„Nároky církví kraje odmítají jako neoprávněné. Krajský majetek není a ani nemůže být předmětem vydávání církvím. Ty již za tento majetek dostávají od státu dle uzavřených smluv o vypořádání paušální náhradu,“ říká právník Petr Šťovíček, který pomáhá krajům řešit církevní restituce.
Náhrada církvím za majetek, který již vlastní kraje či obce by měla dosáhnout asi 96 miliard korun. Církev se ale soudí i o majetek, který přešel od státu v době vzniku krajů či při přerozdělení státního majetku městům. „Stát neměl k věci komplexní přístup. Na jedné straně začal v roce 1991 platit blokační paragraf. Zároveň stát přijímal v průběhu dvaceti let jiné zákony, kterými převáděl blokované věci na třetí osoby, takže sám nerespektoval normu, kterou přijal,“ vysvětluje právník Martin Brunovský z advokátní kanceláře Houška, která zastupuje ve sporech katolickou církev.
Například v Jihočeském kraji podala církev do konce loňského roku 130 žalob. „Celorepublikově to bude do tisícovky žalob jen od římskokatolické církve,“ uvedl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Olomoucká Kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie žádá přezkoumání převodu bývalého kláštera a dnešního domova pro seniory na město, ke kterému došlo před více než pěti lety. „Věříme, že stát jednal legálně. Žaloba nás zaskočila, sestry se za těch pět let proti převodu neozvaly,“ říká místostarosta Pavel Brettschneider.
Zdroj : iHNed.cz
