EUR 25.200

USD 23.143

REPO sazba ČNB 6.25 %

Inflace 2.0 %

EUR 25.200

USD 23.143

Text: Vít Kalvoda

26. 01. 2012

2 komentáře

Dlužíme, kam se podíváme

 


 

Co je třeba ČR platný růst HDP přes 6 % ročně, v době ekonomického boomu, když místo aby byl splácen dluh, a to nejenom dluhopisy, ale i jistina, jsme se dále zadlužovali a holedbali tím, že v relativním vyjádření nám dluh v poměru k HDP klesá. Taková politika nebyla jen krátkozraká, ale přímo hloupá.
 

Ostatně vývoj dluhu je vidět i na níže přiloženém grafu. Ještě do roku 2000 byl nárůst zadlužení ČR relativně malý. Nutno ovšem říci, že schodky rozpočtu byly do značné míry ovlivněny mimořádnými příjmy z privatizace. Strukturální problémy rozpočtu, jako neřešená důchodová a zdravotnická reforma stále zůstávají.

Zarážející je především zvýšení dluhu v letech 2000 až 2008, kdy světová ekonomika rostla bezprecedentním tempem, které se určitě nebude brzy opakovat. V této době místo splácení dluhů jsme se dále zadlužovali. Pravda bylo nutno vyrovnat závazky vzniklé v konsolidační agentuře (ČKA), ale ty byly, alespoň dle zprávy tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky ve výši jen 300 mld. Kč. (Zbývající prostředky byly dílem spotřebovány, dílem odkloněny. S úsměvem na rtech jsme tak nastoupili cestu zemí PIIGS.)

Schodky rozpočtů v letech 2009-2010 (rok 2011 ještě není k dispozici) byly do značné míry ovlivněny světovou ekonomickou krizí. Ale rovněž i špatnou strukturou rozpočtu a nedomyšlenými kroky typu zvýšení spotřebních daní na pohonné hmoty.

www.zadluzeni.cz

Struktura dluhu

Často je jako ukazatel zadlužení brán poměr dluhu k HDP. Ovšem ten je nutno umět chápat a je nutno si uvědomit, že není vše vypovídající. Existují země, jejichž zadlužení podle tohoto ukazatele je vysoce na 100 % HDP (např. USA, Japonsko), ale přesto mají stále vysoké ratingy a věřitelé jsou ochotni jim dále poskytovat úvěry. A naopak jsou země, jejichž zadlužení je podle tohoto ukazatele relativně nízké (a k nim patří i ČR), ale je zde velké riziko, že spadnou do dluhové pasti.

Velmi důležitým ukazatelem, i když neměřitelným, je důvěra investorů v zemi. Navíc u malé, otevřené ekonomiky jako je naše. Při panice investorů a odlivu jejich investic se můžeme velmi rychle dostat do značných dluhových problémů. A naopak u velké a vyspělé země, typicky Německo, USA, Japonsko, je důvěra věřitelů, i přes značné zadlužení státu velmi vysoká.

V neposlední řadě se podívat na strukturu dluhu. Tedy jestli země dluží více zahraničním subjektům či domácím. V tomto pohledu je na tom ČR ještě poměrně dobře. Většina dluhu je v držení domácích institucí, tedy bank, penzijních a podílových fondů. Zahraniční věřitelé jsou obvykle poněkud více citliví na jakékoli negativní zprávy z ekonomiky, než domácí. Navíc drží většinou dluhopisy denominované v české koruně, tudíž odpadává kurzové riziko. Zde se (asi jako v jediném parametru) přibližujeme Japonsku. To je sice značně zadluženo, nicméně zhruba 90 % jeho dluhu je v držení domácích věřitelů.

 

2005

2006

2007

2008

2009

2010

STÁTNÍ DLUH CELKEM

691,2

802,5

892,3

999,8

1 178,20

1 344,10

Domácí dluh

581,8

680,9

769,3

814,3

926,7

1 036,30

Státní pokladniční poukázky

94,2

89,6

82,2

78,7

88,2

113,3

Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy

487,5

588,9

687,1

735,6

838,5

923

Ostatní zdroje

0

2,4

0

0

0

0

Zahraniční dluh

109,4

121,6

123

185,5

251,5

307,8

Zahraniční emise dluhopisů

78,9

84,1

83,7

137,9

193

240,3

Půjčky od EIB

29,7

36,7

38,7

46,8

57,9

67,2

Směnky

0,8

0,8

0,6

0,8

0,6

0,3

Zdroj: MF ČR

Dluhová služba

Občas v médiích slyšíme povzdech nad tím, kolik nás stojí dluhová služba. Jedná se vlastně o náklady na správu dluhu, především tedy na zaplacení úroků z úvěrů. Kupříkladu dluhová služba Řecka v současnosti činí cca 14,5 %. To je velmi vysoké číslo. Naštěstí na tom nejsme tak špatné jako Řecko. A to i přesto, že úrokové náklady státního dluhu vykazují od roku 1996 do roku 2004 rostoucí trend, avšak zdaleka ne tak dynamický jako byl růst samotného státního dluhu. V roce 2005, přes zvýšení státního dluhu, došlo k poklesu úrokových nákladů. Od roku 2006 opět následuje jejich růst.

Státní dluh a dluhová služba opětovně rostou, a to v důsledku ekonomické krize. V roce 2010 v důsledku poklesu úrokových sazeb, který se projevil zejména ve významném růstu prémií a poklesu diskontů domácích státních dluhopisů, došlo k poklesu těchto nákladů, přičemž tento trend pokračoval i loni.

 

hrubé

čisté

hrubé

čisté

hrubé

čisté

mld. Kč

2008

2008

2009

2009

2010

2010

Domácí dluh

37,73

31,68

41,81

35,34

37,68

25,34

z toho:

           

SPP

2,2

2,2

1,72

1,72

1,5

1,5

SDD

35,52

33,16

40,09

35,4

36,17

24,45

Krátkodobé půjčky

0,01

-3,67

0

-1,78

0

-0,62

Zahraniční dluh

6,87

5,89

10,19

9,02

10,84

10,36

Bankovní účty

0

-0,07

Celkem

44,6

37,58

52

44,36

48,52

35,63

Zdroj: MF ČR

Při pohledu na zadlužení dané země je nutno vnímat kromě poměru dluhu k HDP i další ukazatele. Jen tak získáme představu o tom, jak na tom daná země skutečně je. To, že ČR je na tom v současnosti ještě poměrně dobře neznamená, že se to nemůže velmi rychle změnit.

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.62 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.34%

6.37%

6.27%

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%
Historie vývoje



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Clary

    26 ledna, 2012

    -závazky vzniklé v konsolidační agentury
    -Zahraniční věřitelé jsou obvykle poněkud více citlivý
    Napsal bych to do e-mailu, ale autor ho nemá uveden

    Odpovědět

  • Daniel Kuchta

    27 ledna, 2012

    Dobrý den, děkujeme za upozornění, už jsme to opravili

    Odpovědět