Ukážu vám to na příkladu dvou studentek, které projeví zájem o pronájem vašeho bytu…
Mnoho pronajímatelů při sjednávání takové smlouvy napíše do kolonky "nájemce" jména obou osob. A mají pocit, že se tím maximálně chrání, protože – jak někdy říkají – "když bude problém s jednou, můžu to vymáhat po té druhé".
Pravdou je ale opak.
Pokud do smlouvy napíšete obě jejich jména, stávají se tzv. společnými nájemci. Společní nájemci mají stejná práva a povinnosti. A každý z nich může vyřizovat běžné věci týkající se společného nájmu.
Když se ale jedná o něco závažnějšího, musíte mít souhlas všech společných nájemců. A pokud souhlas ostatních nezískáte, váš právní úkon je tzv. relativně neplatný. (V praxi to znamená, že jej může druhá strana napadnout a docílit, aby byl prohlášen za neplatný.)
REKLAMA
V pronajímatelské praxi se tento problém projevuje nejčastěji při podávání výpovědi:
Pokud máte v bytě např. dva společné nájemce, nestačí, abyste dopis s výpovědí poslali jen jednomu. Vy jej musíte doručit – a mít o tom důkaz – oběma. A to samé platí např. pro výstrahy za hrubé porušování povinností nájemce, upomínky za placení nájemného anebo pro žalobu na vyklizení bytu.
Stejné nebezpečí navíc platí i obráceně.
Pokud vám jeden ze společných nájemníků pošle výpověď, je ve vašem vlastním zájmu, aby ji podepsali i všichni ostatní společní nájemníci. Pokud to neudělají a s výpovědí nesouhlasí, ve skutečnosti skončí nájem jen tomu, kdo výpověď podepsal… a všichni ostatní mohou v bytě bydlet v klidu i nadále.
REKLAMA
Pokud je tedy ve smlouvě uvedeno více jmen, dbejte na to, aby všechny důležité právní úkony odsouhlasili (a podepsali) všichni nájemci.
Autor článku je autorem investičního kurzu "Jak kupovat a pronajímat byty".
