EUR 25.350

USD 22.968

REPO sazba ČNB 4.25 %

Inflace 2.2 %

EUR 25.350

USD 22.968

Text: Petr Zámečník

15. 02. 2011

5 komentářů

Nejsou pražské byty do 50 tis. Kč?

 


 

 

Jsou byty v Česku drahé, nebo levné? Dostupná statistická data i průzkumy trhu zpravidla napovídají spíše první variantu. Praha patří mezi nejdražší velkoměsta světa a i na Šumavě jsou levnější byty z německé strany hranice než na české, jak dokládá příklad Železné rudy. Statistická data příliš neupravila ani proběhlá finanční/realitní "krize".

Stejný otazník jako nad cenami bytů visí nad jejich počtem. Liší se názory, zda je v Česku (a v Praze) bytů dostatek či nikoli – a od toho se pak může odvinout nejen smysluplnost další bytové výstavby, ale také směr pohybu cen.

V počtu bytů na obyvatele za průměrem Evropské unie zaostáváme. S 390 trvale obydlenými byty na 1000 obyvatel podle evropského srovnání dosahujeme pouze na 85 % evropského průměru. To by ukazovalo na prostor v další výstavbě. Kolik bytů ale skutečně v ČR je, je prozatím otázkou. Např. ČNB ve stejném období odhadovala 440 všech bytových jednotek na 1000 obyvatel. Přesnější počty by měly vyplynout až z letošního sčítání lidu.

Proběhlá finanční krize s následnou ekonomickou recesí poněkud ceny bytů snížily. Podle statistik České spořitelny ceny bytů poklesly přibližně na 95 % cen z konce roku 2007. U panelových bytů po poklesu mezi druhou polovinou roku 2008 a druhou polovinou roku 2009 již dochází pouze ke stagnaci.

Graf 1: Vývoj cen bytů podle velikosti jednotky


Zdroj:
ČS

Graf 2: Vývoj cen bytů podle stavebního materiálu


Zdroj:
ČS

Jinou otázkou také je, kolik bytů je v aktuální nabídce a jaká je struktura nabízených bytů. „V poslední době se objevily informace o tom, že bytů na trhu je nadbytek. Pokud se ale podíváme na čísla podrobněji, je situace jiná. Až 59 % dokončených bytů v Praze převyšuje cenu 50 000 Kč za m2, z toho jedna čtvrtina patří do kategorie luxusního bydlení s cenou nad 80 000 korun za m2. Pro rodiny se středními příjmy, které aktuálně řeší bydlení, jsou tyto byty nedostupné,“
uvedl Michal Kocián, předseda představenstva Finep, v tiskové zprávě.

Podle analýzy developerské společnosti Ekospol je v současné nabídce v projektech s více než 50 byty v Praze k dispozici 7 084 nových bytů, z nichž ovšem některé jsou ve výstavbě a budou dokončeny v horizontu 1 – 2 let. Zároveň společnost upozornila, že z celkového počtu čítá 2 276 bytů dlouhodobě neprodejné "ležáky", o které kupující nejeví zájem. „Předražené dokončené byty z období realitního boomu konkurenci netvoří – nikdo si je totiž za současné ceny nekoupí a ani developeři, ani banky se zatím ke slevám nemají,“ uvedl Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol.

Společnost Trigema ve své analýze uvádí čísla podporující spíše domněnku nadbytku bytové výstavby nad poptávkou: "V pražských projektech je celkem naplánováno 21 749 bytů. Aktuálně (k 10.1.2011)  jich je nabízeno 10 649.  Dosud volných bytů je 7 098 (67%), z toho 2722 bytů už je dokončených (1205 bytů je už dokonce dokončeno déle než 1 rok)."

V nabídce volných bytů ovšem nejsou jen byty nové, u nichž developeři po "krizové přestávce" opět zahájili výstavbu. K dispozici jsou i byty starší, přičemž panelákový byt je možné aktuálně získat i v ceně do 35 tis. Kč/m2. Byty v rekonstruovaných panelových domech přitom svou kvalitou mnohdy převyšují "kvality" nízkonákladových novostaveb.

Tip:
Kvalitní bydlení v Praze není k sehnání

Ovšem i sekundární trh s byty se po prodělané chřipce oklepává jen velmi pomalu. Ceny neklesly tak, jak by si kupující přáli, prodávající raději vyčkávají na opětovné oživení trhu a objem zrealizovaných transakcí roste jen velmi pomalu.

Objevující se inzeráty realitních kanceláří hledajících realitní makléře by sice mohly naznačovat zvýšený zájem kupujících a prodávajících o jejich služby… mohou ale také znamenat pouze to, že řada makléřů z firem odešla, protože se na zamrzlém trhu neuživila. Pokud ovšem nenastanou další turbulence na světových trzích, lze i na realitním trhu v letošním roce očekávat oživení… kam se ale pohnou ceny, na to si budeme muset počkat.

Loading

Vstoupit do diskuze 5 komentářů

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.34 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%

5.57%

5.52%

5.51%

5.49%

5.42%

5.38%

5.34%
Historie vývoje

 

 



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Kruton

    15 února, 2011

    …mi ihned vybavil zoufalý developerský výkřik „lidé čekají na levné byty, ale ty levné byty už tu jsou“ datovaný někam do poloviny roku 2009.
    Popisovat dění na trhu prizmatem statistiky jediného subjektu, nadto nikoli nestranného, je poněkud zcestné. Pokud ceny starších bytů skutečně už rok a půl (!) stagnují, proč nás ČS s touto informací s jistě zásadním dopadem na dění na trhu neseznámila už dávno. Na jazyk se dere i jízlivá poznámka, že o kvalitě realitních extpertů ČS nejlépe svědčí neprodejný horror jménem Central park, který straší v portfoliu jejího realitního fondu.
    Není sporu o tom, že český realitní trh je velmi specifický: koňská dávka sentimentu na straně prodávajících (ano, stále ještě vstupují na trh byty za ceny z roku 2008), neexistence věrohodné nezávislé statistiky a jí umožněné a vyvolané periodické snahy o manipulaci s trhem – to vše má vliv na rychlost poklesu cen, která je značně nižsí, než by odpovídalo realitě.
    ZA těchto okolností je asi jediným spolehlivým vodítkem poměr Price-to-rent, který ovšem už nejméně čtvrtým rokem říká stále totéž: prostor je jedině k poklesu.

    Odpovědět

  • Radek

    15 února, 2011

    V tomhle směru je Slovensko výrazně vpředu. Tam statistiky dává NBS, viz např.
    http://www.investujeme.sk/clanky/ceny-realit-uz-zrejme-neklesnu-bublina-vsak-nehrozi/

    Odpovědět

  • Kruton

    15 února, 2011

    U nás se o to ČNB svého času také chtěla pokusit – narazila ale na hysterický odpor komerčních bank. Proč asi?

    Odpovědět

  • Radek

    15 února, 2011

    🙂 jj., to si dovedu představit. A developeři by taky jistě nebyli nadšení 😉

    Odpovědět

  • Opitz

    17 února, 2011

    a jediné v co developeři doufají je to, že si lidi budou moci opět „levně“ půjčovat úvěry… Ale proč by banky měly ve velkém půjčovat obyvatelům státu, když mohou mnohem výhodněji a téměř bez rizika půjčovat přímo státu, který si rád vezme, dokud to jde a pak „přerozděluje“ obyvatelům?

    Odpovědět