EUR 25.210

USD 23.417

REPO sazba ČNB 4.0 %

Inflace 2.6 %

EUR 25.210

USD 23.417

Nejvíce hypoték ztratila Česká spořitelna

 


 

Oslovili jsme hypoteční banky s žádosti o zaslání informací o počtu a objemu nově poskytnutých hypotečních úvěrů od roku 2000 do roku 2008. Jak už to tak bývá, některé banky považují tato data za obchodní tajemství a podle toho tak s nimi též zachází – a není možné je získat. Přestože mezi nimi je též jedna z největších bank, Komerční banka, dokázali jsme si i s touto komplikací poradit.

Statistiky počtu a objemu poskytnutých hypoték zpracovává též Ministerstvo pro místní rozvoj a jsou k dispozici od roku 2005 (rok 2008 je zatím jen odhad). Není pak příliš náročné dopočítat ostatní. Protože data jsme obdrželi od největších hypotečních bank kromě Komerční banky, lze pouze s malou chybou předpokládat, že naprostá většina úvěrů v položce „Ostatní“ byla poskytnuta právě Komerční bankou.

Tržní podíly… Hypoteční banka stále v čele

Ať porovnáme tržní podíly podle počtu či objemu poskytnutých hypoték, získáme pokaždé stejného leadera – Hypoteční banku. Té uvolnila místo v čele Česká spořitelna, která si udržela pravděpodobně (vzhledem k možné statistické chybě) druhou příčku v počtu poskytnutých hypoték, ale propadla až na 4. pozici podle jejich objemu.

Graf 1: Podíl na trhu v roce 2008 podle počtu poskytnutých hypoték

Graf 2: Podíl na trhu v roce 2008 podle objemu poskytnutých hypoték

Ostatní banky než jmenovitě uvedené buď data nedodaly nebo je nezveřejňují. V rámci dat za Hypoteční banku jsou též její sesterské společnosti ČSOB a Poštovní spořitelna, a také obchodní partneři, jimž hypotéky zajišťuje – Citibank, ING Bank a Česká pojišťovna.

Zajímavé je pozorovat nejen současný podíl na trhu, ale také jeho vývoj. Ten ukazují od roku 2005 grafy 3 a 4.

Graf 3: Vývoj podílu na trhu podle počtu poskytnutých hypoték v letech 2005 – 2008

Graf 4: Vývoj podílu na trhu podle objemu poskytnutých hypoték v letech 2005 – 2008

Za pozornost stojí především ztráta podílu České spořitelny v letošním roce. Až do roku 2007 jí podíl na trhu podle počtu poskytnutých hypoték rostl (až téměř ke 35 %), v loňském roce se ale propadl na 20,48 %. Z jejího podílu si ukrojily nejvíce Hypoteční banka, stabilně získávající Raiffeisenbank a na své si přišly i malé banky, jimž v zisku podílu vévodila Wüstenrot hypoteční banka. Stejný propad zaznamenala i v podílu na objemu poskytnutých hypoték, kde ale lehce ztrácela již v roce 2007.

Jak se daří trhu a jednotlivým bankám?

Podle předběžných údajů Ministerstva pro místní rozvoj dojde v letošním roce k poklesu celého hypotečního trhu téměř o 16 % podle počtu poskytnutých hypoték a o 14 % podle jejich objemu. Tyto údaje potvrzují též data poskytnutá jednotlivými bankami.

Největšího propadu se dočkala Česká spořitelna, která poskytla o téměř 51 % méně hypoték jejichž celkový objem poklesl o více než 53 %. Výrazného propadu se dočkala také GE Money Bank – přes 24% pokles počtu a 36% pokles objemu. Z dalších velkých bank došlo k poklesu u Hypoteční banko o necelých 10 % v počtu a 2 % v objemu a Raiffeisenbank poskytla o 5,5 % méně hypoték s prakticky shodným celkovým objemem jako v roce 2007, když zaznamenala pokles o 0,14 %.

Kam lidé přešli? Klienti mnohem častěji vyhledávali menší banky, u nichž se projevil dvouciferný růst. Wüstenrot hypoteční banka vyrostla řádově o 60 %. Mnoho také získala kategorie „Ostatní“. V ní se nalézá větší množství menších bank a Komerční banka, které se o klienty pravděpodobně podělily. Zároveň je počítána v roce 2008 na základě odhadu trhu Ministerstvem pro místní rozvoj a je tedy možné, že dojde ještě ke korekci směrem dolů.

Tabulka 1: Vývoj počtu hypoték v českých bankách

Rok

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

Česká spořitelna

14 340

29 140

23 100

17 000

14 000

10 000

6 957

4 878

1 260

GE Money Bank

4 222

5 575

3 726

3 161

3 087

2 657

1 544

1 491

377

Hypoteční banka

21 152

23 412

18 649

14 637

11 078

8 591

6 045

   

Raiffeisenbank

12 010

12 715

7 618

3 291

1 412

1 257

739

450

187

Volksbank

1 417

1 213

376

247

         

Wüstenrot hypoteční banka

2 273

1 424

1 262

754

700

419

     

Ostatní

14 614

9 865

12 613

11 936

         

Poznámky:

  • Česká spořitelna od roku 2007 uvádí hypotéky vč. amerických.
  • Hypoteční banka včetně partnerů: ČSOB od počátku, Citibank od r. 2005, Poštovní spořitelna od r. 2006, ING a Česká pojišťovna od r. 2008.
  • Volksbank do roku 2004 data nezveřejňuje.
  • Wüstenrot hypoteční banka v roce 2003 zahájila činnost.
  • Ostatní – vychází z dat MMR a poskytnutých informací uvedenými bankami. K dispozici od r. 2005.

Zdroj:
banky, vlastní odhad (ostatní)

Tabulka 2: Vývoj objemu hypoték v českých bankách (v mld. Kč)

Rok

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

Česká spořitelna

21,190

45,400

35,700

24,800

19,100

11,500

7,200

4,900

1,900

GE Money Bank

5,700

8,900

5,700

4,200

3,500

2,800

1,500

1,400

0,343

Hypoteční banka

39,600

40,400

26,400

18,300

11,600

8,400

5,500

   

Raiffeisenbank

21,320

21,350

10,300

4,300

1,895

1,423

0,775

0,499

0,221

Volksbank

2,735

2,522

0,834

0,477

         

Wüstenrot hypoteční banka

3,209

1,986

1,406

0,867

0,685

0,381

     

Ostatní

28,602

21,731

20,499

19,125

         

Celkem

93,754

120,558

80,341

52,944

36,780

24,504

14,975

6,799

2,464

Celkem MMR

122,356

142,289

100,840

72,069

         

Poznámky:

  • Česká spořitelna od roku 2007 uvádí hypotéky vč. amerických.
  • Hypoteční banka včetně partnerů: ČSOB od počátku, Citibank od r. 2005, Poštovní spořitelna od r. 2006, ING a Česká pojišťovna od r. 2008.
  • Volksbank do roku 2004 data nezveřejňuje.
  • Wüstenrot hypoteční banka v roce 2003 zahájila činnost.
  • Ostatní – vychází z dat MMR a poskytnutých informací uvedenými bankami. K dispozici od r. 2005.

Zdroj:
banky, vlastní odhad (ostatní)

Graf 5: Vývoj počtu poskytnutých hypoték českými bankami

Graf 6: Vývoj objemu poskytnutých hypoték českými bankami (v mld. Kč)

Na závěr ještě jedna zajímavost. Zatímco většina bank se zdá se za své výsledky stydí a pokud možno nezveřejňuje některé informace, jiné vědí, že se nemají čeho obávat. Tak kupříkladu Raiffeisenbank začala poskytovat hypotéky v roce 1999. Všechny 4 poskytnuté dohromady vytvořily objem 9 mil. Kč.

Jaký bude trh v roce 2009?

Vývoj v letošním roce si banky netroufají konkrétně odhadnout. „Vývoj v letošním roce bude velmi těsně svázán s vývoje ekonomiky, vývojem příjmů obyvatelstva, vývojem nezaměstnanosti a úrokových sazeb,“ uvedla GE Money Bank.

Česká spořitelna odhaduje stagnaci trhu: „Přesně odhadnout produkci hypoték v roce 2009 je velmi těžké. V příštím roce můžeme ale očekávat stagnaci hypotečního trhu. S ohledem na globální ekonomickou situaci se dá předpokládat, že lidé budou  dlouhodobější investiční záměry ve vyšších objemech spíš odkládat.“

Hypoteční banka připouští i možnost poklesu: „Přibližně na úrovni loňského roku, je možné očekávat i menší pokles.“

Ostatní banky budoucí vývoj trhu nekomentovaly.

Loading

Vstoupit do diskuze 21 komentářů

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.32 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%

5.57%

5.52%

5.51%

5.49%

5.42%

5.38%

5.34%

5.32%
Historie vývoje

 

 



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Cíba

    18 února, 2009

    Dobrý den! Domnívám se, že navyšování úroků u hypoték je nejen nemravné, ale nazval bych to vydřiduštvím. Normální člověk není ekonomický jasnovidec, aby dokázal kalkulovat všechny možné parametry hypotéky na dvacet let dopředu, tak se ocitá v nelítostném soukolí banky, která ho snadno a nemilosrdně ždíme. Práce málo, platy nerostou, ale banka natáhne ruku a řekne dej víc, víc a víc, jsi naším rukojmím a my si můžeme dělat co chceme. Chceme větší zisk ze své půjčky a ty nám ho musíš dát. Výsledkem utahování šroubů je pokles zájmu o hypotéky u nových klientů a v tom lepším případě skřípění zubů stávajících klientů.

    Odpovědět

  • Vojtík

    19 února, 2009

    No tak já rovněž nejsem ekonomický jasnovidec,ale jestli vám Banka půjčuje za 5,5% a sama si od ČNB půjčuje za 1,75%,tak na tom „rejžuje“ 3,75%.
    To bych chtěl vidět zelináře,řezníka nebo hospodského,který by s takovou marží otevřel krám.
    Dokavaď by jejich bysznys byl založený na tomhle,nechť,co je nemravné,jsou poplatky.
    A jestli skřípete zuby jako stávající klient po změně fixace-to jste si proboha fakt před podpisem té smlouvy nezkusil spočítat,o kolik vám naroste splátka,když úrok vzroste o procento nebo o dvě? Ignorance is blessed…

    Odpovědět

  • Cíba

    25 února, 2009

    Hezký den!
    Mezi bankou a zelinářem je opravdu rozdíl. Zelinář musí mít větší marži, protože má malý obrat. Taky jsem neslyšel o řezníkovi nebo hospodském, který by na konci v uzávěrce vykázal miliardové zisky.
    Já bych rád „rejžoval“ i jen 0,1%……..z objemu prodaných PHM.
    Jedno, dvě procenta vydržím, ale co když to za dva, tři roky už bude těch procent 10-15? Pak mi jistě řeknete, měl jste si to spočítat. Teď už je „rejže“ banky přiměřená. Navíc, jak víte, že zrovna prostředky na koupi mé nemovitosti má banka od centrální banky? A tudíž je nutné z jejich marže odečít procenta ČNB. Nebyly to zrovna peníze z jejich zisku zpět investované? Pak by přece celá marže byla jejich.
    Promiňte, ale nemyslím si, že účelem banky na hypotéky je její přeměna na realitku.

    Odpovědět

  • Vojtík

    26 února, 2009

    Já jsem chtěl poukázat jen na to,že výdělek 3,75% se nedá rozhodně nazvat nelítostným vydřidušstvím.Navíc,události v západní Evropě a USA,kde ty banky padají jako domino, ukazují,že ta „rejže“ přiměřená být nemusí.
    Jestli má banka půjčené peníze od centrální banky,nebo ze svého je v podstatě jedno.Je to to samé,jako byste hostinskému vyčítal,že má hospodu ve svém baráku a tudíž by měl mít lacinější pivo než jeho konkurence,která si musí pronajímat.Zapomínáte na fakt,že pořízení baráku rodinu hostinského něco stálo a nyní má nárok na výdělek.
    Jestli to bude za rok 10 nebo 15%…
    Podívejte se,já se realitním trhem začal zabývat,ze zvědavosti,loni v květnu.
    Přečetl jsem fůru článků a jedna z prvních věcí,která mne zarazila,byla to,že hypotéka byla vždy představována jako „moudré zadlužení“,zatímco nájem je vyhazování peněz.Kdyby jste si vygooglil články o hypotékách a vlastnickém bydlení z let 2005-2007,dost možná byste ani nenašel jediný,který by upozorňoval na případné rizika.Jestli důvodem byla blbost novinářů,nebo dohoda vydavatelství s bankami&developery,to by mne zajímalo.Tipuji to první.
    Přitom hypotéka ze své podstaty je,byla a bude rizikové rozhodnutí.Její rizikovost spočívá v její dlouhodobosti(20-30 let).To není úvěr na televizi,který splatíte za 2 roky.Za těch 20-30 let můžete přijít 5x o práci,2x se rozvést,onemocně,utrpět úraz,mít nemoc v rodině,mohou se zvýšit výrazně úroky,může přijít krize,válka-cokoliv z toho může přijít a na většinu dlužníků asi i něco z toho přijde-a cokoliv z toho může znamenat problém,který může skončit zabavením nemovitosti.A tyto rizika jsou,narozdíl od krátkodobého úvěru,u dlouhodobé hypotéky nepředvídatelná.
    Tudiž,hypotéka JE RISKANTNÍ.Čímž neříkám,že je špatná.
    Pokud jste si vzal hypotéku,podstoupil jste dlouhodobý risk,protože očekáváte výdělek.To je v pořádku a ve většině případů je to smysluplné rozhodnutí.Je ale dobré si být těch rizik vědom.

    Odpovědět

  • Radek

    26 února, 2009

    Záleží na tom, jaký máte nájem a jakou splátku hypotéky. Pokud je splátka hypotéky stejná nebo nižší než nájem, pak se zpravidla skutečně vyplatí hypotéka – pokud budete mít potíže se splácením, pak můžete vždycky nemovitost prodat (a až na období jako je toto na tom zpravidla neproděláte, pokud jste nekoupil předraženou nemovitost).

    Odpovědět

  • Vojtík

    27 února, 2009

    Období,kdy splátka hypotéky byla menší než nájemné tady skutečně před několika málo lety (2004-2005?)bylo.Jenže takové období je extrémně nenormální.Vždyť,kdyby trvalo,by to znamenalo,že můžete přijít k nemovitosti zadarmo.To znamená,že když si koupíte byt na hypo a pronajmete jej,nájmené vám zaplatí hypotéku a vy získáte nemovitost zadarmo.
    Příčiny a následky po sobě jdoucí:
    1)relativně laciné byty +
    2)Nízké úroky
    3)Tímpádem dostupné hypotéky
    4)Tímpádem každý chce bydlet ve svém a nechce nájem,z čehož plyne:
    4a)Zvýšená poptávka po vlastnickém bydlení a snížená po nájemním.
    4b)Tímpádem začíná růst cena bytů a stagnuje či klesá cena nájmů.
    4c)Popsaná situace,kdy splátka hypotéky je podobná nebo menší než nájemné.
    Za situace,popsané v bodě 4a-c,se zkutečně zdá výhodné pořídit si byt.Podstatné je si uvědomit,že je to trh hluboce nerovnovážný,něco jako kulička na šikmé ploše.Tvrzení v bodu 4b je ona kulička,tento trend se dál prohlubuje,ceny stoupají.Zároveň,když se kulička koulí ještě pomalu,vzniká nákupní horečka,protože „fakt se to vyplatí a když půl roku počkám,cena bude mnohem vyšší“.(V Praze jsme měli dva roky,kdy cena rostla o 20%)
    Následky můžete dnes vidět v podstatě všude na zeměkouli.USA,VB,Rusko,ČR…
    Čili z období kdy „splátka hypotéky stejná nebo nižší než nájem“ přesně vznikají období,kdy „až na období jako je toto“.Je mezi nimi vztah příčina-následek.

    Odpovědět

  • Radek

    27 února, 2009

    Zkuste se podívat na vaše tvrzení z pohledu pronajímatele bytu. Proč by pronajímal byt, kdyby mu pronájem nezaplatil ani cenu peněz, které má v bytě uložené (odpovídá přibližně splátce hypotéky)? Krom toho jako pronajímatel musí obstarat další věci – opravy, daň z nemovitosti, riziko, že přijde o nájemníka…
    Jinými slovy: Nájem musí být vyšší než splátka hypotéky, jinak by se nikomu nevyplatilo pronajímat.

    Odpovědět

  • Vojtík

    2 března, 2009

    Navíc cena peněz NENÍ velikost hyposplátky,nýbrž cena úmoru,která je částí z hyposlátky,velikost této části se zásadně mění v průběhu splácení.

    Odpovědět

  • Radek

    2 března, 2009

    Cena peněz je právě výše úroků, nikoli úmoru.
    Zřejmě Vám mnoho neříká rentabilita investice. Kdyby mi měla investice (investice, nikoli vlastní bydlení) do bytu pokrýt pouze náklady na hypotéku, tak bych rozhodně investoval jinam. Kdo by pak byty pronajímal?

    Odpovědět

  • Vojtík

    3 března, 2009

    Máte zcela pravdu,že jsem se upsal a mělo tam být úrok,nikoliv úmor.Omlouvám se.
    Nicméně o investicích nevíte nic vy:Pronajímat byt není to samé jako půjčovat vrtačku.
    Když budete podnikat v oboru půjčování nářadí a koupíte si na úvěr vrtačku,pak vám skutečně musí půjčovné nahradit veškeré náklady na pořízení vrtačky,tj. její cenu a náklady na úvěr.Protože taková vrtačka,kterou každý den půjčíte někomu jinému,nejpozději za 5 let bude zcela bezcenný šrot,který vyhodíte do koše.
    Nicméně,byt po dvaceti letech,kdy splatíte hypotéku,nebude bezcenný a vy jej nevyhodíte.Pravděpodobně bude mít reálnou cenu podobné té, za kterou jste jej koupil.
    Představa,že vám nájemné pokryje celou hyposlátku,je zkrátka naivní,protože by to znamenalo,že přijdete k majetku zadamo.Je to jak z paperbackové příručky “Jak zbohatnout snadno a rychle”.
    Jestli je tohle podle vás normální stav ekonomiky,proč si každý člověk nekoupí deset nebo rovnou sto bytů,když tak snadno a levně lze přijít k majetku?
    A pokud se ptáte,kdo by pronajímal,kdyby mu nájemné nepokrylo hyposlátku,pak odpověď zní:”Ti,co mají peníze a chtějí je investovat do nemovitostí,” nebo případně “Ti,co spekulují na nárůst ceny nemovitostí.”
    A pokud se ptáte,kdo by pronajímal,kdyby mu nájemné nepokrylo hyposlátku,pak byste se měl také zeptat:“Kdo by si pronajímal,kdyby nájemné bylo větší než hyposlátka?”

  • Radek

    3 března, 2009

    A proč si lidé nekoupí 10 nebo 100 bytů? Protože jim na ně 1/ nikdo nepůjčí a 2/ pronajímat není tak snadné, jak si spousta lidí myslí.
    „A pokud se ptáte,kdo by pronajímal,kdyby mu nájemné nepokrylo hyposplátku,pak odpověď zní:”Ti,co mají peníze a chtějí je investovat do nemovitostí,” nebo případně “Ti,co spekulují na nárůst ceny nemovitostí.”“
    – ti, co peníze mají a chtějí je investovat do nemovitostí se na investici dívají z pohledu ceny peněz, což je přinejmenším blíže mému pohledu než vašemu
    – ti, co spekulují na nárůst ceny zpravidla byty vůbec nepronajímají, protože to pro ně přináší další náklady a opotřebení bytu (jsou ale i výjimky); jinak to je jediný důvod, proč někdo může na základě racionální(ekonomické) úvahy pronajímat byt „pod cenou“; podle této logiky by ale došlo k tomu, že pokud očekáváte vysoký růst cen bytů, pak můžete nájemníkům ještě přispívat na nájem (to je absurdní příklad, nechytejte mě za slovo 😉 )

  • Vojtík

    3 března, 2009

    Já nemusím mít ve všem poslední slovo,proto prosím berte následující příspěvek jako tečku za naší debatou:
    Každá věc,vrtačka nebo byt,má svou životnost.Půjčovaná vrtačka 5 let,pronajímaný byt třeba 150 let.
    Když si majitel půjčovny vrtaček koupí vrtačku za 6000 tisíc,půjčí si od Providentu prachy na půl roku a celkem mu i s úrokama zaplatí třeba 12 000.Měsíčně tedy platí Providentu 2000,přičemž vrtačku se mu podaří pronajmout v průměru 4x měsíčně za 200,trží tedy 800 měsíčně,tj.4800 celkem.Koupě vrtačky jej měsíčně stojí 1200 korun,které doplácí.
    Za první půlrok zaplatil 12 táců,tržil 4800.Do konce životnosti vrtačky mu zbýva 4,5 roku,čili na dalších výpůjčkách bude tržit 4,5x12x4x200=43 200.Celkem na výpůjčném tedy inkasuje 43,2+4,8=48 tisíc.Jeho zisk je 48-12=36 tisíc.
    Tohoto zisku docílil přesto,že za první půlrok,kdy splácel úvěr,DOPLÁCEL na pořízení vrtačky.
    Provozní náklady jsem pro jednoduchost zanedbal,přestože jistě nejsou zanedbatelné.
    Pokud srovnáte životnost 5 versus 150 let,pak z tohoto úhlu pohledu je byt jako vrtačka.Místo 6000 tisíc si dosaďte 3 miliony,místo 5 let životnosti 150 atp.
    Majitel bytu,investor, a jeho potomci,pochopitelně nepřestanou po splacení dluhu pronajímat a to vysvětluje „záhadu“ vašeho „pohledu z ceny peněz“.
    Ona ostatně tato debata je legrační.Stačí se projít po světě a zjitíte,jaká je realita.
    ZÁVĚR:Období,kdy výše hyposplátky je nižší než nájemné,jsou vyjímečné a avizují cosi shnilého ve státě dánském.Zrovna dnes máme perfektní možnost se o tom přesvědčit.

  • Radek

    3 března, 2009

    🙂 debata zajímavá, díky za ní, ale opravdu asi nikam nepovede. Jen dodatek:
    – opět zapomínáte, že jsou i další náklady než na pořízení
    – proč bych měl investovat do nemovitosti, která mi nezaplatí ani cenu peněz? To pak raději investuji jinam => lidé při dané ceně nemovitostí a nájmů přestanou investovat do bytů => klesnou ceny nemovitostí (pak se to možná opět vyplatí), developeři budou méně stavět, což povede k tlaku na růst cen bytů… atd.
    Těch souvislostí je mnoho. Máte pravdu, že když budu očekávat růst nemovitostí, tak se spokojím i s nižším nájmem, který mi zaplatí např. úroky a část oprav apod.

  • Radek

    3 března, 2009

    „Nicméně,byt po dvaceti letech,kdy splatíte hypotéku,nebude bezcenný a vy jej nevyhodíte.Pravděpodobně bude mít reálnou cenu podobné té, za kterou jste jej koupil.“
    – to má ale jeden háček a tím je opotřebení
    – zároveň zapomínáte na to, že nájemníka nemáte v bytě neustále a dochází k nevyužití bytu
    – krom toho správa domu (bytu) vyžaduje také váš čas, za který vám náleží odměna (vezmeme-li kupříkladu 3 mil. byt s hypotékou řekněme na 30 let, po kterých ho získáte jak říkáte „zadarmo“, tak ta odměna vychází v současných cenách na 100 tis. Kč ročně, tedy cca 8 tis. měsíčně. Neříkám, že je to málo, ale abyste se tím uživil, tak musíte pronajímat min. tak 4 byty, což vyžaduje kapitál 12 mil. Kč (klidně cizí na úvěr) + v tom nejsou započítány opravy
    – ano, byt není vrtačka. Také nemusíte dostat hodnotu investice za 2 – 5 let, ale za 20 – 30 let

  • Vojtík

    2 března, 2009

    To je úplný nesmysl.Vy tvrdíte,že:
    Nájem musí být vyšší nez splátka hypotéky,aby mi polatil celou nemovitost a já tak za 20 let získal nemovitost zcela zdarma.“
    Já tvrdím:
    „Normální je,když splátka hypotéky je znatelně vyšší než cena nemovitosti.Kupec tak koupí byt třeba za 3 miliony,za ktery bance na hypo zaplatí nakonec 5,5 mil.,z najemneho ziska treba 2,5 milionu.“
    Pronajmem nemovitosti tedy snizil sve platby,za ziskani bytu nezaplati 5,5 ale 3 miliony.

    Odpovědět

  • Honza

    1 března, 2009

    Ja pronajimam byt, ktery je zatizen hypotekou a to z toho duvodu, ze jsem se stehoval za praci a jeste mi zbyvaji 4 roky do konce fixace. Prodej je v teto dobe nemyslitelny (poplatek bance, ceny jsou dole). Radeji to budu jeste 4 roky pronajimat. hypo 11tis Kc, pronajem 6500Kc

    Odpovědět

  • Radek

    2 března, 2009

    To je docela dobře možné. A rozhodně jste byt nepořizoval jako investici, kdy byste ho chtěl pronajímat. To ale není případ většiny lidí, kteří byty pronajímat chtějí – a vidí v tom způsob zhodnocování majetku.

    Odpovědět

  • Honza

    3 března, 2009

    ono pokud byt nakupuji spekulanti za hotove a neberou si pujcku, tak se jim to urcite vyplati.
    Jen by me zajimalo, jak stavi developerske spolecnosti, jestli na dluh, nebo fin. prostredky maji na pokryti napr. bytoveho domu. V tom pripade na tom rejzuji nehorazne:)

  • Radek

    3 března, 2009

    Developeři staví převážně na úvěr. Banky jim teď chtějí půjčovat méně, a proto mají problémy. Přesto projekty počítají s neuvěřitelnou ziskovostí. Koukněte se třeba, jaké zhodnocení nabízí investička Finepu: https://www.hypoindex.cz/kratke-zpravy/finep-problemy-s-financovanim-resi-zalozenim-investicnich-fondu/

  • Honza

    3 března, 2009

    Ono uz jen zpusob, jakym developeri nakupuji pozemky.. Verim, ze zisky nejsou takove, jak se vsude uvadi, ale mnohem vyssi.

  • Radek

    19 února, 2009

    Je v tom problém času. Banka si půjčí od ČNB za 1,75 % na 14 dnů. A vám garantuje sazbu 5,5 % na 5 let. Aby mohla, musí vydat hypoteční zástavní listy, za které zaplatí tak 4,5 %.
    (trochu to zjednodušuji, ale ne moc)

    Odpovědět