EUR 25.150

USD 23.851

REPO sazba ČNB 4.0 %

Inflace 2.8 %

EUR 25.150

USD 23.851

Text: Petr Zámečník

22. 02. 2011

7 komentářů

Privatizace bytů aneb Úplatky voličů za stovky miliard korun

 


 

Jedna pohroma vystřídala druhou. Po Druhé světové válce byl bytový fond poničený dobyvateli i osvoboditeli a potřeboval rekonstrukci a obnovu. Jenže pak přišla druhá Jobova rána v podobě znárodnění a zabavení soukromého majetku. Po dobu následujících 40 let stál bytový fond "na dluh" a pomalu chátral.

Sametová revoluce přinesla revoluční změny. Byty a bytové domy se vrátily zpět původním majitelům (či v mnohých případech již jejich dědicům) a zbytek – se mnohde zprivatizoval. Dostat se do blízkosti privatizace obecního bytového fondu bylo doslova terno. V Praze se byty prodávaly přibližně za 10 % jejich tržní ceny, v Brně přibližně za 20 %!

Získat byt v privatizaci ovšem nebylo tak triviální. Nejsnazší cestou bylo "vlastnit" dekret opravňující k nájmu bytové jednotky, mít štěstí, že původní majitel domu se o svůj majetek nepřihlásil, a zároveň onen dům byl zastupitelstvem vybrán k privatizaci. Šlo to ale i jinak. Např. koupit si dekret před privatizací nebo být ve správnou dobu na správném místě – a pravděpodobně se správnou obálkou.

Kromě spekulantů získali levné byty nájemníci s dekretem – obyvatele a především voliče v dané obci. Politici tak de facto rozdali úplatky až v řádech milionů korun, které zaplatili ostatní obyvatelé obce, kteří neměli možnost za dumpingové ceny byt koupit. Obecní byt byl totiž i jejich majetkem, stejně jako jakýkoli majetek obce.

Kolik obce rozdaly

Podle údajů Tomislava Šimečka, předsedy správní rady OSMD, čítal bytový fond v České republice 1,5 milionu nájemních bytů. Z nich bylo privatizováno přibližně 600 tisíc bytů. Kolik činí škody obyvatel obcí z prodeje za minimální ceny?

REKLAMA

Velká část bytů byla privatizována ve velkých městech. Průměrnou tržní cenu bytu odhadněme na 1,5 mil. Kč, což pro pražské a brněnské byty je cena spíše podprůměrná, naopak v jiných částech České republiky ceny bytů ani dnes této hodnoty nedosahují. Průměrná cena, za kterou obce byty prodávaly, může dosáhnout 20 %, tedy přibližně 300 tis. Kč. Při 600 tisících "zprivatizovaných" bytech tak obce rozdaly majetek v objemu 720 mld. Kč!

Brno aneb Jeden příklad za všechny

V Brně bylo dosud prodáno 18 840 bytových jednotek a dalších 5 225 bytů plánuje magistrát ještě prodat. Tržby z již prodaných bytů dosáhly 5,2 mld. Kč (konkrétně 5 203 493 000 Kč). To odpovídá průměrné ceně za byt kolem 276 tis. Kč.

Smutné je, že Brno zároveň plánuje investovat do výstavby 150 "startovacích bytů" 300 mil. Kč – tedy 2 mil. Kč za jeden malometrážní byt. V okamžiku, kdy vlastní více než 5 tisíc bytů v obecním majetku, které chce prodat za 10 – 20 % jejich tržní ceny se zdá být výstavba nových bytů za těchto podmínek přinejmenším zvláštní.

Trochu světla do motivací brněnského zastupitelstva může vnést informace, že "startovací byty" nemají být stavěny od základů, ale mají být koupeny od developerů z jejich zásob – tedy z bytů, které developeři nedokázali prodat na trhu. Následně developeři dostanou zaplaceno za dostavbu rozestavěných bytů…

REKLAMA

Sociální byty aneb Černá díra společných peněz

Jsou bezpochyby lidé, kteří potřebují pomoc ostatních. Dostat se do tíživé životní situace může kdokoli, a tak i pro lidi bez aktuálních problémů je vidina záchytné sociální sítě příjemná. Vědí, že když se na ně osud zamračí, dostane se jim pomocné ruky.

Důležité ale je, aby sociální síť fungovala. Sociální byty, jejichž výstavbu spolufinancuje stát, obce a mnohdy i Evropská unie, ovšem nefungují. "Sociálních bytů", tedy bytů, v nichž obec nevybírá tržní nájemné, ale nájemné "sociálně únosné", je a nutně bude vždy nedostatek. Je o ně totiž nebývalý zájem. Ostatně, kdo by nechtěl bydlet v luxusním sociálním bytě za zlomek běžné ceny?

Nedostatek sociálních bytů znamená, že se nedostanou na všechny. To ovšem znamená, že se nedostanou především na ty, co pomoc s bydlením skutečně potřebují. Ti nemají dostatečné konexe, nemají peníze na úplatky a ani mnohdy nevědí, kam by se se žádostí o sociální bydlení měly obrátit. A tak velká část "sociálních bytů" končí v rukou lidí šikovných, kteří ovšem pomoc rozhodně nepotřebují.

Příkladem může být Praha 1. Obecní úřad vybudoval s podporou Ministerstva pro místní rozvoj 57 "sociálních bytů". Při kontrole se ukázalo, že jsou pouze ve 27 případech obsazeny lidmi se sociálním důvodem pro přidělení takovéhoto bytu.

Řešení? Adresné sociální dávky

Řešit tíživou situaci rodin přidělením draze vybudovaného bytu se historicky ukázalo jako kontraproduktivní. Není to přitom doména jen České republiky. Jedním z možných řešení je místo přidělení obecního bytu s regulovaným nájemným, jaký využívá kupříkladu sociální případ poslance Stanislava Křečka, je přidělit časově omezenou finanční pomoc na úhradu nájmu.

Loading

Vstoupit do diskuze 7 komentářů

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.32 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%

5.57%

5.52%

5.51%

5.49%

5.42%

5.38%

5.34%

5.32%
Historie vývoje

 

 



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • jk

    22 února, 2011

    Trochu problém je, že obec potřebuje jako startovací byty jen byty prázdné.
    Ty co prodala jsou ji v tomto smyslu k ničemu. A naopak by do nich také musela investovat.

    Odpovědět

  • Jiří Havelka

    22 února, 2011

    Na jednu stranu máte pravdu, to ale může vyřešit tržní nájemné – v takovém případě lidé, kteří využívají byt neodpovídající jejich možnostem a potřebám (a využívající obecní byt jen díky dumpingové ceně nájmu), si najdou byt jiný a obecní se uvolní. Krom toho i „startovacích bytů“ je na trhu dostatek – otázkou je jejich finanční dostupnost pro mladé rodiny. To ale lze, jak v závěru naznačuji, řešit přímou dotací.
    V současnosti připravuji na téma obecních bytů další články, kde problematiku dále rozeberu.

    Odpovědět

  • oldold

    22 února, 2011

    Brno – 5000bytů * 60m2 * 100Kč/m2/měsíc(cílové nájemné)= 360milonů. Pokud si Brno nechá svých 5000 bytů, ročně vybere nájem 360milionů. Pokud zanedbá jejich držbu o další rok (jako to dělalo předchozích 60let) má vlastní zdroje na výstavbu „sociálních bytů“. Vzhledem k počtu zastupitelů městabude muset údržbu zanedbat nejméně dalších 6let.
    Bohužel obce protizákonně vybírají ve svých bytech nájemné nižší, než určuje sdělení 180/09 a zákon 107/06. Existuje rozhodnutí soudu o prušení povinností při správě cizího majetku na odpovědné zastupiče???

    Odpovědět

  • mirek

    22 února, 2011

    Krásný příklad je i Praha6- téměř 20tisíc bytů se v podstatě rozdalo(částky 2000-10000kč/m2) a ted nejsou malé byty. Obec si nechala většinou byty střední a větší(z původních 20tis. asi 1,5tis!!!), na kterých chce uplatnovat tržní nájemné, ale realita je taková, že byty z cenového hlediska přestávají být pro nájemníky zajímavé a nakonec končí na roky prázdné a neobsazené. Myslím si, že by mělo být dané zákonem, že ty staré smlouvy(dekrety) se musí do určitého data novelizovat, jinak pozbývají platnost. To by dle mě mnoho regulovaných obecních bytů uvolnilo.

    Odpovědět

  • Jiri

    29 března, 2012

    Chtel jsem se zeptat. Je tahle privatizace vubec zakonna? Muze stat takhle rozdelovat obcany na ty ‚privilegovane‘ s dekretem a na ty neprivilegovane? Neni mozne uplatnit nejake evropske pravo v tomhle ohledu? Stat pri pridelovani statnich zakazek taky nesmi diskriminovat. Tohle je prece vuci ostatnim obcanum jista forma diskriminace. Jak k tomu prijdou obcane co si musely koupit byt za trzni cenu? Jak to ze nemaji stejny pristup k teto ‚verejne zakazce‘?

    Dekuji,
    Jiri

    Odpovědět

  • logger

    30 března, 2012

    V tomto státě se už událo mnohem víc takových nespravedlností. Počínaje rozdáváním státních podniků, tunelováním bank, atd. Teď se chystá další kolosální nespravedlnost. Dnešní populace ponese na svých bedrech nápravu starých křivd způsobených již nežijícími lidmi při znárodnění církevního majetku. To se nám pořádně orosí p…l za to, že někdo v minulosti někomu něco ukradl a mi to teď budeme platit :-(

    Odpovědět

  • Věra Grandeovávou nouzi mnoha tisíců rodin ?

    8 srpna, 2018

    Jestliže se nájemní byty např. v Praze prodávaly za 10 až 20 % tržní ceny, tak nyní to je již kolem 50 %. Nutno ale uvážit, že v nich bydlí lidi třeba 40 let, od 70. let, kdy byl stavební boom a vznikla většina pražských sídlišť. Problém je v tom, že pokud města či městské části jednou byty začaly prodávat, že ti nájemníci, na které se nedostalo, se cítí diskriminováni. Učiněná hloupost byla v 90. letech byty prodávat za tak směšné ceny, např, byt 3+1 za 80 tisíc ::: Dnes v současné době je Praha prodává za více než 10ti násobek, to záleží na odhadu kupní ceny v dané lokalitě. Takže pak ti zbylí právem cítí nespravedlnost jednak proč ne my, když oni, a za druhé, když ano, proč tak draho ? Ale za těch skoro 30 let se ceny bytů v Praze a velkých městech zmnohonásobily, zvláště v posledních několika letech, takže problém největší je v tom, že si mladé rodiny nemohou
    byt ani pronajmout za 15 tisíc měsíčně, natož koupit a na hypotéku dnes již také všichni nedosáhnou. Města by proto měla vystav+t tzv. sociální byty, které by např. za 60 Kč na metr čtvereční si lidé sociálně slabí mohli pronajmout Je to sice pro obce „ztrátové“, ale jak jinak vyřešit bytovou nouzi mnoha tisíců rodin ?

    Odpovědět