EUR 25.100

USD 23.856

REPO sazba ČNB 4.0 %

Inflace 2.8 %

EUR 25.100

USD 23.856

Text: Petr Zámečník

06. 11. 2008

2 komentáře

Regulace nájemného a jeho důsledky

 


 

Základ tvorby cen – trh

Nájemní bydlení je zboží (skoro) jako kterékoli jiné. Má samozřejmě svá specifika: výstavba bytů trvá déle, nelze je přesunout na místo s vyšší poptávkou a lidé mají zpravidla averzi ke stěhování. Přesto základem tvorby ceny – nájmu je trh a princip nabídky a poptávky.

Graf 1: Volný trh


Na volném trhu se nabízené a poptávané množství vyrovná prostřednictvím ceny.

p* … rovnovážná cena
q* … rovnovážné množství

Je-li trh volný, nabídka a poptávka se vyrovnají pomocí ceny. Princip je jednoduchý. Při nízké ceně by kupující (v našem případě nájemníci) chtěli kupovat více zboží (pronajímat si více bytů nebo větší byty), než kolik jim jsou nabízející ochotni prodat. Snížit nabízené množství není takový problém – v případě výrobního podniku se kupříkladu zruší noční směna s vyššími mzdovými náklady, v případě nájemného majitel byt může nechat prázdný a provést rekonstrukci. V delším časovém horizontu stavební firmy budou stavět méně nových bytů.

REKLAMA

Stoupne-li cena nad rovnovážnou úroveň, majitelé bytů by rádi pronajímali více bytů. Ani toho není problém dosáhnout. Majitel se může odstěhovat např. na chatu a pronajímat i vlastní byt, developeři se snaží urychlit výstavbu… Na druhé straně ale potenciální nájemníci nebudou mít dostatek peněz nebo ochoty je vydávat za vysoký nájem – a přestěhují se do lokalit s nižšími nároky pronajímatelů, nebo zvolí menší, levnější byty a uskromní se v prostorových nárocích.

Regulovaný nájem – propast mezi nabídkou a poptávkou

Regulace nájemného nemůže přinést nic dobrého… pokud za dobré nepovažujeme levné byty pro úzkou skupinu obyvatel. Stanoví-li stát maximální nájemné nižší, než jaké by odpovídalo tržnímu, vytvoří tím propast mezi nabízeným a poptávaným množstvím bydlení.

Graf 2: Regulovaný trh


Na regulovaném trhu je poptávané množství větší než množství nabízené. Vzniká tím nedostatek – lidé by chtěli nakupovat, ale nemají co.

REKLAMA

preg … cena při cenové regulaci
qs … množství, které jsou ochotni nabízející prodat (skutečné realizované množství)
qd … poptávané množství


Za cenu nižší než tržní se majitelé bytů do pronajímání příliš nehrnou. V praxi mohou užívat více bytů pro svou potřebu (proč by měli pouštět byt v Pardubicích, když tam jednou do měsíce zajedou?) nebo ho ponechají zcela volný. Vždyť škoda v podobě ušlého příjmu není tak vysoká a s nájemníky mohou být i potíže…

Naopak o nájemníky není nouze. Proč by si měli shánět byt do osobního vlastnictví a platit hypotéku, když nájemné je pouhým zlomkem výše splátky? Ale v konečném důsledku mají smůlu. Zájemců o levné byty je mnoho, kdežto ochotných pronajímatelů jen málo. Dostáváme se tak na práh nedostatkové ekonomiky, kterou máme ještě v živé paměti.

Zrušit regulaci – co se stane?

Zrušení regulace nájemného je citlivá otázka. Vždyť v bytech s regulovaným nájemným žijí v hojné míře starší lidé, kteří si nemohou vyšší nájem dovolit! Aby ne. Mladší lidé se k bytům s regulovaným nájemným neměli šanci dostat. V době, kdy řešili své bydlení, již byly rozebrány a k mání jen za tučné odstupné – pro stávajícího nájemníka, nikoli pro majitele.

Graf 3 a 4: Dopad regulace na cenu tržního nájemného


Je-li trh rozdělen na regulovanou a neregulovanou část, poptávající, jejichž zájem není uspokojen na regulovaném trhu, se přesouvají na neregulovaný a zvyšují poptávku a s ní i cenu. V případě zrušení regulace by se část poptávky přesunula na dříve regulovaný trh a cena by se vyrovnala na tržní ceně.

p* … rovnovážná cena
q* … rovnovážné množství

preg … cena při cenové regulaci
qs … množství, které jsou ochotni nabízející prodat (skutečné realizované množství)
qd … poptávané množství

ptrh … rovnovážná cena na neregulovaném trhu za předpokladu existence paralelního regulovaného trhu
qtrh … rovnovážné množství na neregulovaném trhu za předpokladu existence paralelního regulovaného trhu

Zrušením regulace by došlo ke zvýšení nájemného v bytech s regulovaným nájemným – tedy v místech, kde se regulované a tržní nájemné liší. Jejich nájemníci by pak buď sáhli hlouběji do svých kapes, nebo by museli hledat přiměřené bydlení svým finančním možnostem. Část bytů by se zcela nepochybně uvolnila a zvýšila by nabídku volných bytů. Tím by klesla cena na volném trhu nájemního bydlení.

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.22 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%

5.57%

5.52%

5.51%

5.49%

5.42%

5.38%

5.34%

5.32%

5.22%
Historie vývoje

 

 



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • janka

    6 listopadu, 2008

    To bylo reci, jak nam deregulace a konkurence zlevni elektrinu, vodu, plyn a opak je pravdou.
    Takze jednoznacne se to neda delat jinak – zakladni zivotni potreby musi byt regulovany (koneckoncu to v ruzne mire dela vetsina okolnich statu)

    Odpovědět

  • Vojtík

    7 listopadu, 2008

    Kdyby byly regulovány všechny nájmy,tak by tohle srovnání s plynem sedělo.Problém ale je,že tady je kasta nadlidí,kteří mají právo na laciné bydlení,zatímco normální člověk musí platit několikanásobek.
    Kdyby bylo regulované nájemné formou podpory sociálně slabým,budiž.Ale v tom,jestli máte nárok na regulované nájemné vaše sociální situace nehraje žádnou roli.Můžete být svobodná matka s minimálním příjmem a na regulované nájemé nebudete mít nárok,zrovna tak jako můžete být bohatým podnikatelem a nárok na něj mít můžete.
    O prospěšnosti regulace základních životních potřeb můžeme vést dlouhou debatu,ale nad příšernou nemravností existence kasty vyvolených,kteří mají právo platit za nájem zlomek toho,co musím platit já,mi kypí žluč.
    Jak byste se cítila,kdyby váš soused měl právo kupovat čokoládu za 10 a vám by ji prodávali za 30?

    Odpovědět