Státní podpora bydlení je poměrně široký pojem. Zahrnuje od projektů typu Nový panel a Zelená úsporám přes zvýhodněné úvěry pro mladé a obce po podporu hypotečních úvěrů či stavebního spoření. Stát vydává peníze, poskytuje úvěry nebo dává záruky. Všechno něco stojí, ale něco také přináší.
Společnost Deloitte pro Ministerstvo pro místní rozvoj vypracovalo studii, která shrnuje návratnost peněz vložených do státní podpory. A závěry jsou poměrně zajímavé: Jedna koruna podpory se může vrátit i téměř trojnásobně! Vše má ale svůj háček.
Na možné zkreslení výpočtu efektivity vynaložené podpory upozorňuje samotný realizátor studie. Výsledky vychází z "mechanického" propočtu výnosu daní z realizovaných staveb či oprav nemovitostí. Nezahrnují multiplikační efekt – tedy efekt, který zjednodušeně říká: Pokud podpořím bydlení, bude mít zedník práci, bude nakupovat v obchodech, které realizují zisk a zaplatí další daně.
Na druhou stranu jsou výsledky zkresleny dalším efektem. Studie nutně vychází z předpokladu, že bez státní podpory by se daný projekt neuskutečnil – a tudíž by stát nezískal žádný výnos z daní. To je pochopitelně nerealistický předpoklad, neboť část staveb a oprav by nepochybně proběhla bez ohledu na finanční účast státu.
Tabulka: Přínos státní podpory do státního a dalších veřejných rozpočtů
|
Podpora |
Do st á tn í ho rozpo č tu |
Do ostatn í ch ve ř ejn ý ch rozpo č t ů |
Celkem |
|
NOVÝ PANEL – úroková dotace (jednorázová alokace) |
101,4 % |
7,7 % |
109,1 % |
|
NOVÝ PANEL – úroková dotace (průběžná alokace) |
126,7 % |
9,6 % |
136,4 % |
|
NOV Ý PANEL – zvýhodněná záruka za úvěr |
244,6 % |
20,8 % |
265,4 % |
|
Podpora výstavby nájemních bytů pro osoby s nízkými příjmy či handicapem |
59,3 % |
5,5 % |
64,9 % |
|
Úvěry „300“ mladým na pořízení bytu |
148,9 % |
6,6 % |
155,5 % |
|
Úvěry obcím na opravy a modernizace bytů |
136,0 % |
3,3 % |
139,3 % |
|
Ručení za investiční úvěry na výstavbu nájemních bytů |
263,6 % |
27,8 % |
291,4 % |
|
Podpora oprav vad způsobujících havarijní stav panelových bytových domů |
44,5 % |
4,2 % |
48,6 % |
|
Podpora hypotečního úvěrování pro osoby mladší 36 let |
33,8 % |
33,8 % |
|
|
Podpora výstavby podporovaných bytů |
37,8 % |
3,5 % |
41,3 % |
|
Podpora regenerace panelových sídlišť |
39,1 % |
3,7 % |
42,7 % |
|
Podpora oprav domovních olověných rozvodů |
57,0 % |
5,3 % |
62,4 % |
|
Podpora výstavby technické infrastruktury |
96,8 % |
9,1 % |
105,9 % |
Poznámka: Procento udává, kolik se vrátí z každé koruny vynaložené na příslušnou podporu
Zdroj:
Deloitte.
Z analýzy vyplývá jeden důležitý závěr: Nejefektivnějšími podporami bydlení (z pohledu přínosu pro státní rozpočet) jsou takové typy podpory, které stát stojí nejméně peněz. Jednoznačně tak vedou záruky za úvěry a v závěsu za nimi vlají zvýhodněné úvěry. Dávat kamkoli nevratnou dotaci se ukazuje jako nejméně efektivní cesta. I z tohoto důvodu se v bytové koncepci ministerstvo od přímých dotací odklání.
Nelze ale zdaleka říci, zda by rozšíření podpory s největší návratností mělo další pozitivní efekt a přineslo veřejným rozpočtům očekávané zhodnocení. Vždy závisí také na schopnosti příjemců podpory tyto efektivně využít.
Není možné také říci, že podpory s nízkým (či záporným) efektem jsou špatné. Ekonomický efekt nesleduje další přínosy, které realizací podpořených projektů mohou vzniknout. Evidentní je to kupříkladu u podpory regenerace panelových sídlišť, která nepochybně zvyšuje kvalitu bydlení a má i další efekty na straně energetické úspornosti.
Základem každé podpory je politické, nikoli ekonomické hledisko. Jsou to politici, kteří určují na základě hlasu svých voličů (a lobbyistických skupin), které oblasti "je dobré" podporovat. Ekonomický pohled přichází až v druhém sledu.
