EUR 25.110

USD 23.724

REPO sazba ČNB 4.0 %

Inflace 2.8 %

EUR 25.110

USD 23.724

Ústavní soud: Na špatnou regulaci nájemného doplatí stát!

 


 

Ústavní soud rozhoduje ve věci regulace nájemného poměrně často. Včerejší nález v případu Jana Jošty je dalším z mnoha. Již před rokem v obdobné věci rozhodl a rozhodl obdobně jako včera. A ne jednou. Od té doby jsou jednání ve stejném duchu na takřka na denním pořádku Ústavního soudu (před p. Joštou rozhodoval Ústavní soud případ Stanislava a Jany Haklových 3. března 2010). Co je podstatou soudních sporů?

Základním bodem ústavních stížností a soudních sporů není regulace nájemného. Naopak. Přestože se hovoří o regulaci nájemného a náhradě za ni, středem sporů je neexistence cenové  vyhlášky, konkrétně "vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů". Tu, shodou okolností, zrušil Ústavní soud s účinností k 31. 12. 2001. Od 1. ledna 2001 tak chyběla legislativa upravující regulaci nájemného – a jeho zvyšování. Politici přijali příslušnou legislativu až s účinností od 1. ledna 2007.

Jak k tomu došlo? V zásadě Ministerstvu financí procházelo "nelegální" vydávání cenových výměrů poměrně dlouho. Bylo k němu zmocněno § 20 zákona č. 526/1990 Sb. Ten byl ale zrušen zákonem č. 135/1994 Sb, který konkrétně v článku II bodu 2. stručně konstatuje: "Ustanovení § 20 se vypouští." Od 29. června 1994 nemělo Ministerstvo financí k vydávání vyhlášky k regulaci nájemného zákonné zmocnění, což konstatoval až 21. června 2000 (tedy o šest let později) Ústavní soud. Politikům k přijetí nové legislativy ponechal téměř půl roku. Potřebovali pět a půl

Odškodnění? Ano, ale rozhodnou jiné soudy

Ústavní soud konstatoval, že došlo k porušení Listiny základních práv a svobod, konkrétně v článku 11 bodu (1): "Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje." Jsou-li dva srovnatelné domy ve vlastnictví dvou majitelů, z nichž jeden je nucen pronajímat za regulované nájemné a druhý má nakládání s majetkem volné, dochází k diskriminaci.

Přestože součástí žalob podaných k Ústavnímu soudu je vyčíslení škod z regulace nájemného, o přiznání náhrady tento soud nerozhoduje. Vrací pouze spor na první instanci s konstatováním porušení základního lidského práva – a soudní martýrium poškozeného pokračuje. Pokud by soudy nerespektovaly usnesení Ústavního soudu, může se koloběh soudních procesů přetočit zpět k této "instanci poslední záchrany" – k tomu ale dosud nedošlo.

REKLAMA


Upřesnění 16. června 2010 v 13:00: Podle informací Karla Polaty z OSMD se již jeden z případů pana Jošta k Ústavnímu soudu dvakrát dostal, když soudy v Pardubicích a Hradci Králové první rozhodnutí Ústavníh soudu nerespektovaly. Pondělní nález Ústavního soudu je 44. případem evidovaným OSMD od roku 2000 ve věci protiústavní regulaci nájemného.


Vyčíslené škody dosahují nemalých částek. Ve včerejším sporu se jednalo o 104 400 Kč. Škoda vyčíslená v březnovém sporu dosahovala 921 888 Kč. V současnosti se náhrady škody za regulaci nájemného domáhá 4500 majitelů bytů a domů u soudu ve Štrasburku. Celkový účet pro Českou republiku se může pohybovat v řádu desítek miliard korun.

"Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu je naprosto logickým, i když velice opožděným krokem. Naše justice se tak přibližuje k dodržování Ústavního pořádku a Evropského práva zakotveného v Úmluvě o Lidských Právech a Svobodách pod vidinou blížícího se obdobného závěru, ke kterému spěje i stížnost majitelů domů u ESLP (Evropského soudu pro lidská práva) ve Štrasburku," komentoval rozhodnutí Ústavního soudu Tomislav Šimeček, předseda Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR

Jaké by mělo být nájemné? Tržní!

"Výše nájemného je zásadní ekonomickou veličinou, která může vzniknout pouze na svobodném trhu, a stejně jako v Německu, musí být státem pouze zjišťována, nikoliv stanovována. Jediná regulace je tam v tom, že nesmí růst příliš rychle. Průměrné nájemné v Evropě je cca 6,3 % z tržní ceny nemovitosti, tedy zhruba stejné jako tržní nájemné v ČR," uvádí k výši nájemného Tomislav Šimeček, ale zároveň dodává: "Stejné Ústavní právo jako majitelé domů ale mají i nájemníci, kteří se ocitnou v nezaviněné nouzi, aby jim stát dočasně pomohl zaplatit takové rovnovážné nájemné v přiměřeném bytě. To řeší mnohem levněji a v souladu s Ústavou nedávno představený zákon o sociálním bydlení."

Současný systém regulace nájemného, který ještě v některých městech přetrvává, je nespravedlivý jenom ekonomicky, ale také sociálně. K bytům s regulovaným nájemným nemají přístup zdaleka jen ekonomicky slabší domácnosti. Naopak, ty velmi často platí nájemné tržní. Přístup k regulovanému nájmu by se dal přirovnat k loterii, v níž body navíc získali prominenti minulého režimu.

Loading

Vstoupit do diskuze 12 komentářů

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.22 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%

5.57%

5.52%

5.51%

5.49%

5.42%

5.38%

5.34%

5.32%

5.22%
Historie vývoje

 

 



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • v

    15 června, 2010

    Sranda je, že v současné době v Praze se tržní nájemné velmi blíží regulovanému (u větších bytů 3+1 a víc).
    Okamžitá deregulace by pomohla všem nájemníkům, průměrné ceny nájemného by měli dál sletět, protože by se na volný trh dostali další byty. Troufám si říct, že současný stav regulace již víc vyhovuje majitelům než nájemníkům.
    To co si ale politici netroufnou, je okamžik deregulace, to by se neobešlo bez sociální otřesů u některých nájemníků, po neralistickém zvýšní nájemného. Zde by mohla zabrat např. daň z volného bytu, která existuje v některých státech a která by utlumila možný výskok nájemného při deregulaci.

    Odpovědět

  • AA

    15 června, 2010

    Pane o jakém otřesu a nerealistických cenách to píšete? Pokud by po skutečné deregulaci někdo nasadil nepřiměřený nájem, tak se ten ex-regulovaný nájemník jednoduše zvedne a půjde bydlet k lacinější konkurenci.
    A sociální otřesy má řešit sociálka z daní nás všech,ne majitel domu.
    Máte stále před očima nějakou rudou mlhu a to i po dvaceti letech.

    Odpovědět

  • v

    15 června, 2010

    Vypadá, že asi neumíte číst, píšu politici si to netroufnou.

    Odpovědět

  • MS

    15 června, 2010

    No, nevím jak by se vám líbilo regulované nájemné např.v Pardubicích cca 40Kč/2m X 100Kč/m2 za tržní. Prakticky ve všech obcích pod 100.000tis obyvatel nevyleze o moc přes 30Kč/m2…

    Odpovědět

  • Kruton

    15 června, 2010

    …nastartování deregulace nájemného před čtyřmi roky mi podobné články připadají už poněkud mimo téma.
    Pevně doufám, že ještě v roce 2015 nebudeme číst stížnosti na to, co způsobila regulace nájmů do roku 2010, resp. 2012.

    Odpovědět

  • Radek

    15 června, 2010

    Mno, až soud ve Štrasburku rozhodne o náhradě ve výši 50 mld. Kč (to je tuším částka, o které se mluví), plus možná něco navíc, tak to mimo téma nebude, ani když to bude v roce 2015…

    Odpovědět

  • v

    15 června, 2010

    Ten hlavní žalovatel je myslím Ital, který koupil činžovní dům v Praze. Myslím, že neuspějě.
    Je nutno říct, že v podstatě díky regulaci dům měl nižší tržní hodnotu a koupil ho levněji, současně o regulaci věděl, takže to byla pouze jeho spekulace, která mu nevyšla.

    Odpovědět

  • AA

    15 června, 2010

    Váš argument má podobnou logiku jako kdyby za války někdo koupil od žida barák za babku a pak se divil, že o něj přijde když žid přežil koncentrák.
    Vaše úvaha má v obou případech podstatu v zákonech odporujícím lidským právům, takže odvolávat se na komunistické anebo nacistické zákony je účelové a zavádějící.

    Odpovědět

  • MS

    17 června, 2010

    A ono bylo za války v nějaké ústavě, že je soukromé vlastnictví nedotknutelné? Asi těžko, když ho na základě rasových důvodů někomu sebrali.

    Odpovědět

  • v

    15 června, 2010

    To je něco jiného, on koupil byt „zatížený“ věcným břemenem – zákonem o regulovaném nájmu, o kterým v době nákupu věděl, a nic se pro něj nezměnilo k horšímu během jeho vlastnictví.

    Odpovědět

  • MS

    15 června, 2010

    Tam se to ale, tuším neřeší zdlouhavě přes ESLP, ale rychlejší arbitrážní soud v Paříži – porušení ochrany investic. Přiznávám, že nevím jak je to daleko, státu ale moc šancí nedávali – rozhodně míň než v případě ESLP.

    Odpovědět

  • Kruton

    15 června, 2010

    …právník, ale ze štrasburského soudu bych si těžkou hlavu nedělal. Pokud je mi známo, odškodnění by přicházelo v úvahu pouze v případě, že by škoda nastala v případě chybného rozhodnutí či nečinnosti moci výkonné. Deregulační návrh tu ze strany vlády byl už minimálně jednou (tuším v roce 2002?) ale potopil ho parlament.

    Odpovědět