Úterý 24. října. Svátek má Nina.

Nový občanský zákoník místo starých křivd a anachronismů vytváří nové!

26.10.2011 04:10 Tisková zpráva: EKOSPOL

Velmi dobře na to upozorňuje erudovaný komentátor Lidových novin Tomáš Němeček ve svém článku s výmluvným titulkem „Nenápadný půvab paragrafu 552“ (24.10.2011). Z něj vyplývá, že nový kodex sice některé anachronismy odstraňuje, v tichosti ale nové a často ještě horší zavádí.

 

Převádíte nemovitost? Musíte dát advokátovi vydělat!

Velmi zajímavý je například zmíněný § 552 pozměňovacího návrhu vzneseného ústavněprávním výborem. Podle něj by smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem měly napříště mít formu „notářského zápisu nebo advokátského sepisu“. Předkladatele návrhu prý inspirovala vlastní negativní zkušenost s realitní kanceláří, která mu k podpisu předložila nekvalitní smlouvu a ještě za to požadovala provizi. Návrh je tak prý v zájmu občanů…

 

Pomiňme nyní fakt, že realitní kanceláře vystupují ve většině případů jako zprostředkovatel, nikoli jako prodávající či kupující, a tedy žádnou smlouvu o převodu nemovitostí neuzavírají. Maximálně poskytují „právní poradenství“, které samozřejmě může mít různou kvalitu.

 

Podle tohoto návrhu ale nezáleží na tom, kupuje-li občan nový byt od developera, starší byt od majitele, či např. převádí nemovitost v rámci vlastní rodiny třeba z rodičů na děti – prostě musí povinně využít služeb advokáta či notáře. A samozřejmě jim za jejich „náročnou“ práci zaplatit – slovy předkladatelů nijak významné částky, řádově „pět až sedm tisíc korun“. Týká se to i těch občanů, kteří mají velmi dobré právní povědomí a v podstatě velmi jednoduchou smlouvu si dokáží napsat sami. I takoví by nově museli advokátům a notářům za práci na čtvrt hodiny, která většinou sestává jen z vyplnění jednoduchého vzoru, zaplatit tisíce.

 

I laikovi je přitom jasné, že kdyby tento pozměňovací návrh nakonec vstoupil v platnost, postavení občanů se nijak nezlepší. Subjekty na realitním trhu budou dále nabízet smlouvy tak, jak se jim hodí, jen nově s razítkem spřáteleného advokáta či notáře. Ale jistá profesní skupina na tom snadno vydělá…

 

„Pokud by zákonodárcům skutečně leželo na srdci nerovné postavení občanů v právních vztazích, museli by se v prvé řadě zaměřit na smlouvy o tzv. rychlých půjčkách od některých nebankovních institucí. Ty jsou totiž často záměrně koncipovány tak, aby se člověk, který se jen jedinkrát opozdí se splátkou, dostal do těžkých problémů a musel zaplatit vysoké sankční poplatky. Často končí tak, že člověk, který si půjčil několik desítek tisíc, nakonec přijde o střechu nad hlavou a novodobí lichváři ji pak výrazně pod cenou prodají třeba ve fingované dražbě,“
namítá Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti EKOSPOL.

 

Nájemník si z vašeho bytu udělal ubytovnu? Nevadí!

Další perličkou je návrh, podle něhož by nájemníci nově mohli pronajatý byt podnajímat třetím osobám bez souhlasu vlastníka nemovitosti. Jinými slovy – pronajal jste mi třípokojový byt za 15 tisíc a já ho následně pronajal devíti zahraničním pracovníkům po 3 tisících na osobu? Vaše smůla, já mám měsíčně zisk 12 tisíc a vy s tím nic neuděláte.

 

Do třetice nabízíme § 2225, podle nějž by majitel nemovitosti mohl v případě chybějící dohody zvyšovat nájemné maximálně o 20 % během tří let. Končící regulované nájemné tedy nahradíme novou regulací…

 

„V zásadě kvalitní a dlouho připravovaný zákon může být znehodnocen účelovými přílepky. Při takové praxi nezbývá než doufat, že podobné pozměňovací návrhy legislativním procesem neprojdou,“
uzavírá Evžen Korec.