Oteplování Země: Zachrání nás transformace energetiky?

Průměrná světová teplota zaznamenaná za poslední desetiletí byla o 1,2 °C vyšší než mezi lety 1850 – 1900. Naplnění hrozivého scénáře je reálné ve chvíli, kdy se toto číslo vyšplhá na 2 °C. K tomu máme bohužel v současné chvíli velmi nemile nakročeno. Odborníci se shodují, že za růstem globálních teplot stojí lidská činnost, přičemž šanci omezit další nárůst má pouze společné úsilí. Cestou z neutěšené situace je urgentní snížení emisí uhlíku, k tomu je však zapotřebí mimo jiné rychlá a kompletní transformace celosvětového energetického ekosystému, a to jak v oblasti spotřeby, tak i dodávek.

Přechod na obnovitelné zdroje energie

Hybnou silou proměny energetického průmyslu se stávají obnovitelné zdroje, jejichž důležitost pro udržitelnou kultivaci naší planety v loňském roce opět vyzdvihl také generální tajemník OSN António Guterres. Slova odborníků vyslyšely světové vlády, které již začaly podnikat kroky k naplnění cílů klimatických dohod. Například Jižní Korea hodlá do roku 2034 uzavřít veškeré své uhelné elektrárny a vyrábět 40 % národní energie pomocí obnovitelných zdrojů. V plném proudu jsou i aktivity Číny, která plánuje do konce dekády tímto způsobem zajistit polovinu své celkové produkce energie.

Kroky k zelenější budoucnosti podnikají také země Evropské unie. Statistiky Eurostatu dokládají, že v EU v roce 2019 pocházelo 19,7 % vyprodukované energie právě z obnovitelných zdrojů. Premiantem v zelených řešeních je Island těsně následovaný Norskem. Velký boom na území EU zažívá v posledních letech solární energie, jejíž zastoupení odpovídalo v roce 2008 pouhému jednomu procentu energie vygenerované obnovitelnými zdroji, ke konci minulé dekády už ovšem tvořila celých 13 %.

^REKLAMA

Elektřina na vlnách moře

Jako ideální a zatím ne příliš využitý prostor pro získávání energie ze slunečních paprsků se nabízí hladiny evropských moří a oceánu. Díky menšímu množstvím prachu, který má nepříznivý dopad na absorpci slunečního záření, a nižším ztrátám způsobeným stíněním, s nimiž se potýkají fotovoltaické systémy na pevnině, dosahují plovoucí solární farmy v průběhu roku v průměru téměř o 13 % lepších výsledků, jak naznačují některé studie.

V implementaci plovoucích solárních farem jde Evropě příkladem asijský Singapur, který v loňském roce zprovoznil jednu z největších plovoucích farem tohoto typu na světě. Ta by měla kompenzovat přes 4 000 tun emisí oxidu uhličitého ročně. Přímo na plovoucí platformě jsou nainstalovány inteligentní řetězcové střídače Huawei, které převádějí stejnosměrný proud (DC) na střídavý (AC), ten je pak použitelný v elektrické síti. Inteligentní střídače využívají cloudové technologie a AI, což usnadňuje jejich nasazení, používání a údržbu. Inovativní řešení Huawei také zajišťují velmi účinný odvod tepla, díky čemuž mohou technologie účinně odolávat intenzivnímu slunečnímu záření.

Umělá inteligence zabrání plýtvání

^REKLAMA

Stejně jako jsou technologie internetu věcí (IoT) nasazovány do zemědělství, výrobního či automobilového průmyslu, z jejich uplatnění bude významně profitovat i celý energetický ekosystém. Sítě totiž velmi často plýtvají drahocennou energií. Tzv. „energetický internet“, který vzniká aplikací IoT, pomůže maximálně zefektivnit energetické procesy a zabránit neúmyslnému plýtvání. Algoritmus umělé inteligence (AI) může například v reálném čase upravovat úhel solárních panelů ve fotovoltaické elektrárně tak, aby absorbovaly maximální množství světla na základě aktuálního pohybu slunce po obloze.

Ruku v ruce s hledáním nových způsobů generace energie a využití obnovitelných přírodních zdrojů jde ovšem zvyšování energetické účinnosti nových a stávajících technologií, jejichž popularita v tomto digitálním věku roste závratným tempem. Například jen oproti roku 2010 se počet uživatelů internetu zvýšil na dvojnásobek a významnými spotřebiteli energie se tak stala datová centra, konkrétně jejich chladicí systémy. I zde však může díky nepřetržitému monitoringu teploty a na míru upravovanému chlazení nabídnout pomoc umělá inteligence v kombinaci s přírodními zdroji, jako jsou mořská voda či vzduch. A tyto změny jsou jen začátkem.

Na konci dekády bude stávající energetický ekosystém zcela proměněn. Doufejme, že právě díky těmto změnám se nezvýší průměrná světová teplota o více než 1,5 °C.