Buřinka vypovídá drahé klienty. Našla mezeru v zákonech

SSČS

Petr Zámečník

Klienti s vysokými úrokovými sazbami na stavebním spoření jsou trnem v oku stavebních spořitelen. Dosud se jich zbavovali na základě obchodních podmínek. Buřinka zašla ale ještě dál – vypovídá smlouvy i klientům, kteří obchodní podmínky neporušili.

Stavební spoření se uzavírá na dobu neurčitou. Sice je vázáno vázací dobou, která aktuálně činí 6 let, ovšem i po ní může klient ve smluvním vztahu se stavební spořitelnou pokračovat. Mohou tak dosud využívat výhody úrokových sazeb včetně úrokového zvýhodnění až 4,5 % ročně.

Vysoké zhodnocení, které musí klientům stavební spořitelny vyplácet, je jim trnem v účetních výkazech. Hledají proto cesty, jakými se drahých klientů mohou zbavit. Dosud řešení nacházeli ve Všeobecných obchodních podmínkách podepsaných klientem a v dobách blahobytu nevymáhaných ze strany spořitelny. Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) ovšem nyní tuto hranici překročila. Klienty vypovídá bez jakékoli záminky.

Výpověď smlouvy o stavebním spoření, kterou má redakce odborného serveru Hypoindex.cz k dispozici, se neopírá o Všeobecné obchodní podmínky (VOP) Stavební spořitelny České spořitelny, ale nachází oporu přímo v zákoně. Obchodní podmínky pouze konstatují, že spořitelna může smlouvu vypovědět  buď na základě VOP, nebo „na základě dalších skutečností vyplývajících z právních předpisů“.

Ve výpovědi se spořitelna odvolává na Obchodní zákoník a jeho „§ 715 odst. 2 ve spojení s § 719b zákona“. První z citovaných paragrafů se týká výpovědi běžných účtů otevřených na dobu neurčitou:

„Banka může smlouvu o běžném účtu kdykoli písemně vypovědět. Smlouva o běžném účtu zaniká s účinností ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu.“

Druhý z paragrafů pak klienty uklidňuje, že i na spořicí účet u stavebního spoření lze aplikovat paragraf o výpovědi běžného účtu:

„Není-li v ustanoveních § 716 až 719a stanoveno něco jiného, použijí se na smlouvu o vkladovém účtu přiměřeně ustanovení o smlouvě o běžném účtu.“

Stavební spořitelna nemohla využít ustanovení o běžných účtech plně, ale musela se držet dojednané tříměsíční výpovědní lhůty. K výpovědi nedává žádnou alternativu, ale jen suše v průvodním dopisu konstatuje: „Jestli právě uvažujete, jak s naspořenými penězi dále naložíte, je Vám k dispozici […]“ a doplňuje kontakt na konkrétní osobu.

Co na to Buřinka

Stavební spořitelny České spořitelny jsme se zeptali na důvody výpovědí a na počet klientů, kterých se výpovědi týkají:

„Stavební spořitelna ČS se rozhodla pro nový přístup k naplněným (přespořeným) smlouvám o stavebním spoření. Jde o smlouvy, které už dosáhly cílové částky, a tím pádem byl účel smlouvy naplněn. U těchto přespořených smluv klienti nemají zájem o úvěr, už ani aktivně nespoří, jen ponechávají dlouhodobě ležet prostředky na svých účtech. Poté, co SSČS využila všechny možnosti, jak vztah s klientem oživit/aktivovat, se rozhodla přistoupit k systémovému řešení a zahájila proces vypovídání jen přespořených smluv.

S vypovídáním začala v dubnu, a to od nejstarších přespořených smluv (jsou mezi nimi i smlouvy se 4% a 3% úročením). V současnosti se toto opatření týká zhruba šesti tisíc klientů. Z celkového počtu cca jednoho milionu smluv jde o 0, 6 % smluv. Smlouvy, které nedosáhly cílové částky, vypovídat nebudeme.“

Buřinka není jediná

Stavební spořitelna České spořitelny je při výpovědích smluv klientů s vysokými úrokovými sazbami zatím nejtvrdší. ČMSS sice varovala klienty, kteří nespoří pravidelně a porušují tím Všeobecné obchodní podmínky, že je může vypovědět, klientům ovšem stačí obnovit pravidelné spoření. Obeslala přitom přibližně 38 tisíc klientů, tedy 2,5 % svého klientského kmene.

Jako první začala již koncem roku smlouvy vypovídat Raiffeisen stavební spořitelna, která se zbavovala smluv starších 10 let s úročení 4 % ročně. Vypověděla přibližně 1,5 % svého klientského kmene – klientů, kteří již přespořovali cílové částky.

Oporu ve Všeobecných obchodních podmínkách u řady výpovědí nemá ani Modrá pyramida. Ta zaslala klientům „výhodnou nabídku“, při jejímž přijetí klient ušetří až 3 tis. Kč za navýšení cílové částky, které možná ani nevyužije, a přijde přibližně o 3 600 Kč kvůli nižšímu úroku, na který zároveň přistoupí. Nelze vyloučit, že i Modrá pyramida nakonec použije stejnou cestu výpovědí na základě Obchodního zákoníku, k jaké sáhla nyní Stavební spořitelna České spořitelny.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

9 komentářů k článku “Buřinka vypovídá drahé klienty. Našla mezeru v zákonech”

  1. tyglik napsal:

    Vtipálci

    Vyjádření stavební spořitelny ohledně důvodů výpovědí je poněkud problematické.
    Jako klient se smlouvou z roku 1999 jsem řešil „přespoření“ smlouvy s Buřinkou v roce 2010 (pojem „naplnění smlouvy“ je užíván z důvodu, že pojem přespoření VOP z daného roku neznají).

    „Poté, co SSČS využila všechny možnosti, jak vztah s klientem oživit/aktivovat..“

    Není možnost jako možnost. To si opravdu spořitelna myslí, že klient přistoupí na nabídku na zvýšení cílové částky spojenou se snížením úročení ze 4 na 2 % a jednorázový poplatek ve výši poloviny(!) doposud připsaných úroků?

    Druhou nabídkou bylo odpuštění úhrady za uzavření nové smlouvy o stavebním spoření (tehdy ve výši 0,5%) a evidentně nevynutitelný závazek spořitelny formou slibu ponechání původní 4 % úročené smlouvy dokud se ji nerozhodnu ukončit vypovědí. Dost pochybuji, že by tento slib spořitelna dodržela; a novou smlouvu bylo v roce 2010 možné uzavřít jinde s lepším úročením a nulovou úhradou za uzavření smlouvy.

    „U těchto přespořených smluv klienti nemají zájem o úvěr, už ani aktivně nespoří, jen ponechávají dlouhodobě ležet prostředky na svých účtech.“

    Hmmm.. spořitelna opomněla sdělit, že aplikuje pravidlo: „zašle-li klient platbu, která způsobí přespoření, je na účet zaúčtována, klient
    obdrží oznámení, že veškeré další platby již budou vráceny zpět.“ Nebo-li aktivnímu spoření je ze strany spořitelny bráněno!

  2. VlK napsal:

    obchodní zákoník × občan

    Jak se může obchodní zákoník vztahovat na smlouvu mezi občanem a firmou?
    Stavební spoření se řídí zákonem o stavebním spoření, je tam odkaz na obchodní zákoník?
    Fin. arbitr?

    1. Laik napsal:

      Re: obchodní zákoník × občan

      Viz § 261 odst. 3 písm. c) obchodního zákoníku. Smlouva o běžném účtu a smlouva o vkladovém účtu je uzavřena vždy dle obchodního zákoníku, a to bez ohledu na povahu smluvních stran (v právní „hantýrce“ se jedná o tzv. absolutní obchod).

      V zákoně o stavebním spoření (96/1993 Sb.) je však v § 5 odst. 1 uvedeno, že „Osoba, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu podle občanského zákoníku o stavebním spoření (dále jen „smlouva“), se stává účastníkem.“

      Z výše uvedené citace mi pak však vyplývá, že se má jednat o smlouvu dle občanského zákoníku, a to bez odkazu na jakákoliv konkrétní ustanovení. Nikoliv o smlouvu předvídanou obchodním zákoníkem (jedná se o speciální úpravu k obchodnímu zákoníku).

      V zákoně o stavebním spoření výpověď upravena není, a proto bych se asi klonil k obecné úpravě možnosti výpovědi dle občanského zákoníku (§ 582 odst. 1 občanského zákoníku – „Jestliže je sjednána smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem je závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo závazek zdržet se určité činnosti anebo strpět určitou činnost a nevyplývá-li ze zákona nebo ze smlouvy způsob její výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí.“).

      Každopádně to může být celkem zapeklitá právní otázka, pokud to některý z účastníků požene k soudu (žaloba o neplatnost výpovědi), jelikož ve smlouvě je upravena možnost výpovědi (např. při porušení podmínek), a tak by mohl argumentovat tím, že aplikace § 582 občanského zákoníku je suspendována („…NEVYPLÝVÁ-LI ze zákona nebo ze smlouvy způsob její výpovědi…“),s o­dakzem na to, že tento paragraf lze užít pouze v případě, když smlouva o výpovědi mlčí.

  3. Klobouk napsal:

    Ne všechny VOP SSČS konstatují, že spořitelna může smlouvu vypovědět buď na základě VOP, nebo „na základě dalších skutečností vyplývajících z právních předpisů“. Dříve tam bývalo „na základě zákona či Podmínek“, přičemž zákonem byl myšlen zákon o stavebním spoření, podmínkami VOP.

    Není také jasné, na základě čeho je účet stavebního spoření považován za vkladový účet a nikoliv za speciální „účet stavebního spoření“.

    § 718, odstavec 3, obchodního zákoníku týkající se vkladového účtu zní:
    Jsou-li peněžní prostředky uloženy na dobu delší než jeden rok, je banka povinna na žádost majitele účtu úroky vyplatit po uplynutí kalendářního roku.
    Ve starých VOP SSČS je ale jasně ujednáno, že úroky se samostatně nevyplácejí.

  4. František Kroupa napsal:

    Autor nezná zákony

    Autor pan Zámečník,by si měl, než něco takového napíše pořádně přečíst zákony.Stavení spoření se řídí zákonem č.96/1993Sb a je v něm popsáno vše o stavebním spoření.Jak se uzavře i vypoví a že si stav.spoř. udělají ještě VOP , které musí schválit MF a jsou platné pro nové smlouvy až ode dne vydání těchto VOP.Navíc je v §5 zákona napsáno, že se smlouva o stav. spoř. uzavírá dle Občanského zákoníku. SSČS vypovídá přespořené smlouvy dle Obchodního zákoníku.Chtělo by si to přečíst, komu je určen Obchodní zákoník v jeho základních ustanoveních.Také odkaz na § tohoto zákona o běžném, případně vkladovém účtu tohoto zákona jsou silně zavádějící. Stavební spoření žádným takovým účtem není. Chce si to přečíst další § o těchto účtech kde je napsáno např. že na běžném účtu jdou vybrat peníze kdykoliv, úroky jednou za rok a pod. Tohle jde na stavebním spoření?Je zajímavé že SSČS nevypovídá smlouvy v jednoměsíční lhůtě dle Obchodního zákoníku(jak i cituje autor), ale dle VOP až po 3měsících. Na tenhle fígl přišel právník stavební spořitelny, který asi získal titul za 3měsíce v Plzni a nemůže se uživit v soukromé sféře.Bohužel jim na to skočí velká většina lidí, kteří tuhle výpověď dostali. A také autor článku. Možná dostane i nějaké všimné od SSČS za úspěšný článek. Kdo ví……..

  5. AK napsal:

    chybná citace v článku

    První chyba v článku je, že tvrdí, že „Obchodní podmínky pouze konstatují, že spořitelna může smlouvu VYPOVĚDĚT buď na základě VOP, nebo „na základě dalších skutečností vyplývajících z právních předpisů“.““ Příslušné podmínky, čl 11 – Ukončení smlouvy: Smlouva končí – vypovědí; splacení, úveěru atd., úmrtím atd., „na základě dalších skutečností vyplývajících z právních předpisů“. Čili buď výpovědí nebo „na základě dalších skutečností vyplývajících z právních předpisů“. O možnostech výpovědi je pak další článke Druhá chba je, že nekomentuje, jakým postupem se z „účtu stavebního spoření“ dle zákona o SS stává vkladový účet (viz např. zde příspěvek od klobouk).

  6. Karel Volf napsal:

    A kde je řešení?

    Jako jeden ze šesti tisíc klientů, jejichž smlouvy SSČS takto vypovídá oceňuji jak tento článek, tak diskuzi k němu pro popis a pochopení toho, co vlastně SSČS činí. Nevidím sice zatím náznak řešení, což u každého problému je to nejžádanější, ale i to se může včas zrodit.

    Moje smlouva je z r. 1995 a VOP obsahují bod “ Smlouva končí…na základě dalších skutečností vyplývajících z právních předpisů„, na jehož základě výpověď „přeskočí“ na ony dva paragrafy Obchodního zákoníku.

    Ptám se tedy, jménem oněch šesti tisíc klientů“ najde se „velká hlava“, která vypracuje nadějnou kontraakci? Cítím se dost provinile, že k jejímu nalezení nemohu přispět, ale jsem ze zcela jiného oboru, než je tento předmět.

  7. Petr napsal:

    Argument s odkazem na článek 11 VOP (verze 2001): „Smlouva končí: na základě dalších skutečností vyplývajících z právních předpisů.“ podle mne neobstojí.
    V článku 12, odst. 3 se říká: „Stavební spořitelna může smlouvu o stavebním spoření vypovědět:

    1. jen z důvodů vyplívajících ze zákona /tj. o stavebním spoření/ nebo z těchto Podmínek,
    2. nebo v případě výkonu rozhodnutí, jehož předmětem je smlouva o stavebním spoření.“

  8. klient SSČS napsal:

    odpoveď SSČS po mé reakci

    Dobrý den,
    taky jsem jeden z těch, kdo má 4% úrok a přespořenou částku na smlouvě z roku 1998. Napsal jsem do SSČS, že s výpovědí nesouhlasím a požaduji zachovat smlouvu.
    Spořitelna stále trvá na svém, ale navíc mi nabízí, že po dobu dalšách 6 let mi odpoustí roční poplatek, tedy celkem 1860,– Kč.
    Teď čekám a vymýšlím, co jim na to odpovím, ale nevzdám to. Na úrokách se mi to pořád mnohem více vyplatí si smlouvu nechat. Kdyby měl někdo nějaký vzor odpovědi, se kterou by byl úspěšnější, prosím napište.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *