Zájem o úvěry ukazuje objem poskytnutých bankovních úvěrů českým domácnostem, který vzrostl meziročně ke konci prvního čtvrtletí 2016 o 8,2 procent na 1244,4 miliardy korun. Největší položku představují úvěry na bydlení, které dosáhly téměř 982 miliardy korun, z toho objem hypoték činil 875,2 miliardy korun. Objem úvěrů na bydlení meziročně stoupl o 7,8 procenta a růst hypoték dokonce 8,5 procenta.
„Nově poskytly banky domácnostem úvěry ve vysokém objemu 39,3 miliardy korun, z toho 27 miliard (tedy přibližně sedmdesát procent) směřovalo do bydlení. Vzestup nových úvěrů na bydlení o 8,8 procenta je sice „pouze jednociferný“, ale znamená velmi silný výsledek vzhledem k vysoké srovnávací základně z loňského března,“ uvedla Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace.
Úvěr, půjčka, zápůjčka…
Růstu úvěrů napomáhá nejen prostředí extrémně nízkých úrokových sazeb, ale i jejich dostupnost. Půjčit si mohou lidé i v pohodlí domova přes internet či telefon. A ani pro zápůjčky nechodí Češi daleko, nejčastěji si půjčují od sousedů či známých.
Úvěr ale není půjčka a půjčka není půjčka. S příchodem nového občanského zákoníku v roce 2014 došlo k upřesnění a změně finančních pojmů.
Nový občanský zákoník nahradil pojem půjčka termínem zápůjčka. Z dlužníka a věřitele se zase stal vydlužitel a zapůjčitel. Podstata ale zůstala stejná. Zápůjčitel přenechává vydlužiteli věci určité hodnoty k libovolnému užití, které ale vydlužitel musí po čase zapůjčiteli vrátit. Zápůjčka nemusí mít písemnou formu a může být peněžitá i nepeněžitá. Poskytnout ji může každý.
REKLAMA
Na druhou stranu úvěr mohou nabízet pouze banky či nebankovní společnosti. Může být pouze peněžitý a sjednaný i ve prospěch třetích osob. Vždy musí být sjednány úroky. Smlouva o úvěru musí mít písemnou formu a vzniká v okamžiku uzavření. Smlouva o zápůjčce je reálná a vzniká předáním finančních nebo hmotných prostředků. U zápůjčky nemusí být uvedeno datum splatnosti jako u úvěru a zaplatit ji lze i v jiné měně.
Zápůjčky nemusí být pouze peněžní
V případě hmotných nepeněžitých zápůjček musí být vrácena věc stejného druhu bez ohledu na to, zda mezitím cena vzrostla či klesla. Zápůjčka může být i bezúplatná, čímž se zásadně odlišuje od úvěru. Ve většině případů ale bývá zápůjčka úplatná, a to formou úroků, případně zvýšením množství nebo jakosti zapůjčené věci.
Drobnosti jako je mouka či vajíčka si od souseda někdy půjčil snad každý. Mnoho Čechů si ale spočítalo, že se jim nevyplatí koupit si například vrtačku či jiné nářadí, které použijí maximálně několikrát do roka. Raději se obrátí na známé, příbuzné či sousedy. Že je Čechům půjčování vlastní, dokazuje i průzkum společnosti Home Credit, který odhalil, že si nějakou věc o hodnotě přesahující 500 korun v posledních dvou letech zapůjčilo 40 procent lidí.
„Vzhledem k tomu, že 8 lidí z 10 počítá s tím, že podobnou asistenci ocení protislužbou, je taková vzájemná výpomoc velmi praktická. Navíc šetří rodinný rozpočet, protože koupě dané věci by si vyžádala nemalé peníze. Celá třetina těch, kteří si něco půjčili, totiž uvádí, že v posledních dvou letech takto využili i předmět, který byl dražší než 20 tisíc korun,“ uvádí další podrobnosti Michal Kozub, produktový manažer společnosti Home Credit.
REKLAMA
Odměnou bývá i protislužba
Češi ale nechtějí nic zadarmo. Více než tři čtvrtiny z nich alespoň někdy nabídne za zápůjčku odměnu, vždy tak činí 44 procent lidí. „Lidé velmi dobře vnímají, že má pro ně taková zápůjčka přidanou hodnotu a cítí potřebu ukázat, že si pomoci váží. Nejčastěji se jedná o už zmíněnou protislužbu, Češi ale rádi při vracení půjčené věci obdarují lahví alkoholu, čokoládou nebo třeba doma upečenou buchtou. V osmi případech z deseti se cena dárku pohybuje od sta do dvou set korun,“ říká Michal Kozub.
Úvěry Češi splácejí, zápůjčky někdy zničí
Nehody se stávají. Čas od času lidé (13 procent) půjčenou věc zničí a v pěti procentech případů takovou věc raději zamlčí. „Je to určitě chyba. Hrozí, že provinilec zklame důvěru známého, který mu věc půjčil. Ten si totiž škody takřka jistě všimne a k nelibosti se přidá i naštvání na toho, kdo se mu nepřiznal. Pro všechny podobné situace platí pravidlo přiznat se, vyjádřit lítost a vše řešit. Někde stačí omluva, jindy už je dobré sáhnout do peněženky,“ radí Michal Kozub.
Mnohem méně selhávají Češi v oblasti úvěrů. Od května roku 2013 se snížil podíl úvěrů se selháním z 5,3 procent až na 3,8 procenta na konci března 2016.
