Policie neobjasní skoro 80 procent vloupání. Okradení svůj majetek nikdy neuvidí

Policii se podle společnosti NEXT nepodaří objasnit 79 procent případů vloupání. Lidé pak tím pádem spoléhají alespoň na pojišťovny, aby alespoň ty jejich škodu vykompenzovaly. Častý problém ale je, že lidé nemají aktualizované pojistné smlouvy a může pak dojít ke krácení pojistného plnění.

„U většiny smluv nedošlo přitom ke změně 8 a více let. V případě škodní události je pak klient zklamán s pojistným plněním, potažmo i pojišťovnou, aniž by si uvědomil, že chyba je na jeho straně. Změnu v pojistné smlouvě by měl iniciovat klient sám vždy podle své potřeby,“ uvedla Marcela Kotyrová z České asociace pojišťoven.

V podstatě platí, že čím je hodnota domácnosti vyšší, tím jsou podmínky pojišťoven přísnější. Podle ČAP v pojistných smlouvách chybuje každý druhý Čech.

„Obyčejný zámek na běžných dveřích vám bude obvykle stačit pouze pro vyplacení pojistného plnění ze smluv s nejnižšími pojistnými částkami, které se pohybují kolem 300 tisíc korun. U vyšších pojistných částek mohou být pro pojišťovnu podmínkou certifikované bezpečnostní dveře, elektronický zabezpečovací systém, kamery, mříže a další ochranné prvky,“ říká Ivan Pavlíček, odborník na zabezpečení domácností ze společnosti NEXT.

Z vloupaček jsou i psychická traumata

Může se stát, že okradený nejen, že nedostane své věci zpět, pojišťovna mu bude krátit pojistné plnění, ale ještě z nepříjemné zkušenosti bude mít psychosomatické potíže. Poruchy spánku, pocit strachu, nejistota, panika, paranoia, to vše jsou důsledky vloupání do domácností.

^REKLAMA

„Lidé se bojí především opakované návštěvy lupiče. Tyto obavy jsou bohužel do velké míry opodstatněné. Mnozí pachatelé se totiž vracejí na místo činu a první vloupání berou jako obhlídku terénu. Opakovaná zkušenost se zlodějem v krátkém časovém intervalu pak bývá pro obyvatele domů a bytů nejvíce traumatizujícím zážitkem. Lidé pak nezřídka trpí například poruchami spánku, nervozitou, objevují se u nich bolesti hlavy a časté jsou i žaludeční potíže,“ vyjmenovává odborník na zabezpečení domácností Ivan Pavlíček ze společnosti NEXT.

Senioři se paradoxně cítí bezpečně

Ve svých domovech se cítí klidně většina seniorů. Přitom oni jsou cílovou skupinou pro mnohé zloděje. Pro 38 procent oslovených pachatelů nepředstavuje domácnost, v níž bydlí starší lidé, žádnou překážku. „Senioři jsou obecně velmi důvěřiví, zloděje nevědomky pouští přímo do bytu. Nechají se nalákat třeba na předání výhry, výhodný nákup zboží nebo prosbu o pomoc po havárii vozidla. O to horší pak pro ně bývá vystřízlivění, se kterým se vyrovnávají s velkými obtížemi,“ komentuje Ivan Pavlíček jeden z výsledků šetření Aleše Zoubka, který se na univerzitě Jana Amose Komenského zabývá kriminologií a prevenci kriminality.

A tím se dostáváme k dalšímu zásadnímu problému. To, že jste doma, neznamená, že vás nenavštíví nějaký lupič. Podle průzkumu univerzity zhruba 40 procent zlodějů preferuje pro krádež situaci, kdy majitelé spí v ložnici. Pokud pak dotyčný zloděje chytí při činu, může dojít například ke rvačce, nebo k ještě horší situaci.

„Pokud pachatelé zastihnou majitele doma, mohou mu způsobit jeden z nejotřesnějších zážitků v životě. Jde o zásadní narušení intimního prostoru, po kterém lidé na dlouhou dobu ztrácí pocit bezpečí a soukromí. Zatímco pro majitele domů nebo bytů jsou to nevyčíslitelné hodnoty, pachatelé je neváhají pošlapat třeba jen kvůli několika stokorunám, které si odnesou z jejich šuplíku. Trend se obrátil, pravidlo, že bytaře zajímají pouze cennosti, právě přestalo platit,“ varuje odborník na zabezpečení domácností Ivan Pavlíček.