České stavebnictví očima developerů: nízká efektivita úřadů, chybějící zaměstnanci i nedostatečná výstavba bytů

Z aktuální analýzy společností CEEC Research a Saint-Gobain vyplývá, že v roce 2018 zaznamenalo české stavebnictví růst 8,4 procenta. V tomto roce se očekává růst 3,2 procenta a v roce 2020 pak 1,7 procenta. Čísla jsou ale dle developerů pouze souhrnná. „Bohužel čísla za české stavebnictví obecně neodpovídají výstavbě bytů, kanceláří či logistických center. Výrazně jim ale dominuje výstavba infrastrukturní, která je samozřejmě také potřebná a nezbytná,“ uvádí za Asociaci developerů Zdeněk Soudný. Dle jeho slov se tak opticky zdá, že stavebnictví narůstá, ale ve výstavbě bytů tomu tak v celkových objemech není. „Zde zaznamenáváme spíše opačný efekt, tedy pokles,“ doplňuje Soudný. Výsledky analýzy ovšem upozorňují i na další vývoj. „S odhady uvedenými v analýze lze souhlasit, růst bude pokračovat. Jeho tempo se ale výrazně oslabí,“ dodává Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb.
Stavebnictví trápí nedostatek pracovníků
Z analýzy rovněž vyplývá, že se tuzemské stavební firmy – konkrétněji pak ty s padesáti a více zaměstnanci – potýkají s úbytkem pracovníků. „Nejenže zaznamenáváme nedostatek kvalifikované pracovní síly, ale zásadně se potýkáme také s tím, že stavebním společnostem chybí rovněž nekvalifikovaná pracovní síla,“ upřesňuje Soudný. Následkem je pak dle jeho slov zdražování výstavby i prodlužování termínů dokončení. „Dnes je zcela běžné, že stavební společnosti nemají kapacity a do tendrů na bytovou výstavbu se nehlásí, protože svou kapacitu dedikují plně či z většiny do infrastrukturních staveb,“ komentuje.
Jeho slova potvrzuje i Tomáš Kaláb. „V loňském roce se počet našich zaměstnanců pohyboval na stabilní počtu, avšak obecně je personální situace ve stavebnictví čím dál horší. Zajistit nové, a především pak kvalitní pracovníky, například po odchodu některých zaměstnanců do penze, začíná být velký problém. Mladých lidí, kteří by stáli o práci v této oblasti, je málo,“ přibližuje Kaláb.
Nízký počet povolení a proces na deset měsíců
V roce 2018 došlo podle závěrů analýzy ke snížení počtu vydaných stavebních povolení, a to meziročně o 3,6 procenta. Tato skutečnost podle odborníků extrémně komplikuje výstavbu a uspokojování vysoké poptávky po ní. „Zejména v Praze a Brně je cítit velká disproporce mezi ochotou stavebníků stavět a schopností státní správy a samosprávy tyto stavby povolovat,“ říká Tomáš Kaláb s tím, že velký problém poté představuje též délka procesu. „Úřady nestíhají vyřizovat zaslané žádosti ve stanovených termínech. Potýkáme se i se situacemi, kdy čekáme na povolení až neuvěřitelných deset měsíců místo jednoho,“ konkretizuje. Dle jeho slov pak má neuspokojená poptávka po bytech za následek jejich vysoké ceny.
Ani pohled Asociace developerů není na danou problematiku přívětivý a upozorňuje na místní rozdíly. „Celorepubliková čísla ještě nevypadají tak hrozivě, pokud bychom se však zaměřili jen na Prahu, jsou poklesy bohužel ještě výraznější,“ popisuje Soudný. Problém přitom spatřuje ve více faktorech, konkrétně od politického zneužívání problematiky bytové výstavby na komunální úrovni přes špatnou a nefunkční legislativu až po personálně poddimenzované úřady.
Počty bytů rostou, chybí jich ale desetitisíce
„O pozitivním vnímání celkové ekonomické situace, zvyšující se životní úrovni a stabilitě finančních trhů svědčí výrazný pokrok v oblasti bytové výstavby, a to jak v zahajování stavby bytů, tak i v jejich dokončování,“ říká v úvodním slově kvartální analýzy ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Analýza pak za rok 2018 uvádí zvýšení počtu zahájení výstavby i dokončení bytů, a to jednak u rodinných, jednak u bytových domů. „Zájem o byty je enormní, ať už jde o ty v bytových domech, nebo v domech rodinných. Většinou jsou byty vyprodány mnoho měsíců před dokončením stavby,“ doplňuje Kaláb a uvádí, že největší zájem je o byty 2+1 a 3+1 s terasou a v nejvyšších patrech.
Podle Asociace developerů je hlavním hnacím motorem residenční výstavby Praha. Další velká města tvoří jen malé procento výstavby, a zbytek republiky již zcela zanedbatelnou. Situaci v Praze pak odborníci z asociace označují za tristní. „Již dnes chybí v bytovém fondu 20 tisíc bytů. Pokud by se nyní zatáhlo za záchranou brzdu, naroste tento deficit na neuvěřitelných 40 tisíc chybějících bytů, a to v době, kdy do Prahy přicházejí noví obyvatelé. A nemluvíme pak ani o přirozené obnově bytového fondu,“ podotýká Soudný. Uzavírá, že v Praze musí v současné době vznikat kolem 10 tisíc nových bytů ročně, jinak bude hlavní město nekonkurenceschopné okolním metropolím, jako je Varšava, Budapešť, ale i Bratislava.