Proč Praze chybějí byty? Výstavbu brzdí byrokracie. České úřady jsou extrémně pomalé, poslední jsme i v rámci V4

Výmluvným údajem je, že developerům trvá realizace projektu v Praze od akvizice pozemků až po kolaudaci zhruba osm až deset let, z čehož samotná stavba trvá maximálně dva roky. Výrazný podíl na tom má extrémně pomalé konání českých úřadů. „U jednoho z projektů čekáme na územní rozhodnutí už tři roky,“ řekl Tal Grozner, šéf známé developerské společnosti Star Group.
V Praze je vinou zdlouhavých povolovacích procesů v tuto chvíli blokováno na 94 tisíc bytů. Byrokratický aparát přitom ve své činnosti nijak nezrychluje, počet udělených stavebních povolení v České republice nestoupá, trend je opačný. Loni jich bylo podle ČSÚ vydáno o 21 procent méně než v roce 2017. Podle hojně citované studie Světové banky je v ČR pro získání zmiňovaného dokumentu potřeba učinit 21 úkonů, které zaberou 246 dní.
„Kdybychom čekali na stavební povolení dle teoretických výpočtů oněch osm měsíců, bylo by to skvělé. Avšak za tuto dobu nelze v Praze získat ani územní rozhodnutí. Studii Světové banky média často špatně vykládají. Jde o modelový příklad, v němž se srovnávají státy podle teoretických lhůt potřebných k získání stavebního povolení pro skladové prostory. My se věnujeme primárně bytové výstavbě, u které je celý proces náročnější a nejde obecně vyjádřit počtem dnů či úkonů,“ vysvětlil Tal Grozner.
Studie Světové banky je v každém případě cenná pro srovnání teoretických výchozích podmínek pro developery v jednotlivých zemích. V celosvětovém měřítku Česká republika tradičně propadá a je na 156. místě. Snahy některých politických stran o zrychlení celého zdlouhavého a komplikovaného procesu jsou tedy namístě, obzvláště pak při přímé komparaci byrokratické náročnosti se sousedními státy a dalšími zeměmi středoevropského regionu.
Například v Německu je teoretická lhůta pro vydání stavebního povolení 126 dní, tedy zhruba o polovinu kratší dobu než v České republice. Počet potřebných úkonů je také výrazně nižší – devět. ČR zaostává také za Polskem, Slovenskem i Maďarskem. „Ze zemí V4 jsme dopadli nejhůře a to rozhodně není potěšující zjištění,“ podotkl Tal Grozner. Pro lepší představu: Polsko skončilo v žebříčku studie Světové banky na 40. místě (153 dní, 12 úkonů), Slovensko je 143. (300 dní, 14 úkonů) a Maďarsko 110. (193 dní, 22 úkonů).
Tisková zpráva Institutu pro plánování a rozvoj Prahy