Domácnosti dluží 1,693 bilionu. Největší podíl na tom má bydlení

Podle České národní banky dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen se v červnu v meziměsíčním srovnání zvýšily o 9,35 miliardy korun na a 1,693 bilionu korun. Ve srovnání s loňským červnem dluhy vzrostly dokonce o 104 miliardy korun.
Lidé si půjčují čím dál víc u bank a družstevních záložen, ale nefinančním podnikům důvěřují čím dál míň. Během šestého měsíce letošního roku se meziměsíční dluhy u nefinančních institucí snížily o více než 2,2 miliardy korun na 1,115 bilionu korun. Meziročně však tyto dluhy narostly o 33,5 miliardy korun.
Zadluženost domácností roste permanentně už třetí rok. Podle dostupných dat si nejvíce peněz lidé půjčují na bydlení, tyto úvěry tvoří zhruba tři čtvrtiny dluhů domácností. „Spotřebitelské úvěry dosáhly ke konci června 2019 výše 251 miliardy korun a meziměsíčně vzrostly o 0,4 procenta,“ uvedla ČNB.

Příjmy domácností rostou

Podle Českého statistického úřadu  úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností oproti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostl o 3,1 procenta. Mezičtvrtletně se reálná spotřeba na obyvatele  zvýšila o 3,8 procenta, na druhou stranu míra úspor poklesla o 0,8 procentního bodu.

Lidé se snaží své dluhy splácet

Půjčky na bydlení ale lidé většinou splácí. Pokud má člověk víc dluhů, půjčka na bydlení je ta poslední, kterou dlužník s problémy přestává splácet.
Vlastní bydlení je momentálně pro některé skupiny lidi skoro nedostupné. I když hypotéky zlevňují a pravděpodobně nijak znatelně zdražovat nebudou, hypoteční úvěr mnoho lidí nedostane.
„Obtížně dostupné bydlení představuje v rostoucí míře sociální problém, jenž zatěžuje zejména mladé rodiny s dětmi, dlouhodobě tedy může způsobit nižší míru porodnosti a zhoršit vyhlídku českého důchodového systému a systému veřejné zdravotní péče,“ uvedl Lukáš Kovanda, ekonom Czech Fund.
Za letošní první půl roku 2019 vzrostla průměrná částka, kterou čeští dlužníci věřitelům hradí, o 22 procent. Lepší ekonomická situace přeje splácením dluhů. Problémy činí hlavně nedobytné pohledávky chronických dlužníků.
Během posledních pěti let konstantně roste průměrná částka, kterou dlužníci posílají na úhradu dluhů ze svých příjmů. Za první pololetí 2019 činí tato inkasovaná částka 2700 korun. Narostla tedy o 40 procent oproti průměru předešlých pěti let. Vyplývá to z údajů inkasní agentury EOS KSI.
„Na zvýšení částky se mimo jiné podepisuje hospodářská situace a navyšování mezd v českých domácnostech,“ hodnotí Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI, a doplňuje: „Sledujeme ale prohlubující se rozdíl mezi ženskými a mužskými dlužníky. Mužům se daří splácet o 600 korun více.“
Ve srovnání s loňským rokem jsou dlužníci více disciplinovaní.  Meziročně splátkové kalendáře dodržuje o 12 procent dlužníků více. Větší obezřetnost je naopak patrná ve sjednávání splátkových kalendářů, jejich počet se meziročně snížil o desetinu.
„Vyšší snaha řešit závazky v mimosoudní fázi je důsledkem lepší platební morálky u sjednaných splátkových dohod, nicméně nižší ochota sjednávat splátkovou dohodu ukazuje na limity, kterým někteří dlužníci čelí. Vidíme za tím tedy spíše platební neschopnost, než platební nevoli. Kdo měl v této ekonomicky přívětivé době snahu začít řešit své dluhy, ten už v tomto směru začal nějaké kroky podnikat,“ vysvětluje Vladimír Vachel.