Druhá polovina roku bude pro české stavebnictví klíčová. Očekává se intenzivní vlna platební neschopnosti

Na základě údajů o produkci za první čtvrtletí letošního roku se zdá, že na stavební sektor v ČR dosud nedopadl negativní hospodářský pokles způsobený COVID-19. Stavební produkce vzrostla o 2,9 %, a to především díky pozemnímu stavitelství. Očekávání se však mění. Dubnový konjukturální průzkum Českého statistického úřadu mapující důvěru a očekávání v odvětví ukázal pokles o 11,7 bodu na celkových 107,3.
Také evropský stavební sektor vykazoval počátkem roku poměrně vysokou aktivitu, za níž stála především výstavba rezidenčního bydlení. Zejména v Německu byl trh s rezidenční výstavbou primární hnací silou celého sektoru. I v ČR ve srovnání s loňským rokem vykazoval trh před nástupem pandemie koronaviru mírný růst. Podle Nikoly Hoffmanna, ředitele divize Rigips skupiny Saint-Gobain, nedošlo ani v uplynulých 3 měsících k zásadnímu výkyvu, protože výstavba započatých projektů dále pokračovala, přestože některé z těch plánovaných byly těsně zahájením odloženy. Zvolnění tempa očekává Nikola Hoffmann až ve druhé polovině roku.
Podle aktuálních analýz evropského stavebního sektoru patří mezi nejnaléhavější rizika, která by se mohla podílet na přerušení obchodních aktivit v odvětví, nedostatek kvalifikované pracovní síly v důsledku přijatých karanténních opatření, nedostatek stavebního materiálu, odsouvání termínů pro dokončení projektů a postupná zpožďování celého dodavatelského řetězce. Prodlevy v dodavatelském řetězci jsou problematické zejména pro menší a střední stavební firmy, protože vedou ke krátkodobým problémům s likviditou a platební neschopností. Tento trend potvrzuje také Iva Palusková, Country manažerka společnosti Euler Hermes ČR. „Střednědobé prognózy počítají s nárůstem platební neschopnosti o 20 %, přičemž nejintenzivnější vlna zpožděných plateb zasáhne sektor ve druhé polovině roku. Hotovostní pozice firem budou napjaté, což povede k častým platbám po lhůtě splatnosti a ke změnám ve splátkovém kalendáři. Poptávka po bankovních úvěrech, hlavně na provozní účely společností, bude proto vysoká. V důsledku budou banky daleko opatrnější při poskytování nových půjček stavebním společnostem. A to především těm s kratší obchodní historií nebo s horšími finančními výkazy. Rovněž lze očekávat, že se velké množství společností zapojí do vládních podpůrných programů, budování infrastruktury a veřejných staveb.“
Nedostatek materiálu a chybějící pracovní síla se na českém stavebním trhu projevovaly již před začátkem pandemie. Nikola Hoffmann dává vývoj ceny stavebních materiálů do úzké spojitosti s objemem poptávky a s možností kapacit dodavatelů tuto poptávku uspokojit. „Po velmi hektickém roce 2018, kdy byl některého materiálu nedostatek, a jeho ceny tak šly nahoru i o desítky procent, došlo loni k vyrovnání poptávky s nabídkou. Některé materiály tak dokonce zlevnily. Vývoj v letošním roce bude opět závislý na velikosti poptávky.“