Každá druhá z největších českých firem se zdráhá zveřejnit uhlíkovou stopu

Podle průzkumu Carbon Tracker 2022, který přináší první komplexní přehled měření a stavu uhlíkové stopy u 150 největších českých společností podle obratu, představuje výpočet a zveřejnění vlastní uhlíkové stopy značnou výzvu. Každá druhá společnost se totiž zdráhá vlastní uhlíkovou stopu zveřejnit, anebo ji dosud nepočítá. Audit nefinančních dat zatím realizovaly jen tři společnosti.

Platforma Climate & Sustainable Leaders, která sdružuje společnosti z řady různých oborů, přináší vůbec první přehled, jak společnosti s největším obratem působící na domácím trhu přistupují k monitoringu a snižování uhlíkové stopy tak, aby dokázaly splnit budoucí regulační požadavky. Cílem přehledu, který má být zveřejňován každoročně, je pomoci domácím firmám sledovat celkový vývoj v jednotlivých sektorech.

„V přístupu domácích společností k problematice monitorování a snižování uhlíkové stopy nastává posun. Naším cílem je dát na stůl tvrdá data, být nestranným zdrojem nejen pro média a think tanky, ale i pro samotné firmy,“ zdůraznil Jakub Skavroň, předseda správní rady a zakladatel platformy Climate & Sustainable Leaders Czech Republic, z.s.

 K sestavení úvodního reportu Carbon Tracker 2022 byly použity údaje z dotazníků adresovaných 150 firmám s největším obratem a z veřejně dostupných zdrojů. Metodiku a vyhodnocení získaných dat zajistil expertní tým PwC Česká republika. Data zpracoval podle metodiky GHG protocol.

^REKLAMA

Jaká jsou hlavní zjištění?

•  Kompletní data v rámci šetření vyplnilo 55 % oslovených společností.
• 37 % z firem, které dotazník vyplnily, má svoji uhlíkovou stopu spočítanou (Scope 1+2 metodiky GHG protocol) a je ochotno data sdílet.
• 35 % firem zveřejňuje nefinanční report.
• 6 % firem uvedlo, že svoji uhlíkovou stopu spočítanou mají, avšak data nechtějí zveřejnit.
• 11 % respondentů uvedlo, že svoji CO2 stopu teprve počítají.
• 11 % dotázaných uvedlo, že žádná data o své produkci CO2 nemají a dekarbonizaci se v dohledné době neplánují věnovat. A to i přesto, že od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost legislativa, která s sebou přinese zhruba 1500 společnostem v České republice povinnost zveřejňovat od roku 2025 také nefinanční reporting.
• Uhlíkovou stopu pro Scope 3 podle metodiky GHG, tedy tu, která souvisí s dodavatelským řetězcem, má aktuálně spočítáno pouze 16 firem z těch, které poskytly svá data. Tyto firmy podnikají převážně v oblasti poskytování služeb.
• Téměř všechny společnosti, které uhlíkovou stopu počítají, mají zároveň stanovené dekarbonizační cíle. Polovina z nich má ambici snížit svou CO2 stopu do pěti let o více než 10 %.

Alarmující je rozdělení přístupu firem podle jednotlivých odvětví. Vyplývá z něj, že nejdále pokročily v oblasti zveřejnění uhlíkové stopy a její plánované redukce společnosti z oborů, které generují nižší emisní stopu (bankovnictví, pojišťovnictví, stavebnictví a technologické firmy včetně mobilních operátorů). Výpočtu uhlíkové stopy a dekarbonizaci se věnují i firmy v oblasti stavebnictví.

Naopak v segmentu energetiky má výpočet uhlíkové stopy dokončený pouze 55 % firem. Právě tyto společnosti mají největší obavy ze zveřejnění environmentálních dat, protože ve srovnání s jinými sektory produkují větší emise CO2.

Dalším segmentem, který se výpočtu uhlíkové stopy a dekarbonizačním strategiím příliš nevěnuje, jsou výrobní firmy. Ty mají v porovnání se společnostmi poskytujícími služby výpočet uhlíkové stopy komplikovanější, proto řada z nich vyčkává, až bude zveřejnění nefinančních dat povinné nebo dokud nebudou dotlačeny odběratelsko-dodavatelskými vztahy.

Dosud nejednotná pravidla pro nefinanční reporting působí mnohým firmám komplikace a mohou je i odrazovat od zveřejňování dat. Potvrzuje to i Pavel Štefek, místopředseda spolku Climate & Sustainable Leaders a partner PwC Česká republika.

„Vytvořit studii bylo velmi obtížné. Přestože některé české firmy už data mají a dokonce je i v nefinančních zprávách dobrovolně reportují, pro nefinanční výkazy stále chybí přesné a jednoznačné zadání,“ říká Pavel Štefek.

Povinnost nefinančního reportingu by v Česku měla vstoupit v platnost od 1. ledna 2025, a to u firem, které splňují minimálně dvě ze tří následujících kritérií – mají více než 250 zaměstnanců, čistý výnos 40 milionů eur či více, nebo bilanční sumu rozvahy nad 20 milionů eur. Dopadnout by tak měla na zhruba 1 500 firem na českém trhu.

„Požadavek uvádět uhlíkovou stopu a definovat dekarbonizační cíle však dopadá již dnes i na další velké, střední i menší podniky. Jde především o ty se zahraniční majetkovou účastí,“ říká Jakub Skavroň a doplňuje, že povinnost reportovat nefinanční data na menší společnosti začíná dopadat také dodavatelsko-odběratelským řetězcem a absence těchto údajů může v budoucnu diskvalifikovat české firmy z mezinárodních výběrových řízení či prodražit financování projektů.

Od roku 2028 čeká české společnosti také povinný audit nefinančních dat. Carbon Tracker 2022 ukázal, že audit nefinančních dat realizovaly doposud pouze 3 ze 150 dotázaných českých společností.

Jak to vidí členové platformy Climate& Sustainable Leaders?

„Společensky odpovědné chování se pro nás stalo přirozenou a každodenní rutinou na všech úrovních banky. Dává nám smysl podporovat iniciativy, jejichž cílem je sjednocení pravidel, smysluplná diskuse a výměna informací vedoucí k prospěchu nás všech. Doufáme, že počet společností, které se chovají odpovědně, bude narůstat, protože to bude mít vliv nejen na jejich konkurenceschopnost a finanční sílu,“ říká Petr Fiala, ředitel divize financování pohledávek, obchodního a udržitelného financování Raiffeisenbank, která je jedním ze zakládajících členů spolku Climate & Sustainable Leaders Czech Republic.