Nový stavební zákon – 2. díl: Jaké podklady budou třeba ke stavebnímu povolení na dům?

V současné době platný stavební zákon rozlišuje stavební záměry, k nimž je nutné získání stavebního povolení ve stavebním řízení, a ty, u nichž postačuje tzv. ohlášení stavby.

„V rámci stavby běžného rodinného domu, tj. domu s jedním podzemním podlažím do hloubky tří metrů a nejvýše se dvěma nadzemními podlažími a podkrovím postačuje v rámci povolovacího řízení ohlášení stavby. Jde o zjednodušený proces povolení,“ vysvětluje advokát Lukáš Mikeska z advokátní kanceláře Pikes Legal.

Největší komplikací při ohlašování staveb je získání souhlasů sousedů. Pokud tedy nemáte se sousedy ideální vztahy, anebo je nelze kontaktovat, požádejte o stavební povolení. „Proces ohlášení je možné stihnout do dvou měsíců, v případě nutnosti vydání stavebního povolení se ale může protáhnout,“ míní Mikeska.  

Rozlišení typů staveb podle nového stavebního zákona

Nový stavební kodex rozlišuje stavby drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Toto členění má význam pro určení, zda je nutno žádat o stavební povolení, kdo musí zpracovat dokumentaci, případně zda je možné postavit si stavbu svépomocí. Jednotlivé typy staveb jsou vymezeny v přílohách 1 až 3 ke stavebnímu zákonu.

Za stavbu je považován i tzv. výrobek, který plní funkci stavby (třeba mobilní nebo zahradní domek).

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Od roku 2023: Jeden typ rozhodnutí o povolení stavebního záměru

Nový stavební zákon zavádí od počátku července roku 2023 jednotné stavební řízení. Již tedy nebude rozlišováno, kdy postačuje ohlášení stavby a kdy je nutné stavební povolení. Zároveň bude územní řízení sloučeno v jedno s řízením stavebním. Úřad v jednotném řízení rozhodne, zda stavební záměr povoluje, anebo ne.

U výstavby rodinného domu tedy bude nutné ponovu požádat o povolení. Přitom však bude existovat i tzv. zkrácené stavební řízení. „Povolení je vydáno jako první úkon stavebního úřadu v řízení, kdy stavebník doloží veškeré potřebné podklad, souhlasy všech účastníků řízení se záměrem a bezvadnou projektovou dokumentaci,“uvádí advokát Jan Tomíšek z advokátní kanceláře Rowan Legal.

O stavební povolení bude stavebník žádat u státního krajského stavebního úřadu, díky digitalizaci stavebních procesů plně elektronicky, anebo i postaru v listinné podobě. Formulář žádosti upraví prováděcí právní předpis. „V případě odvolání musí o věci rozhodnout odvolací orgán, nemůže ji zase vrátit na první stupeň,“ doplňuje Tomíšek.

Pouze u tzv. drobných staveb vymezených v příloze č. 1 k novému stavebnímu zákonu nebude získání povolení stavebního záměru vůbec třeba. Mezi drobné stavby mohou za splnění podmínek patřit třeba skleník, oplocení nebo opěrné zdi, ale také mobilní domek nebo drobná stavba na pozemku rodinného domu nebo chaty (neslouží-li pro podnikatelskou činnost). Příloha vymezuje konkrétní parametry, které musí drobné stavby naplnit – například maximální výšku, maximální zastavitelnou plochu a další.

Projektová dokumentace a dokumentace pro povolení záměru

K žádosti musí stavebník doložit příslušnou dokumentaci. Dokumentace sloužící k vydání povolení se v novém stavebním zákoně označuje legislativní zkratkou dokumentace pro povolení stavby. Tzv. dokumentace pro povolení záměru pak zahrnuje jak projektovou dokumentaci, tedy takovou, která musí být zpracována projektantem, tak i dokumentaci, kterou může zpracovat jiná osoba se stanovenými kvalifikačními předpoklady.

Dokumentace pro povolení stavby musí zpracovat projektant. Výjimkou je dokumentace u vyjmenovaných jednoduchých staveb (s výjimkou jednoduchých staveb vymezených v příloze č. 2 odstavci 1 písm. e) až n) a odstavci 2).

Dokumentace pro povolení stavby obsahuje obdobně jako dnes tzv. průvodní list se základními údaji o stavbě, stavebníkovi a zpracovateli projektové dokumentace, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů.

„Souhrnná technická zpráva obsahuje mimo jiné soulad návrhu stavby s charakterem území, údaje o souladu s územní plánovací dokumentací. Dále je zde zahrnut i celkový popis stavby, který zahrnuje kupříkladu účel užívání stavby, trvalost stavby, orientační náklady stavby. V této části je zahrnuto i celkové urbanistické a architektonické řešení, zásady požárně bezpečnostního řešení a další informace, jako je dopravní napojení stavby, terénní úpravy, popis vlivů na životní prostředí a jiné,“ říká advokát Lukáš Mikeska.

Vyjádření a stanoviska

I nadále bude nutné zajistit i dokladovou část. „K povolení je potřeba zajistit vyjádření stanoviska správců inženýrských sítí (nízké napětí, vodovody a kanalizace, plynovod, správce veřejného osvětlení a rozhlasu, správce komunikace, na kterou je třeba nemovitost připojit,“ vyjmenovává Lukáš Mikeska.

Díky hromadné podatelně, kterou ministerstvo plánuje zprovoznit, však bude možné správce sítí obeslat elektronicky už od příštího roku. „Nový systém dokáže určit, kteří vlastníci jsou v daném případě relevantní, a žádost jim sám rozešle a prokazatelně doručí,“ uvedl již dříve tiskový mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček. Stavebník jen vyplní formulář na stránkách ministerstva. Až bude spuštěn Portál stavebníka, stane se podatelna pro správce sítí jeho součástí.

Většina dotčených orgánů se stane součástí stavebního úřadu. Jen některé z nich zůstanou samostatné (půjde třeba o Agenturu ochrany přírody a krajiny nebo hasiče, památkáři budou integrováni částečně).  „Co se týká vyjádření, koordinovaného vyjádření, závazného stanoviska nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, ty si bude ponovu zajišťovat stavební úřad sám,“ uzavírá Jan Tomíšek.