Stavební spoření v Rakousku aneb Nemáme si na co stěžovat

Stavební spoření patří v Rakousku už mnoho let mezi nejoblíbenější způsoby spoření. Výhody jako státní příspěvky k úsporám, nárok na půjčky s nízkým úrok a atraktivní úrokové sazby při spoření si snadno najdou svoje klienty.

Stavební spoření si může založit kdokoliv, kdo má zdanitelný příjem a trvalé bydliště na území Rakouska. Při spoření se úroková míra zpravidla pohybuje mezi 0,5 % a 4,5 % a řídí se podle 12měsíční úrokové sazby EURIBOR. Spořitelny navíc většinou nabízí pobídku novým smlouvám v podobě zvýšeného úroku na prvních 12 měsíců.

Státní podpora se pohybuje v rozmezí 1,5 % až 4 % ročně z ročního vkladu. Počátkem roku se držela na 3 %, v březnu byla snížena na 1,5 %, což pro celý rok 2012 při nezměněné výši činí průměrně 1,875 % p.a. Maximální roční vklad, na který lze tuto podporu čerpat, činí 1 200 EUR na osobu.

Standartní délka stavebního spoření je nejméně 6 let. Příjmy z úroků a státních příspěvků jsou osvobozeny od daně z příjmu. Navíc je možné si snížit základ daně z příjmu o vklady do stavebního spoření, opět do výše 1200 EUR na osobu a rok.

Na rakouském trhu se stavebním spořením působí pouze 4 subjekty:

• Allgemeine Bausparkasse (ABV)
• Raiffeisen Bausparkasse
• Bausparkasse Wüstenrot AG
• s Bausparkasse

Tabulka 1: Příklady hlavních spořicích produktů

Zdroj: Rakouské stavební spořitelny

Produkty stavebního spoření (Bausparen) jsou si velmi podobné. Zajímavé je, že některé považují za klasické stavební spoření spoření s fixním úrokem, zatímco jiné vidí jako klasické spoření spoření s variabilním úročením. Všechny ale nabízejí obě varianty úročení.

U většiny produktů je možné si zvolit frekvenci vkladů, a to od měsíčních, přes roční, až po možnost vložit celý vklad najednou. I v takovém případě lze ale státní podporu čerpat pouze na 1 200 EUR na osobu ročně.

Další zajímavostí je také to, že nezletilí mají možnost si sami sjednat stavební spoření bez pomoci zákonného zástupce už od 14 let, pokud budou vklady financovány z jejich vlastních výdělků.

Ke stavebnímu spoření také neodmyslitelně patří úvěry. V případě Rakouska lze úvěry ze stavebního spoření použít na bydlení, vzdělání a zdravotnickou péči. Většina spořitelen je nabízí ve dvou variantách: se zápisem úvěru do katastru nemovitostí a bez něj. U verze bez zápisu je výrazně omezená výše úvěru, lze ho ale šikovně kombinovat s klasickou hypotékou.

Tabulka 2: Úvěry ze stavebního spoření bez zápisu do katastru nemovitostí

Zdroj: Rakouské stavební spořitelny

Zápis úvěru do katastru nemovitostí s sebou nese pro dlužníka zátěž v podobě ručení nemovitostí, výhoda výše úvěru je ale nesporná. Za 180 000 EUR už lze pořídit slušné bydlení i ve větším rakouském městě.

Tabulka 3: Úvěry ze stavebního spoření se zápisem do katastru nemovitostí

Zdroj: Rakouské stavební spořitelny

Státní podpora je u nás oproti Rakousku naprosto neporovnatelná. Skoro čtyřnásobný výdělek při o třetinu nižším vloženém kapitálu je pro klienty rakouských spořitelen jen těžko dosažitelný sen.

Tabulka 4: Státní podpora v Rakousku a Česku v roce 2012

Zdroj: Vlastní výpočet autora

Odlišnost můžeme nalézt také v úročení vkladů. Zatímco v Česku vítězí fixní úročení na celou dobu spoření, v Rakousku je velmi rozšířené i variabilní úročení. Za současného stavu úrokových sazeb si může klient s fixem vskutku mnout ruce oproti klientům s variabilními sazbami, kterým nízké úroky ukously slušnou část potenciálních zisků.

A aby toho nebylo málo, úvěr ze stavebního spoření bez zápisu do katastru nemovitostí může v Česku dosáhnout až 800 000 Kč, tedy asi 32 000 EUR. To je oproti rakouským 25 000 EUR markantní rozdíl a otvírá se tak zajímavá možnost pro financování.