Vláda schválila věcný záměr zákona o vyvlastnění. Hospodářská komora návrh kritizuje jako nepříliš ambiciózní

Vyvlastňovací řízení dnes

Protože je vlastnické právo chráněno Listinou základních práv a svobod, lze k vyvlastnění přistoupit až v krajním případě (není-li možná dohoda) a za zákonem stanovených podmínek. Těmi podmínkami jsou existence veřejného zájmu a poskytnutá náhrada. Dnes je účinný zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, který se na vyvlastňovací řízení obecně uplatní. Zvláštní právní úpravu obsahuje i tzv. liniový zákon (zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací).

Vyvlastněním se rozumím odnětí nebo omezení vlastnického práva, anebo práva odpovídajícímu věcnému břemenu, k pozemku nebo stavbě. Aby mohlo dojít k vyvlastnění musí existovat konkrétní záměr, tzv. účel vyvlastnění, který je jako důvod vymezen ve zvláštním zákoně. Typickým účelem bude výstavba dopravní infrastruktury. Na výstavbě musí být veřejný zájem, který musí vyvlastnitel v řízení i prokázat.

Primárním nástrojem je dohoda, o níž se vyvlastnitel musí pokusit, jinak nebude možno přistoupit k vyvlastnění. Do práv vlastníka pozemku nebo stavby může vyvlastnitel zasáhnout pouze v nezbytném rozsahu (postačí-li pro dosažení účelu zřízení věcného břemene, není možné odejmout vlastnické právo). Není-li možné dosáhnout dohody, může započít vyvlastňovací řízení, které vede obecní úřad obce s rozšířenou působností. Náhrada za vyvlastnění se určuje znaleckým posudkem, jako cena obvyklá.

^REKLAMA

Zavedení jasných lhůt, nová soustava úřadů a změny v předmětu vyvlastnění

Věcný záměr má docílit urychlení vyvlastňovacího procesu především tím, že zavádí jasné lhůty. „Jedná se například o doložení znaleckého posudku vyvlastňovaným do 30 dnů od uvědomění o zahájení řízení, uvědomění o zahájení řízení nejméně 30 dnů přede dnem konání ústního jednání a stanovení 30denní lhůty soudu pro projednání žaloby proti rozhodnutí o vyvlastnění,“ upřesňuje tiskový mluvčí ministerstva Vilém Frček. Ve všech uvedených případech doposud lhůty stanoveny nebyly.

Dalšími novinkami jsou například dílčí změny v předmětu vyvlastnění, které reagují na instituty zakotvené už novým občanským zákoníkem. Podle věcného záměru tak má být možné, postačí-li to pro realizaci daného záměru, omezit vlastnické právo zřízením práva stavby.

Ocenit lze podle advokáta Petra Zábranského z advokátní kanceláře Rowan Legal především zakotvení přesnějších pravidel pro poskytování náhrad i provázání vyvlastňovacího řízení s právní úpravou nového stavebního zákona. Nově by o vyvlastnění měl rozhodovat krajský stavební úřad, odvolání bude možné u speciálního a odvolacího stavebního úřadu.

„V praxi lze jistě uvítat snahu o novou úpravu vyvlastnění, která má za cíl umožnit prosazení veřejného zájmu a zabránit obstrukcím, ale zároveň dostatečně ochránit vlastníky majetku a zajistit jim spravedlivou náhradu,“ komentuje věcný záměr Petr Zábranský. „Lepší představu o nové úpravě ovšem získáme až z paragrafového znění,“ dodává advokát.

^REKLAMA

Hospodářská komora: Potřebujeme nové koncepty a instituty

Hospodářská komora věcnému záměru vytýká neurčitost a široké vymezení. Chce-li zákonodárce přinést účinný právní předpis, musí jeho věcný záměr přinést nové a efektivní koncepty či právní instituty k urychlení procesu vyvlastnění, píše Hospodářská komora. „Ty musí být předvídatelné, vyvážené a férové,“ dodává.

„Jsem přesvědčený, že běžnému vyvlastňování by pomohla inspirace současnou úpravou liniového zákona,“ míní Petr Zábranský. V tomto ohledu lze podle advokáta uvažovat třeba o možnosti navýšení kupní ceny oproti ceně zjištěné znaleckým posudkem. „To by vlastníky motivovalo k uzavření smlouvy tak, aby k vyvlastňování vůbec nemuselo docházet. Dále považuji za správné soustředit vyvlastňovací řízení u specializovaných úřadů, což zajistí vyšší odbornost úředníků, a tedy i rychlost a zákonnost řízení,“ uzavírá Zábranský.