Budoucností jsou zelená města. Praha ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi zaostává

Zelené město je koncept, který kombinuje zlepšování životního prostředí ve městech s ochranou klimatu ve všech aspektech fungování města. „Nejdůležitější je v tomto ohledu patrně oblast energetiky, kde je pro zelená města charakteristické využívání energie z obnovitelných zdrojů. Zde dochází také k propojení s koncepcí chytrého města, a to například prostřednictvím digitalizace vazeb mezi výrobou a spotřebou energie. Už dnes se implementují zařízení, jako jsou chytré elektroměry či chytré transformátory, které umožňují využití dat k optimalizaci spotřeby elektrické energie,“ vysvětluje Petr Kymlička, partner skupiny Moore Czech Republic.

S vývojem chytrého a zeleného aspektu měst dojde postupně také k posílení či redefinici některých funkcionalit. „Bude se jednat především o řešení inkluze, úkolem měst bude zajistit rovný přístup ke službám a infrastruktuře pro všechny sociální skupiny. Zadruhé půjde o digitální transformaci, která umožní optimalizovat chod měst za pomoci technologií, jako jsou umělá inteligence, internet věcí nebo big data. V neposlední řadě se změní také přístup měst k risk managementu. Pandemie nám ukázala, že města musí být schopna efektivně reagovat na nestandardní situace. Tuto dovednost budou muset v budoucnu využít například v souvislosti s klimatickou změnou,“ popisuje Miloslav Rut, partner společnosti Moore Technology CZ.

Česká města brzdí legislativa

V implementaci konceptu zeleného města jsou města v České republice za ostatními evropskými pozadu. Podle loňských dat Evropské enviromentální agentury byla Praha pokryta zelenou infrastrukturou ze 36 %, stejně jako například Budapešť. Průměrná hodnota pro 37 evropských hlavních měst přitom byla 41 %, takového pokrytí dosahuje sousední Bratislava. Z našich sousedů se pak vůbec nejlépe umístila německá metropole, Berlín byl ve srovnání evropských hlavních měst na 8. místě s 51 %.

„Neprůchodná legislativa a byrokratická zátěž zásadním způsobem brzdí rozvoj českých měst, a to nejen v ‚zeleném‘ směru, ale také ve zcela běžném růstu. Pro příklad nemusíme chodit daleko; jen málo měst významu a velikosti Prahy má prakticky v centru tolik brownfieldů, zpustlých ploch a neudržovaných domů. Na druhé straně, rozdíl není tak velký z pohledu konceptu chytrého města, byť v řadě případů je implementace opatření spíše v rukou firem než vedení měst. Takovým příkladem může být postupné zavádění inteligentních elektroměrů energetickými distribučními společnostmi,“ komentuje Petr Kymlička a dodává, že česká města si obecně velmi dobře vedou v zavadění udržitelné mobility. V tomto ohledu se Praha umístila v žebříčku indexu společnosti Arcadis z roku 2017 na 5. místě v rámci celého světa, a po Paříží tak byla druhým nejlépe umístěným městem v Evropské unii.