Nové podmínky stavebního spoření

Jedním z výsledků vládního konsolidačního balíčku je snížení státní podpory z 2000 Kč na polovičních 1000 Kč, za vložených 20 000 Kč. V takové situaci jde o přibližně 5% zhodnocení. Vezmeme-li však cílovou šetřenou částku 120 000 Kč, tak v tomto případě už státní podpora činní jen zhruba 0,8 %.

„Hledání vhodného investičního nástroje závisí na individuálních znalostech a potřebách klienta,“ vysvětluje Adam Kaška z Fingo.cz. Lidé by proto podle něj měli vyhledávat rady odborníků a doporučení pro vhodné investiční strategie. V době vysoké inflace totiž stavební spoření nemusí být ve střednědobém až dlouhodobém horizontu optimálním řešením.

Přes snižující se zhodnocení financí zůstává počet každoročně uzavřených smluv stavebního spoření už přes deset let téměř stejný. Stavební spořitelny dnes lákají klienty na různé odměny, jako třeba 5000 Kč bonus za novou smlouvu a vklad nad 100 000 Kč. To však může být jenom marketingovým tahem. Klient by měl zvážit, zda se mu tyto odměny v závěru vyplatí oproti situaci, kdy by například zvážil cestu alternativních investic. Počítat musí také s tím, že u stavebního spoření musí peníze na účtu držet alespoň šest let, jinak by mohl přijít o státní podporu.

Velkým plus stavebního spoření přesto zůstávají úvěry na energeticky úsporná opatření pro domácnost, díky nimž klient ušetří na energiích. Úrokové sazby u úvěrů ze stavebního spoření budou nižší než u běžných spotřebitelských úvěrů, budou bez nutnosti zástavy nemovitosti a s rychlým vyřízením. V budoucnu by tyto dotační programy dokonce mohly přibývat, a podpořit tak inovaci domácností. Za takových okolností by se úvěry ze stavebního spoření mohly stát jednou z nejvýhodnějších variant financování.

„S rostoucími úrokovými sazbami hypoték roste zájem o úvěry ze stavebního spoření. Jejich výhoda totiž spočívá s tom, že mají úrokovou sazbu zafixovanou ve smlouvě o stavebním spoření,“ říká Petr Kielar, nezávislý konzultant pro oblast bankovnictví a stavebního spoření.