Cestou, jak zabránit vzniku brownfieldů druhé generace, je kvalitní architektura a mix funkcí

„Podstatné je, jak mohou naše nové zásahy do brownfieldů pomoci znovu interpretovat existující městskou strukturu a přinést novou identitu,“ poznamenal další z keynote speakerů konference britský architekt Bernard Storch z ateliéru PLP Architecture. Ten stojí za jednou z nejzelenějších budov světa Amsterdamskou centrálou Deloitte The Edge. „Vytváříme skutečné prostředí pro skutečné lidi a v takovém případě je třeba integrovat do měst přírodní prvky, aby se v nich lidé cítili dobře,“ vysvětlil.
Při revitalizaci zanedbaných území je podle obou zahraničních hvězd architektury třeba klást velký důraz právě na šetrné technologie, co největší podíl zeleně, rozumnou hustotu zástavby, vegetační střechy a šetrné hospodaření s dešťovou a odpadní vodou. Na současných brownfieldech totiž budujeme města pro budoucnost. Johnson při jejich revitalizaci klade velký důraz také na sociální rozměr. Například na velkém brownfieldu po uzavřeném letišti Stapleton dnes v zeleném živém městě žije 50 tisíc lidí hlavně díky tomu, že se všichni zainteresovaní včetně vedení města shodli na tom, že do místa chtějí přilákat především mladé rodiny a tomu Johnson uzpůsobil celý urbanismus nové čtvrti.
Zelené střechy a hospodaření s vodou i u průmyslových staveb
Šetrně dnes přitom nepřemýšlí jen urbanisté a architekti, ale dokonce i největší developer průmyslových hal Panattoni. Využívá přitom dostupná řešení, která příliš nezvýší náklady, a přitom zajistí to, že ohřívání vzduchu nad střechami průmyslových hal bude podstatně nižší, než je například ohřívání vzduchu nad plochami sklizených polí. „Zásahy do volné krajiny děláme větší, než bychom chtěli. Regulace v ČR nás nutí zabírat zbytečně velké plochy. To je ale třeba změnit a regulaci přiblížit západní Evropě,“ řekl generální ředitel Panattoni Pavel Sovička.
Zcela vizionářský přístup k řešení svých budov uplatňuje například firma Liko-S, která u svých kancelářských budov ale i výrobních hal využívá nejen zelené střechy, ale dokonce i zelené vertikální stěny. „Dnešní stavby jsou připravené na úplně jiné teploty, než jaké nás v blízké budoucnosti čekají, a to je třeba změnit a změnit to revolucí,“ řekl majitel firmy a zastánce zeleno-modré výstavby Libor Musil. Všechny střechy budov v ČR dohromady dnes podle odhadů v teplém počasí vyzařují energetický výkon srovnatelný s jadernou elektrárnou Temelín.
Modernizační fond nabídne až 120 miliard, také na revitalizaci brownfieldů
Ke konci loňského roku bylo v Praze přibližně 1400 hektarů nevyužitých brownfieldů. Ty se těší velké pozornosti ze strany developerů, kteří zde plánují vybudovat převážně rezidenční a kancelářské budovy. Na budoucnost těchto částí měst mají vliv nejen developeři, kteří ve většině případů dosud investovali s krátkodobým výhledem, ale také architekti a projektanti staveb. Kvalitní a stavebně hodnotné budovy mohou přežít několik generací.
Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková představila Národní strategii regenerace brownfieldů, jejímž cílem je nabídnout jednotný přístup státu k revitalizaci rozvojových území především s ohledem na nadcházející plánovací období EU a její Modernizační fond. Z toho by ČR mohla vyčerpat až 120 miliard korun z emisních povolenek. Problémem na straně státu, který brzdí větší revitalizaci brownfieldů, je roztříštěnost podpor. Právě to by měla odstranit Národní strategie. „Politici a jejich strategie ne vždy udržují krok s množstvím změn, které dnes zažíváme,“ poznamenal Johnson s tím, že USA má bohaté zkušenosti s revitalizací brownfieldů a podstatná je při ní hlavně spolupráce všech aktérů. To se však zatím v ČR úplně neděje.
Tisková zpráva České rady pro šetrné budovy