Chata Rovina mění majitele, zůstává ale i nadále otevřená

V jedenáctém století prý blízko odtud žil jeden z prvních obyvatel šumavského pralesa, benediktinský mnich Vintíř. Potom tamní hostinec využívali přede dvěma stovkami let pěší i koňské povozy k odpočinku a k občerstvení po namáhavém stoupání z Hartmanic. Nyní je horský hotel Chata Rovina častým cílem návštěvníků Šumavy.
„Díky dobrému místu na křižovatce cest mezi Dobrou Vodou, Hartmanicemi a Prášily nebo díky vyhlášené restauraci je tamních padesát míst prakticky stále obsazených,“ říká ředitel Naxosu Jan Sachr. „Chata Rovina se libí každému, kdo je spjatý s Šumavou a chce investovat do dobře fungujícího a vydělávajícího podniku,“ dodává.  K výhodám tohoto horského hotelu, který má pokoje k ubytování, patří podle Jana Sachra i to, že stojí uprostřed divoké přírody Národního parku Šumava na pozemku více než pět tisíc metrů čtverečních.

Voňavé Seno jako „postel“            

Chatu Rovina v nadmořské výšce 924 metrů znají místní lidé, ale i turisté a cyklisté díky její nedávné historii. Je totiž známá jako „Hotel Seno“: po druhé světové válce osada zanikla a hostinec se proměnil ve velký seník. Využívali ho k odpočinku vojáci z tamní posádky, kteří se vraceli z Hartmanic do kasáren na Nové Hůrce. Proto se záhy vžil tento název.  Ale budova chátrala dál a obnovy se dočkala až v roce 2006. Tehdy nový hotel s restaurací dostal svou dnešní podobu.
Jméno Rovina získala kdysi osada díky tomu, že pěší a povozy se po únavném výstupu ocitli na asi padesátimetrové rovince. První zmínky o zájezdním hostinci pocházejí z dob císařovny Marie Terezie. V devatenáctém století již byla cesta nahoru snazší – vznikla tu nová silnice. A co v okolí zanechal v jedenáctém století mnich Vintíř, původně šlechtic z Durynska? Nedaleko jsou kromě jiného kaple svatého Vintíře vyhledávaná poutníky i turisty, Vintířova skála a dokonce i vyhlídkové místo.
Tisková zpráva Naxos