Nové pronájmy brzdí i vysoké náklady na stavební úpravy kanceláří

Ve spojení s rostoucími náklady na pronájem a provoz kanceláří jde o hlavní důvody, proč trh kancelářských prostor v prvním pololetí letošního roku ochladl. Řada firem totiž upřednostňuje setrvání ve stávajících prostorách. I proto roste podíl přejednání starších nájemních smluv, který v prvním čtvrtletí dosáhl 45 %.

 Do skokového nárůstu nákladů na vybudování interiérů pracovních prostor se propsalo hned několik faktorů. Patří mezi ně zvýšení cen stavebního materiálu, včetně úprav technologií v prostorách nebo zasíťování, energetická krize, nedostupnost pracovní síly a její rostoucí cena. Průměrné náklady, které se nyní běžně pohybují mezi 800 až 1200 EUR za čtverečný metr, přitom odpovídají víceméně standardnímu provedení vybavení kanceláře. V případě vyšší kvality vybavení může investice značně přesáhnout hranici 1200 EUR/m² a více.

„Pokud nájemce uvažuje o pronájmu 500 metrů čtverečných, musí počítat s jednorázovou investicí kolem deseti dvanácti milionů korun. Pokud k tomu připočtete náklady na samotné stěhování a kancelářské vybavení, i poměrně bonitní společnosti takový výdaj dobře zvažují. Také proto řada z nich dává přednost setrvání v dosavadních prostorách s upgradem stávajících interiérů,“ říká Lena Popova.

Stěhování do nových prostor pro nájemce navíc aktuálně velmi často znamená i vyšší platby nájemného. Nové kancelářské budovy sice bývají úspornější z hlediska spotřeby energií a dalších médií, ale developeři již často musejí v nájemném zohlednit dražší bankovní financování a samozřejmě také stavební náklady. To v kombinaci s inflací stojí za tím, že se nejvyšší požadované nájemné za nové kanceláře v Praze dostalo ve 2. čtvrtletí už nad 30 EUR za m² a měsíc.

Tým realitně-poradenské společnosti 108 AGENCY upozorňuje, že vysoké náklady na re-fity se netýkají jen nových pronájmů, ale i úprav ve stávajících prostorách. Většina nájemců musí při ukončení nájemního vztahu prostory uvést do původního stavu, tedy zpravidla shell & core. Jedním z důvodů je, že investice do úpravy kanceláře na míru se považuje za technické zhodnocení budovy, a tak se musí daňově odpisovat nebo na konci nájmu zlikvidovat. Z toho důvodu vlastníci nemovitostí většinou trvají na tom, aby nájemce splnil tuto smluvní povinnost. Proto je po skončení nájmu odstraňováno často kvalitní a nákladné vybavení, které by mohlo sloužit i novým uživatelům, jako jsou příčky, dveře, koberce anebo vestavený nábytek.

^REKLAMA

„V tomto směru vidíme značné plýtvání zdroji – stavebními, finančními i lidskými. Chceme proto iniciovat legislativní změnu. Stávající podmínky jdou přímo proti principům udržitelnosti. Pronajímatelé i nájemci se snaží snižovat svou uhlíkovou stopu v každém detailu, ale zůstává zde prostor, kde nenávratně mizí potenciál za stovky milionů korun ročně, který by mohl nadále sloužit nebo pomoci v rámci cirkulární ekonomiky,“ shrnuje Jakub Holec, managing director 108 AGENCY.