Sny o bydlení: Je satelit vždy tou správnou volbou?

Milované i zesměšňované, takové jsou satelitní městečka, které se již několik desetiletí objevují po celé zemi a stále v nich nalézají nový domov mnozí Češi. A ani měnící se životní styl na odlivu lidí z většiny měst zásadně nic nemění. I proto, že v České republice na rozdíl například od Spojených států, neexistuje mnoho samostatných enkláv rodinných domků izolovaných od jiných sídel, většinou jsou totiž větší či menší čtvrtě napojeny ke stávajícím vesnicím a městům.
„Čím dál větší množství klientu hledá taková místa, které vedle kvalitního bydlení nabízí alespoň základní infrastrukturu a rozumné dojezdové vzdálenosti. Vyloženě horkým zbožím jsou však pěkné stavební pozemky s dobrou dopravní dostupností jak autem, tak ideálně i hromadnou dopravou. Obzvlášť v okolí krajských měst může částka i za menší stavební parcelu dosáhnout několika milionů a představovat i více než polovinu celkové investice potřebné pro realizaci snu o vlastním bydlení,“ vysvětluje Kamila Houšková z realitního portálu RealityPro.eu.
Na samotě u lesa?
Vzhledem k zvyšujícím se cenám domů i pozemků také stále roste tlak na kupující, kteří hledají vhodnou starší i novou nemovitost v čím dál větší vzdálenosti od větších měst, kde pracují, baví se a tráví velkou část svého času.
„Většina zájemců o rodinný domek hledá co možná nejlepší průnik mezi dostupností, místní vybaveností a kvalitou, obecně však platí, že nejzásadnější vliv má vždy lokalita samotná, která dokáže umenšit horší technický stav, dispozice, nebo nutnost stávající objekt úplně demolovat,“ vysvětluje Kamila Houšková a dodává, že nepsaným realitním trhákem jsou obce, které poskytují kvalitní spojení vlakem či autobusem.
Avšak samotná vzdálenosti mezi obcí, kde si lidé chtějí přestěhovat a místem kde pracují je poměrně virtuální. Je totiž obrovský rozdíl jet například třicet kilometrů po dálnici nebo po okresní silnici, a to jak z hlediska pohodlí, tak i vynaloženého času. Z pohledu hromadné dopravy je zase bezpečnějším propojením vlak, protože autobusy mohou mít obecně nižší spolehlivost v ranních a odpoledních špičkách.
Zvyšující se cena jak stavebních parcel, tak i stavebních materiálů v posledních letech má vliv také na velikost nově postavených domů. Například v roce 2009 měl průměrný rodinný dům obytnou plochu 94,4 m2. Ta v roce 2018 poklesla na 92,1 m2. Na vině však nejsou jenom úspory.
„Obecně dochází k jisté racionalizaci výstavby. Kdo si pamatuje devadesátá léta, určitě si vybaví alespoň jeden rodinný dům či spíš vilu, které měly absurdně velkou podlahovou plochu a v nemálo případech i ne úplně praktické dispozice. Mnozí lidé se z takových případů poučili a staví praktičtější domy, které jsou nejen finančně dostupnější, ale i praktičtější na údržbu a úspornější na provoz,“ uzavírá Kamila Houšková z RealityPro.eu.