Studie SAS predikuje tři možné scénáře bankovního sektoru do roku 2035

 „Banky mají nyní možnost pozvednout nejen globální ekonomiku, ale celé lidstvo. Tím, že banky efektivně využijí technologie a inovace, mohou ostatním sektorům ukázat cestu, kde vyšší společenská zodpovědnost a ziskovost jdou ruku v ruce. Pokud banky tuto výzvu nepřijmou, bude promarněna jedinečná příležitost k opravdové změně, která může mít velmi vážné důsledky,“ uvedl Petr Šlajchrt, Country Director společnosti SAS Institute pro Českou republiku.

Scénář 1: Mohou transformované banky znovu získat důvěru veřejnosti?

Od finanční krize v roce 2008 se banky potýkají s reputačními problémy. Finanční služby se ve skutečnosti trvale řadí mezi nejméně důvěryhodné sektory a podle Edelman Trust Barometer v roce 2022 vzbuzují důvěru jen přibližně u poloviny (54 %) veřejnosti.

První scénář představuje svět, kde banky v roce 2035 využívají digitální transformaci, aby rehabilitovaly svou image. Banky posílily ochranu osobních údajů a systémy proti kybernetickým podvodům a prosazovaly regulaci zaměřenou na spotřebitele. Větší transparentnost a ochrana spotřebitelů posilují důvěru veřejnosti, iniciují otevřené bankovnictví a partnerství, která podněcují nové lukrativní nabídky. Digitální platformy bez problémů kompletně řeší každý aspekt finančního života zákazníků personalizovanými a přizpůsobitelnými postupy.

„Důvěru spotřebitelů, vybudovanou po mnoho let, lze okamžitě ztratit. Vzhledem k tomu, jak se digitalizace zrychluje, je zásadní, aby banky při řešení rostoucích rizik vytvořily hyperpersonalizovanou komunikaci a nabídku klientům. To povede ke snížení nákladů a zefektivnění IT infrastruktury bank a zároveň ke zvýšení výnosů a spokojenosti zákazníků,“ doplnil Petr Šlajchrt.

^REKLAMA

Scénář 2: Mohou banky urychlit meziodvětvové klimatické akce a podpořit zelený přechod?

Řešení klimatické krize bude vyžadovat bezprecedentní globální spolupráci. Podle OSN současné závazky vlád ohledně snižování emisí skleníkových plynů zdaleka nedosahují toho, co je potřeba k omezení globálního oteplování.

Druhý scénář proto předpokládá vznik celosvětové komunity, která se zaváže k efektivním opatřením v oblasti klimatu.

„Vedoucí postavení bank v oblasti klimatu povede do roku 2050 k většímu meziodvětvovému pokroku směrem k nulovým emisím. Posilováním své schopnosti modelovat scénáře klimatických rizik a porozumět potenciálním dopadům na jejich rozvahy a kapitál mohou banky pomoci urychlit ekologický přechod a posílit celosvětovou odolnost vůči změnám klimatu,“ vysvětlil Petr Šlajchrt.

Scénář 3: Jak se bude dařit bankám v geopoliticky roztříštěném světě?

I když se svět snaží napravit důsledky pandemie covid-19, ekonomická a tržní nejistota je možná ještě silnější. Následky pandemie zvýšily napětí mezi světovými ekonomickými supervelmocemi a zároveň přetížily ty rozvojové, jejichž populace trpí nedozírnými následky.

Na tomto pozadí není těžké si představit třetí scénář, který zobrazuje geopoliticky rozdělenou světovou scénu v roce 2035, plnou odlišných zájmů a ústup od multilateralismu u světových ekonomických gigantů. Dvoustranné a regionální dohody nahradily Světovou obchodní organizaci. Globální finanční systém byl rozbit alternativními platebními systémy a vzestupem digitálních měn.

„Deglobalizace, urychlená nedávnými globálními událostmi, pravděpodobně rozšíří obrovské společenské nerovnosti, které nás dnes sužují. Nesporně jádrem toho všeho budou bankovnictví a peníze,“ uzavřel Petr Šlajchrt.