30. 11. 2022
Studie SAS predikuje tři možné scénáře bankovního sektoru do roku 2035
Společnost SAS iniciovala rozsáhlou studií o budoucnosti bankovnictví, na které se podílelo více než 500 top bankovních manažerů z celého světa. Finanční sektor mimo jiné zásadně ovlivňuje překotná digitalizace, rostoucí inflace a úrokové sazby, ale také například důsledky konfliktu na východě Evropy. Banky se zároveň pohybují na nejkonkurenčnějším trhu v historii. Ze studie, kterou pro SAS vypracovala agentura Economist Impact, vyplývají tři hlavní scénáře potenciálního dalšího vývoje bankovního sektoru.
„Banky mají nyní možnost pozvednout nejen globální ekonomiku, ale celé lidstvo. Tím, že banky efektivně využijí technologie a inovace, mohou ostatním sektorům ukázat cestu, kde vyšší společenská zodpovědnost a ziskovost jdou ruku v ruce. Pokud banky tuto výzvu nepřijmou, bude promarněna jedinečná příležitost k opravdové změně, která může mít velmi vážné důsledky,“ uvedl Petr Šlajchrt, Country Director společnosti SAS Institute pro Českou republiku.
Scénář 1: Mohou transformované banky znovu získat důvěru veřejnosti?
Od finanční krize v roce 2008 se banky potýkají s reputačními problémy. Finanční služby se ve skutečnosti trvale řadí mezi nejméně důvěryhodné sektory a podle Edelman Trust Barometer v roce 2022 vzbuzují důvěru jen přibližně u poloviny (54 %) veřejnosti.
První scénář představuje svět, kde banky v roce 2035 využívají digitální transformaci, aby rehabilitovaly svou image. Banky posílily ochranu osobních údajů a systémy proti kybernetickým podvodům a prosazovaly regulaci zaměřenou na spotřebitele. Větší transparentnost a ochrana spotřebitelů posilují důvěru veřejnosti, iniciují otevřené bankovnictví a partnerství, která podněcují nové lukrativní nabídky. Digitální platformy bez problémů kompletně řeší každý aspekt finančního života zákazníků personalizovanými a přizpůsobitelnými postupy.
„Důvěru spotřebitelů, vybudovanou po mnoho let, lze okamžitě ztratit. Vzhledem k tomu, jak se digitalizace zrychluje, je zásadní, aby banky při řešení rostoucích rizik vytvořily hyperpersonalizovanou komunikaci a nabídku klientům. To povede ke snížení nákladů a zefektivnění IT infrastruktury bank a zároveň ke zvýšení výnosů a spokojenosti zákazníků,“ doplnil Petr Šlajchrt.
REKLAMA
Scénář 2: Mohou banky urychlit meziodvětvové klimatické akce a podpořit zelený přechod?
Řešení klimatické krize bude vyžadovat bezprecedentní globální spolupráci. Podle OSN současné závazky vlád ohledně snižování emisí skleníkových plynů zdaleka nedosahují toho, co je potřeba k omezení globálního oteplování.
Druhý scénář proto předpokládá vznik celosvětové komunity, která se zaváže k efektivním opatřením v oblasti klimatu.
„Vedoucí postavení bank v oblasti klimatu povede do roku 2050 k většímu meziodvětvovému pokroku směrem k nulovým emisím. Posilováním své schopnosti modelovat scénáře klimatických rizik a porozumět potenciálním dopadům na jejich rozvahy a kapitál mohou banky pomoci urychlit ekologický přechod a posílit celosvětovou odolnost vůči změnám klimatu,“ vysvětlil Petr Šlajchrt.
Scénář 3: Jak se bude dařit bankám v geopoliticky roztříštěném světě?
I když se svět snaží napravit důsledky pandemie covid-19, ekonomická a tržní nejistota je možná ještě silnější. Následky pandemie zvýšily napětí mezi světovými ekonomickými supervelmocemi a zároveň přetížily ty rozvojové, jejichž populace trpí nedozírnými následky.
Na tomto pozadí není těžké si představit třetí scénář, který zobrazuje geopoliticky rozdělenou světovou scénu v roce 2035, plnou odlišných zájmů a ústup od multilateralismu u světových ekonomických gigantů. Dvoustranné a regionální dohody nahradily Světovou obchodní organizaci. Globální finanční systém byl rozbit alternativními platebními systémy a vzestupem digitálních měn.
„Deglobalizace, urychlená nedávnými globálními událostmi, pravděpodobně rozšíří obrovské společenské nerovnosti, které nás dnes sužují. Nesporně jádrem toho všeho budou bankovnictví a peníze,“ uzavřel Petr Šlajchrt.
