Lichva v novém občanském zákoníku
Nový občanský zákoník k lichvě stanovuje, že neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
Zákonodárce se při rozhodnutí o definici lichvy připojil k řadě evropských civilních kodexů, které upravují problematiku lichevních smluv, např. v Německu, Nizozemí a Rakousku. Zajímavostí je, že navržená úprava lichvy vychází zejména z vládního návrhu československého občanského zákoníku, který se datuje až do období první republiky.
Česká obchodní inspekce je jedním z dozorových orgánů v oblasti spotřebitelských úvěrů, přečtěte si rozhovor s Jiřím Fröhlichem:
Každý případ je individuální
Předpoklady k naplnění ustanovení o lichvě jsou různé při pojetí podmínky tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti. Např. podmínka nezkušenosti může být vykládána nejčastěji ve vztahu k mladistvému, který nemá dostatek životních zkušeností, za rozumovou slabost může být považována trvalá slaboduchost nebo přechodný stav opilosti.
Při posouzení, zda smlouva je lichvou, bude nutné vždy zkoumat veškeré okolnosti daného případu. Jelikož nový občanský zákoník stanovuje relativní neplatnost smlouvy, bude na poškozeném lichvou, aby se domáhal neplatnost takové lichevní smlouvy. Konečné rozhodnutí v případě sporu bude však na soudu.
Podnikatelé a trestní právo
Nový občanský zákoník rovněž vymezuje, že neplatnosti lichevní smlouvy se nemůže dovolávat podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání. Poškozený lichvou by měl taktéž vědět, že lichva je již delší dobu definována jakožto trestný čin.
Lichva v trestním zákoníku aneb jaké tresty hrozí?§ 218 Lichva (1) Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo c) způsobí-li takovým činem jinému stav těžké nouze. (3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. |
Vzhledem ke složitosti problematiky doporučujeme konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu s ohledem na vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.
