Lidé v současné době raději utrácejí, než spoří. To je sice dobrá zpráva pro ekonomiku, ale špatná pro spořící produkty. „Nežijeme ve vzduchoprázdnu, a proto nesmíme zapomínat na skutečnost, že prostředí téměř nulových úrokových sazeb a nominálně nižší výnosy přirozeně snižují motivaci obyvatelstva ke spoření. Vypadá to, jako by banky zkrátka platily málo, a to i v případě, že reálné úrokové výnosy vycházejí paradoxně lépe než před lety,“ uvádí ročenka 2015 AČSS.
Inflace podkopává nohy reálným výnosům
V roce 2012 se úrokové sazby stavebního spoření pohybovaly kolem dvou procent. V loňském roce již byly pouze na úrovni jednoho procenta. Inflace v roce 2012 ale dosáhla 3,3 procenta a loni 0,3 procenta. Reálně tak dosáhlo stavební spoření zhodnocení vložených prostředků bez státního příspěvku loni 0,7 procent. V roce 2012 nestačilo ani pokrýt inflaci.
Stavební spoření je koncipováno minimálně na šest let, je proto potřeba se podívat na jeho výnosy z dlouhodobého hlediska. Průměrná inflace od roku 2000 dosahovala 2,3 procenta. Zhodnocení z roku 2012 by pak vzrostlo na jedno procento na rozdíl od loňského roku, kdy by jednoprocentní úroková sazba na výnos zdaleka nedosáhla.
Při zohlednění státní podpory je zhodnocení během prvních šesti let od uzavření smlouvy vyšší. „Lidé v dobách nízkých sazeb hledají jiné formy zhodnocení peněz. Přitom stavební spoření má pro konzervativní klienty nabídku, která by jim podle průzkumů stačila. Podle našich výpočtů činí průměrné zhodnocení peněz v sektoru stavebních spořitelen 2,35 – 3,69 procenta, když vkládáte 1 700 korun měsíčně a pobíráte státní podporu,“ uvádí tajemník AČSS Jiří Šedivý. Průměrná inflace výnosy opět sráží. Lidé se ale o reálné úrokové sazby příliš nezajímají a větší váhu přikládají sazbám nominálním.
Na zájmu o stavební spoření to ale nic nemění. Počet nově uzavřených smluv v loňském roce poklesl o 22,5 procenta na 373 096. Neochotu lidí spořit potvrzují i údaje Česká národní banka (ČNB). Míra úspor domácností se v loňském roce klesla až na 10,4 procenta a v letošním roce v poklesu pokračovala. ČNB odhaduje, že se vývoj nezastaví a v letošním roce pokoří hranici 10 procent.
REKLAMA
Při jaké úrokové sazbě by lidé začali více spořit?
Z průzkumu AČSS vyplývá, že dotazovaní by byli ochotni začít spořit v průměru při úrokové sazbě 5,7 procenta. Úrok nad 10 procent by si představovala desetina lidí. Medián vychází pro stavební spořitelny z výsledků průzkumu poněkud příznivěji. Úroková sazba mediánu dosáhla 3,5 procenta. Polovině lidí by ale stačila i úroková sazby nižší než 3,5 procenta.
Stačí vklady pokrýt úvěry?
Zatímco objem úvěrů vzrostl v loňském roce o téměř 23 procent na 45,8 miliard korun, nových smluv o stavebním spoření ubylo o více než 100 tisíc. Stavební spořitelny potřebují právě vklady ke svému fungování. Jsou jediným jejich zdrojem pro poskytování úvěrů.
Průměrný úvěr se vloni vyšplhal na 610 tisíc korun a průměrný vklad 110 tisíc korun. Stavební spořitelny mohou dlouhodobě fungovat pouze pokud jsou poskytované úvěry a přijaté vklady v rovnováze. K financování jednoho průměrného klienta proto potřebují další čtyři klienty, kteří si nepůjčují, ale pouze spoří.
Celosvětově je za velmi dobrý považován poměr celkových úvěrů k vkladům v rozmezí mezi 60 a 80 procenty. České stavební spořitelny se v loňském roce s hodnotou 63,2 procenta rozpůjčovaných vkladů posunuly dále do tohoto pásma a meziročně zvýšily svou efektivitu o tři procentní body. Zdroje stavebních spořitelen jsou zatím dostatečné.
V roce 2016 sázejí stavební spořitelny na nadprůměrný spořící výnos a stále rostoucí poptávku po lepším bydlení. Očekávají, že úvěry porostou o 12 procent a počet nových smluv o pět procent.
