Nejen školy, ale také běžné bytové domy mají často nezdravé vnitřní prostředí. Málo se větrá

Neviditelný problém – oxid uhličitý

Zateplení domu a výměna oken sice pomáhá ušetřit energii a tedy i peníze za vytápění, takto modernizovaný dům je však daleko lépe utěsněný. Kvůli tomu v interiéru rychleji stoupá koncentrace oxidu uhličitého a je potřeba častěji větrat, jinak obyvatelé trpí zvýšenou únavou a bolestmi hlavy. Tento problém, kterému se v poslední době věnují i česká média, se přitom zdaleka netýká jen škol a dalších veřejných budov, ale také tisíců zateplených panelových i cihlových domů. Řešení je přitom jednoduché, často větrat. A to nejen v létě, ale po celý rok. „Časté, ale zato krátké a intenzivní větrání, nemá většinou negativní vliv na spotřebu energie na vytápění. Stěny domu totiž zůstanou teplé a vzduch v místnosti se opět rychle ohřeje na běžnou teplotu,“ uvedl k problematice větrání a vytápění Karel Vlach, obchodní ředitel společnosti ENBRA, která se mimo jiné zabývá prodejem a instalací otopné techniky.    

Podceňovaná technologie – aktivní větrání s rekuperací tepla

Radikálním, ale opravdu účinným řešením problémů s vysokou koncentrací CO₂ v interiéru zateplených domů je instalace aktivního větracího systému s rekuperací tepla. Ten se stará nejen o příjemné klima v bytech, ale pomáhá také šetřit náklady na vytápění domu. Dokáže totiž velkou část tepelné energie z vydýchaného vzduchu použít k ohřívání vzduchu čerstvého, který je do interiéru přiváděn zvenku. Majitelé domů a bytová družstva však na instalaci aktivního větrání s rekuperací tepla zapomínají. Podle poradenské společnosti Ekowatt se přitom náklady na větrací systém pohybují okolo 50 000 Kč na jednu průměrnou (65 m²) bytovou jednotku.  

V bytech často zbytečně přetápíme

^REKLAMA

Mnoho domácností hlavně na podzim a v zimním období zbytečně přetápí, což se také negativně projevuje na vnitřním prostředí domů a bytů. Příliš vysoká teplota totiž snižuje vlhkost vzduchu a ten pak příliš vysušuje sliznice dýchacích cest. Daleko zdravější a úspornější strategie je teplotu v místnostech snížit a případně se lépe obléci. „Snížením teploty v místnosti o jeden stupeň lze ušetřit zhruba 6 % energie potřebné na její vytápění. Jako optimum se považuje v obytných místnostech 20–21 °C, v ložnici pak 18 °C a méně. Součástí topení v domě by proto měla být i kvalitní regulace s možností přesného nastavení denního průběhu teploty v interiéru,“ uvádí k problematice přetápění Karel Vlach ze společnosti ENBRA.    

Po zateplení domu by mělo následovat vyregulování otopné soustavy

S přetápěním také úzce souvisí i nedostatečná pozornost, kterou majitelé či správci bytových domů věnují úpravám otopného systému čerstvě zateplených domů. To pak často vede k přetápění, protože otopný systém je nastaven na úplně jiné tepelně-fyzikální charakteristiky domu. „Po zateplení a výměně oken je většinou nutné provést patřičnou regulaci a hydraulické vyvážení celé otopné soustavy. Tento úkon zaručí, aby všechny prvky systému – radiátory – pracovaly za stejných podmínek a bylo možné je dobře regulovat,“ popisuje nutnost úprav topení v zateplených domech Karel Vlach ze společnosti ENBRA. Jen dobře nastavené topení v domě totiž znamená nezanedbatelné úspory energií a zdravější vnitřní prostředí v interiéru.