Občanské sdružení majitelů domů vyvrací tvrzení ministryně Schillerové

Co navrhuje ministerstvo

V rámci „daňového balíčku 2019“ navrhuje Ministerstvo financí zvýšit daň z příjmu fyzických osob z dlouholetých 15% na 19%, u daňových základů přesahujících 1,5 mil. korun ročně by sazba činila dokonce 23%. Navrhované opatření by pro plátce dle §9 (příjmy z pronájmu) znamenalo skokové navýšení daňové zátěže a to v průměru o 30 – 40%!  Argumentace Ministerstva financí je založena na tom, že toto zvýšení bude zaměstnancům kompenzováno zrušením superhrubé mzdy a u podnikatelů (OSVČ) se zvýšení kompenzuje možností nově započíst 75% odvodů na zdravotní a sociální pojištění do výdajů.  Pro poplatníky danící příjmy z pronájmu však ministerstvo žádné úlevy nechystá s argumentací, že takových poplatníků je naprosté minimum, a že i z tohoto minima jen zlomek skutečně odvede daň.

Výsledky šetření hovoří jasnou řečí

Po vyhodnocení odpovědí na dotazníky členům OSMD můžeme toto tvrzení vyvrátit: z  celkem došlých 1142 odpovědí bylo 1092 pronajímatelů – fyzických osob (tito daní příjmy z pronájmu podle §9, tedy patří do skupiny dle slov paní ministryně „marginální“), většiny z nich by se zvýšení daně z příjmu velmi citelně dotklo. Z této skupiny 914 osob uvedlo, že v roce 2016 platili daň z příjmu fyzických osob a v roce 2017 platilo daň ještě větší procento dotázaných! Zdůrazněme, že uvedená čísla jsou pouze za část členské základny OSMD, a tak je jasné, že skutečný počet postižených pronajímatelů bude násobně vyšší.
Statisticky významný vzorek odpovědí a reakcí pronajímatelů tedy dokazuje, že paní ministryně se ve svých předběžných odhadech mýlila.

Potenciální dopady „daňového balíčku“

Nelze opomenout často zmiňované upozornění respondentů, že mnoho z nich do této doby v důsledku zanedbaného stavu restituovaných nemovitostí v 90. letech a především v důsledku dlouholeté regulace nájemného nemělo po dlouhou dobu prostředky ani na základní údržbu svého vráceného majetku a doteď většinu finančních prostředků z pronájmu utratí na nutné opravy. Zvýšení daní lze tedy v tomto kontextu chápat jako značně demotivující krok ze strany státu, který znepříjemní pokojné užívání majetku.
To se týká i početné skupiny pronajímatelů seniorů, kteří svou investici do nemovitého majetku chtěli mít jako důchodové zajištění. Všem by zvýšení daně z příjmu přineslo nemalé komplikace a ztrátu důvěry v nedotknutelnost soukromého vlastnictví.
V neposlední řadě je nutné připomenout, že takové navýšení daní logicky vyvolá tlak na zvyšování nájemného.
Správní rada Občanského sdružení majitelů domů v ČR, z. s.