Zasedala ČNB a sazby nezměnila

Červnové zasedání bankovní rady ČNB se v souladu s předpoklady obešlo bez překvapení. Úrokové sazby byly ponechány beze změny. Hlavní sazba tak setrvá na 0,25 % a diskontní na 0,05 %. Ostatně sazby již v podstatě není ani kam dále snižovat, když se aktuálně nacházíme de facto na technické nule. Miroslav Novák, analytik Akcenta

Proč ČNB zatím sazby nemění?

Před pár týdny sice někteří členové ČNB vyjádřili odhodlání úrokové sazby dále snižovat. Dokonce se prý ani záporných sazeb nezaleknou. Ale ke snížení nakonec nedošlo. Proč? Dle vyjádření guvernéra J. Rusnoka totiž zatím makroekonomický vývoj naplňuje předpovědi ČNB, a není třeba tak měnit základní nastavení měnové politiky. Aktuální prognózy také naplňují inflační cíle, není třeba tak přistupovat k dalšímu snižování sazeb.
Centrální banka navíc od března snižovala úrokové sazby už dvakrát. A na toto snížení už v současné dobře reaguje nejen trh krátkodobých půjček, ale také se postupně přepisuje i do trhu hypoték. Zlevňovat hypotéky začali už i hlavní hráči na trhu, a průměrná úroková sazba na hypotečním trhu tak činila v května 2,3 %. V současné situaci proto zatím ČNB nevidí důvod pro další snižování.

Ani v blízké době neočekáváme, že by ČNB sáhla ke změně sazeb. Jejich zvýšení v současné situaci prakticky nepřichází v úvahu a další snižování se nezdá být zapotřebí. Tuzemská inflace se nachází na trajektorii směrem k cíli centrální banky a zatím se nenaplňují pesimistické scénáře, které by ji eventuálně mohly srazit níže. Cenová dynamika je sice snižována nízkými světovými cenami ropy a vlažnou importovanou inflací z eurozóny, ovšem v opačném směru působí aktuálně slabší česká měna, která část měnového uvolnění již odpracovala za bankéře. Vít Hradil, analytik, Raiffeisenbank a.s.

Omezení regulace

Trh navíc ČNB podpořila nejen snížením úrokových sazeb, ale i uvolněním regulace. Uvolnění se dotklo především právě hypotečního trhu, kdy už dříve ČNB snížila LTV na 90 %. Banky tak můžou nově poskytovat až 90% hypotéky. Dále ČNB zrušila omezení ukazatele DTI, tedy omezení výše zadlužení k čistému ročnímu příjmu žadatele. Nově pak centrální banka ruší i omezení týkající se DSTI, tedy poměr měsíční splátky k měsíčnímu příjmu žadatele.
Těmito kroky chce ČNB dále podpořit poptávku na hypotečním trhu. K tomu zatím úplně nedochází, protože banky regulují poskytování nových hypoték spíše ze své vlastní strany. Ale z dlouhodobého hlediska by toto určitě mohlo nové hypotéky podpořit.

^REKLAMA

Teď už tak záleží jen na bankách, jak uvolnění uplatní v podmínkách pro klienty. „Manévrovací prostor“ dostaly od ČNB poměrně široký. Spolu s vládou avizovaným zrušením daně z nabytí nemovitosti a „oživováním“ české ekonomiky by mohly být podmínky pro koupi nemovitosti s pomocí hypotéky v létě pro řadu klientů ideální. Roman Bečička, úvěrový analytik společnosti Broker Trust

Také si přečtěte: Jaké další nástroje má ČNB pro regulaci finančního trhu

Jaké nekonvenční nástroje ČNB chystá?

Česká centrální banka tak zatím ukázala jasnou pozici, že hodlá zůstat u konvenčních nástrojů monetární politiky. A to u kladných úrokových sazeb, případně doplněných operacemi na volném trhu za účelem oslabení koruny. Oslabování české koruny zatím není potřeba, momentálně se pohybuje kolem 26,80 za euro. Ale je jisté, že pokud by dále posilovala, tak se ČNB intervencím bránit nebude.
K záporným úrokovým sazbám přitom bankovní rada zatím nesáhla a nejspíše k tomu v brzké době ani nedojde. Otázkou je, jestli ČNB přistoupí ke kvantitativnímu uvolňování a k nákupu dluhopisů na českém trhu. Ani to není zatím u ČNB v plánu.

Guvernér Rusnok na tiskové konferenci naznačil, že bankovní rada vzhledem k předchozím krokům – snížení sazeb, dodávání likvidity do systému, snížení proti-cyklické brzdy pro banky, uvolnění pravidel pro hypotéky – má odpracováno a žádné další kroky neplánuje. Bankovní rada je si vědoma všech nejistot a rizik, dál obecně analyzuje zkušenosti a možnosti nestandardních nástrojů, ale žádné konkrétní opatření dnes nediskutovala. To naplňuje naše očekávání, že pokud nenastane nějaký nečekaný šok, tak minimálně do začátku příštího roku žádnou změnu politiky ČNB nelze čekat a centrální banka bude spíše vyčkávat na další vývoj. Petr Sklenář, hlavní ekonom, J&T BANKA

^REKLAMA

Další snižování se nečeká

Vzhledem k tomu, že současné nastavení dle ČNB odpovídá podmínkám na českém trhu, další změny zatím nejsou v dohledu. Bude samozřejmě záležet především na tom, jak se bude dále vyvíjet kurz koruny, pokud by koruna posilovala, nejspíše by ČNB přistoupila opět k intervencím na devizovém trhu. Dle současných makroekonomických prognóz se ale zatím neočekává, že by bylo třeba upravovat nastavení úrokových sazeb.

Osobně si myslím, že ČNB může držet úrokové sazby na stávající úrovni po delší dobu, přinejmenším do konce roku 2021. Důležitou podmínkou pro takový scénář ale je, že nedojde k výraznějším komplikacím na straně koronaviru, a obecně že nedojde k výraznějšímu zadrhnutí české ekonomiky, než se nyní předpokládá. V takto nastíněném scénáři bych čekal další posílení české měny, jež by v letošním závěrečném čtvrtletí mohla atakovat úroveň 26 korun za euro. Radomír Jáč, hlavní ekonom, Generali Investments CEE