Evropský průzkum ukázal vliv pandemie na chování spotřebitelů. Každý pátý Čech si půjčil na úhradu běžných výdajů

Některé ze svých účtů letos nebyla schopna zaplatit včas celá pětina Čechů, 41 % z nich pak dokonce
i opakovaně. Nejčastějšími důvody byly nedostatek finančních prostředků nebo opomenutí. Obě příčiny uvedl stejný počet dotazovaných. Především poškození podnikatelé se však také museli potýkat s opožděným placením faktur kvůli čekání na kompenzační bonus od státu. Takový argument uvedlo 21 % Čechů.
Obavy s druhou vlnou pandemie vzrostly více než kdykoliv předtím. Až 68 % českých respondentů uvádí, že hodlají vydat nižší sumu na nákup vánočních dárků, část respondentů vynaloží na dárky méně než na potraviny u vánočního stolu, 11 %  ale uvádí, že tento rok po složité a vyčerpávající situaci hodlají za dárky utratit větší obnos peněz než obvykle. Také sílí snaha jít vstříc udržitelnosti, až 14 % počítá s vyšší útratou za ekologičtější pozornosti, přičemž evropský průměr činí 18 %. Češi jsou solidární k lokálním podnikatelům, 47 % dotázaných by je rádo v důsledku COVID krize podpořilo.
Navzdory pochybnostem o půjčování peněz v době krize někteří neváhali tuto možnost využít. V průměru si letos vzalo jakýkoliv úvěr u bankovní instituce 6 z 10 Evropanů. Podíl 21 % z nich pak tvořili ti, kteří se rozhodli půjčkou zaplatit pravidelné účty. Češi v tomto ohledu jednali podobně jako zbytek Evropy. Na pokrytí  eškerých pravidelných nákladů 20 % z nich muselo využít úvěr.
10 % českých respondentů požádalo o odklad splátek z důvodu pandemie. Je to o procento více než evropský průměr. 45 % respondentů uvedlo, že aby zlepšili svoji finanční situaci, hledají si druhé zaměstnání.
Co se týče vytváření úspor do budoucnosti, zde si Česká republika velmi polepšila. Z loňské 14. pozice se dostala na 6. místo. Češi si dávají více peněz stranou především kvůli obavám, že by mohl být jejich pravidelný příjem ohrožen aktuální krizí, z tohoto důvodu začalo šetřit 63 % z nich. Schopnost ušetřit více než pětinu své měsíční mzdy pak uvedlo celých 17 % respondentů. Míra úspor na budoucnost v ČR převyšuje evropský průměr a aktuálně řadí Českou republiku k jednomu z nejspořivějších národů Evropy.
„Výsledky průzkumu ukazují zásadní obrat v chování domácností v porovnání s dobou před pandemií. Společnost se začíná polarizovat, když jedna část spotřebitelů se již nyní vinou pandemie nachází v diskomfortu již při pokrytí běžných výdajů na domácnost, které řeší úvěrem, a ta druhá, která disponuje dostatečnými prostředky, změnila konzumní chování směrem k vyšší tvorbě úspor. Tohle platí pro všechny země napříč Evropou, je dobré, že Češi patří mezi evropskou špičku z hlediska správného ekonomického chování,“ uvedl Karol Jurák, výkonný ředitel a jednatel Intrum Czech, s.r.o.
Pozitivní je také fakt, že se v Česku konečně začíná zvyšovat finanční gramotnost, a to především díky zvyšování důrazu na finanční vzdělávání ve školách, jako hlavní zdroj informací ho uvedla více než polovina dotázaných. Z loňského dvacátého místa se Češi posunuli o dvě příčky na místo osmnácté.
V porovnání se sousedním Slovenskem dosáhla Česká republika v průzkumu lepších výsledků. V rámci celkového barometru finanční prosperity se Slováci umístili o deset příček za Čechy, tedy na 17. místě. Ve schopnosti platit účty včas zaujímá Česko 15. a Slovensko 20. pozici. Lépe si tuzemsko vedlo i v rámci úspor do budoucnosti, umístilo se na 6. a Slovensko na 16. příčce. Graf finanční gramotnosti pak odhalil, že si v tomto ohledu oba sousední státy vedou podobně, Češi obsadili 18. a Slováci 19. místo.
Tisková zpráva Intrum