Objem investic do komerčních nemovitostí za první tři čtvrtletí v CEE regionu vzrostl o 3 %

„Většina zemí v regionu hlásí lepší výsledky než v předchozím roce, Maďarsko zaznamenalo dokonce 53% nárůst,“ říká Kevin Turpin, regionální ředitel kapitálových trhů pro střední a východní Evropu, ve společnosti Colliers, a dodává: „Ve čtvrtém čtvrtletí, které bývá obvykle velmi silné, však pravděpodobně neproběhne tolik aktivit jako obvykle. Důvodem je nižší nabídka, zvýšené náklady na financování a probíhající revize cen. Z hlediska zemí vede Polsko, které v roce 2022 dosud zajistilo 58 % objemů v rámci CEE regionu.“

Sazby, náklady a korekce

Náklady na financování v regionu CEE v uplynulém čtvrtletí rychle rostly. Celkové náklady dokonce překonaly hranici 500 bazických bodů a pokud Evropská centrální banka v rámci boje proti inflaci dále zvýší své základní sazby, mohly by jít ještě výše. „Podobnou reakci pozorujeme i na dalších trzích v Evropě. Na rozdíl od střední a východní Evropy se však západoevropské trhy obvykle přizpůsobují rychleji. Dle naší říjnové zprávy o globálních kapitálových trzích můžeme očekávat korekci kapitálových hodnot v rozmezí 0 až 30 % v závislosti na tom, jak se v příštích 6 až 24 měsících projeví další faktory,“ dodává Kevin Turpin.

Kapitálové toky

Na prvním místě se za 1. až 3. čtvrtletí roku 2022 nadále držel kancelářský sektor s 38% podílem na objemech investic. Vysoká poptávka zůstává v logistice, ale brzdí ji nedostatek investičních příležitostí. V maloobchodě došlo k výměně podílů ve dvou velkých portfoliích. Jinak stále registrujeme velký zájem o aktiva PRS/investičního bydlení, nicméně i těch je stále nedostatek. Vzhledem k mnohem vyšším hypotečním sazbám a klesajícím prodejům můžeme být svědky přechodu developerů k pronájmům.

Maďarský kapitál byl v Maďarsku zodpovědný za 80 % objemu investic a český kapitál v ČR za 56 %.

Ekonomické ukazatele a hnací síly

S blížící se zimou je v mnoha částech Evropy stále pravděpodobnější riziko recese. Kromě toho způsobuje mnoho problémů vysoká inflace vyvolaná energetickou, palivovou a potravinovou krizí, která je důsledkem války na Ukrajině. „V důsledku toho centrální banky zvyšují úrokové sazby, aby pomohly čelit nárůstu inflace, což má dopad na spotřebitele v oblasti cen výrobků a hypoték, a vytváří tak nižší spotřebu. Stejně tak poškozuje podniky a jejich schopnost růstu v době snížené poptávky, i pracovníky, kteří volají po zvýšení mezd, aby se vyrovnali rostoucími životními náklady, což dále zvyšuje inflaci. Investoři do komerčních nemovitostí budou mít určitý prospěch z vyšší inflace u nájemného, ale budou také ovlivněni vyššími dluhy a provozními náklady,“ uzavírá Kevin Turpin.