Problémy s novým stavebním zákonem nekončí, inženýři dokonce varují před kolapsem stavebnictví
Před rizikem dlouhodobé recese stojí české stavebnictví. Důvodem je řada nejasností, které souvisejí s novým stavebním zákonem (NSZ) a prováděcími předpisy vydanými teprve na začátku letošního léta. To způsobilo mezi projektanty i stavebníky značnou nejistotu ohledně způsobu podání, rozsahu i obsahu žádostí o povolení stavby. Navíc nový stavební zákon působí v některých případech retroaktivně.
V důsledku toho dochází k situacím, že některé dříve zahájené stavební záměry musejí být přepracovány a dokončeny podle nových vyhlášek. Tím pádem se uzavřené smluvní vztahy mezi zhotoviteli projektové dokumentace a stavebníky musejí změnit. Smluvní strany se musejí domluvit na novém rozsahu plnění, nové ceně i termínech.
Odlišné jsou přitom pohledy stavebníků a projektantů na objem a cenu prací. Zatímco stavebníci se domnívají, že NSZ vede ke zjednodušení, a tudíž zlevnění výstupů, projektanti na základě praxe hovoří o opaku. To nejenže nevede ke zrychlení, ale může to celý stavební proces i zastavit a řada případů může skončit i u soudu. S ohledem na právní nejistotu se navíc může zpomalit vypisování nových zakázek. To by mělo fatální dopad na celé stavebnictví, včetně výrobců materiálů, které se již nachází ve dvouciferném meziročním propadu. Obor už nyní opouštějí mnozí projektanti, ti starší do důchodu, mladší opouštějí profesi.
„Medializovaný Portál stavebníka je pouhým zlomkem problémů, kterým nyní musejí čelit projektanti při přípravě staveb a při povolovacím řízení. Už nyní na základě četných podnětů indikujeme značné komplikace i na straně stavebníků. A nedivili bychom se, kdyby byla řada stavebních záměrů pozastavena nebo úplně skončila,“ konstatuje Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
„Z našeho pohledu by bylo chybou opakovat přehlížení některých našich návrhů a požadavků během schvalování i novelizace NSZ. Stále častěji se ukazuje, že v případě jejich reflektování bychom si ušetřili řadu současných problémů. Současné požadavky na stavebníky lze přirovnat k situaci, kdy by došlo k výluce na železniční trati, ale nesměla by se použít náhradní doprava autobusy po silnici. Cestujícím ve vlaku tak nezbývá než čekat, až se koleje spraví,“ doplnil Robert Špalek.
REKLAMA
ČKAIT se proto v otevřeném dopisu obrátila na ministra Ivana Bartoše s požadavky na co nejrychlejší zákonné úpravy. Ty by mohly aspoň částečně zabránit kolapsu celého odvětví.
Inženýrská komora proto požaduje, aby byla urychleně přijata novela nového stavebního zákona. Ta má v první řadě upravit ustanovení pro přechodné období a odstranit jeho současné retroaktivní působení. Je podle ní naprosto nezbytné změnit ustanovení pro přechodné období a umožnit, aby všechny stavební zakázky, které započaly za účinnosti předchozího stavebního zákona (včetně zadávacích řízení a z nich vyplývajících povinností), mohly být do 30. června 2027 procesně, formálně i obsahově dokončeny podle staré právní úpravy. Tedy, když se na projektu začalo pracovat podle starého stavebního zákona, nechť je podle něj záměr i povolen a dokončen.
ČKAIT dále požaduje novelu vyhlášky č. 131/2024 Sb. o dokumentaci staveb, kterou je nutné zpřehlednit a navázat na zákon o zadávání veřejných zakázek. Komora opakovaně doporučuje využít pozitivních změn, které na zrychlení a povolení staveb měla tzv. dokumentace pro společné územní a stavební řízení. Ta začala být ve větší míře používána po poslední velké novele starého stavebního zákona v roce 2018 a přinesla prokazatelné zjednodušení a zrychlení povolovacího procesu.
Ukazuje se totiž, že současné přílišné zjednodušení projektové dokumentace i celého povolovacího procesu u určitých typů staveb naráží na požadavky některých dotčených orgánů nebo na individuální představy o podobě a rozsahu stavebních záměrů například na úrovni správců sítí. Tím dochází k opaku záměru – prodlužování termínů a prodražování projektů.
„Je alarmující, že lhůty někdy nedodržují ani státem vlastněné nebo zřizované organizace, někdy čekáme na jejich vyjádření i déle než pět měsíců. U správců sítí se pro změnu setkáváme s požadavky, které jdou rozsahem i detailem nad platné vyhlášky. Takže v každodenní praxi žádné zrychlení nebo usnadnění povolovacího procesu nevidíme. Praxe potvrzuje, že řadě dotčených orgánů zjednodušená projektová dokumentace pro stavební povolení, takzvaná DURplus, prostě nestačí a stačit nebude,“ konstatuje Martin Šafařík, člen představenstva ČKAIT.
