Český paradox: Vlastní bydlení je v regionu V4 nejméně dostupné, nájemní naopak nejlevnější
Česká republika má dlouhodobě nejméně dostupné vlastnické bydlení z regionu tzv. Visegrádské čtyřky. Stojí za tím zejména zdlouhavá výstavba a následně malý počet dokončených bytů na 1000 obyvatel. Nájmy tu ale paradoxně jsou v regionu ve srovnání s příjmy nejdostupnější. Vyplývá to z analýzy skupiny CREDITAS.
„Když se podíváme na novou výstavbu v posledních pěti letech, tak na 1000 obyvatel připadlo v ČR ročně 3,2 bytu. V Polsku to bylo 5,8 bytu, na Slovensku 3,7. Pod námi bylo jen Maďarsko s 2,1,“ říká Borek Simandl, obchodní ředitel CREDITAS Real Estate.
„Ve finanční dostupnosti nového bytu o 85 m2 v hlavním městě se to logicky odráží. V Praze potřebujete 18 průměrných ročních příjmů, V Bratislavě 16, V Budapešti 14, ve Varšavě 13. A pro zajímavost: v Berlíně, kde se mluví o bytové krizi, těch příjmů stačí jen 11. Kromě toho je v Praze největší rozdíl oproti stavu před 15 lety, kdy těch platů stačilo jen zhruba 12,“ dodává Borek Simandl.
Analýza skupiny CREDITAS mapovala i rozdíly v tom, jak se liší jednotlivé státy V4 například u stavebního řízení. To je v Česku bohužel zdaleka nejdelší. V porovnání se Slovenskem zhruba dvojnásobně, s Polskem dokonce čtyřnásobně. Příliš vstřícný stát není ani u snížené sazby DPH na bydlení, která v ČR činí 12 %, v Polsku 8 % a v Maďarsku (v rámci dočasné úlevy do roku 2030) 5 %. Jedinou zemí v regionu, která sníženou sazbu na bydlení nemá vůbec, je Slovensko.
„Nemyslím, že by to DPH bylo tak silný faktor. Klíč leží ve stavebním řízení – nejen v délce, ale i složitosti a spoustě předpisů, které jinde nemají,“ říká Borek Simandl.
REKLAMA
Poptávka roste a roli v dostupnosti hraje i sazba hypoték. Pokud si chce člověk koupit 55 metrový byt v hlavním městě, pak při 80 % LTV a 25 leté splatnosti bude poměr měsíční splátky k čisté mzdě v ČR zruba 115 %. Na Slovensku je to 102 %, v Maďarsku 99 %. Vysoké sazby prodražují splátky Polákům, kde poměr vychází na 134 %. „V Německu je poměr splátky ke mzdě oproti Česku poloviční, kolem 56 %,“ říká Borek Simandl.
Zajímavostí je ovšem, že nájemní bydlení je v Česku v porovnání s okolím výrazně dostupnější. „Když se podíváme na nájemné za 2+kk byt v hlavním městě, v Praze odpovídá 80 % čisté mzdy. Ve všech ostatních zemích V4 je to o dost víc,“ upozorňuje Simandl. Ve Varšavě je poměr 93 %, V Budapešti 118 % a v Bratislavě dokonce 122 %. V Berlíně jen 64 %. „Je tu dost jasný vztah, kdy čím vyšší je podíl nájemních bytů na celkovém trhu bydlení, tím nižší je cena. A naopak,“ říká Borek Simandl.
