EUR 25.270

USD 24.048

REPO sazba ČNB 4.0 %

Inflace 2.8 %

EUR 25.270

USD 24.048

Text: Petr Zámečník

23. 04. 2014

2 komentáře

Líbí se vám fond Miloše Zemana? Neuzavírejte stavební spoření

 


 

Souvislost mezi státním dluhem a stavebním spořením je pro mnohé skryta. Ale je. Stavební spoření je podporované státem a zvyšuje státní výdaje přibližně o 5 mld. Kč ročně. Státní rozpočet zdaleka není přebytkový a tyto výdaje tak zvyšují jeho deficit. A deficit státního rozpočtu se překlápí do státního dluhu.

Nejedná se pochopitelně pouze o stavební spoření, jehož neuzavřením je možné část státního dluhu splatit, resp. nezvyšovat ho takovým tempem. Jedná se o veškeré státní výdaje. Kterýkoli ušetřený výdaj státu vede k nižšímu deficitu – a tím opět pomáhá řídit státní dluh.

Každá mince má dvě strany. Tou druhou od státních výdajů jsou státní příjmy. Zaplacení daní zvyšuje příjmy a tím působí ve prospěch snižování deficitu. Příkladem může být ministr financí a multimilionář Andrej Babiš, který prezidentovu fondu přispěl 500 tis. Kč. Ovšem „na splacení státního dluhu“ přispěl mnohem víc. On sám zaplatil jen na dani z příjmů 39 mil. Kč a jeho společnosti přispěly dalšími 608 mil. Kč.

Nadační fond Prezidenta republiky Ing. Miloše Zemana nastřádal k 13. 4. 2014 částku 1 739 561,77 Kč. Ve srovnání se státním dluhem se jedná přibližně o jednu tisícinu promile. Aby fond mohl splatit celý dluh, musel by nastřádat částku milionkrát vyšší. Státní dluh aktuálně dosahuje cca 1 716 mld. Kč.

Proč zrovna stavební spoření?

Stavební spoření je jen příkladem výdajů, u nichž lze snadno ušetřit. A zejména – u kterých si každý, kdo státní příspěvek pobírá, může rozhodnout sám, že se státního příspěvku vzdá. Obdobným produktem se stejným principem státního příspěvku je ještě doplňkové penzijní spoření (dříve penzijní připojištění). Ostatní výdaje státu lidé nemohou mít tak snadno pod kontrolou.

Tabulka 1: Státní příspěvek stavebního spoření

 

Reálně vyplacená státní podpora
(v daném období)

Objem (mld. Kč)

Přírůstek (%)

2004

15,337

15,7

2005

16,086

4,9

2006

15,772

–2,0

2007

14,976

–5,0

2008

14,220

–5,0

2009

13,262

–6,7

2010

11,743

–11,5

2011

10,729

–8,6

2012

5,290

–50,7

2013

4,953

–6,4

Zdroj: AČSS

Sociálních dávek se lidé, kteří je potřebují, mohou jen obtížně vzdát. A pokud by se jich vzdali, dostali by se ještě do větších finančních potíží. U lidí, kteří je zneužívají a vytvořili si z jejich pobírání lukrativní byznys, by očekával pouze naivní člověk, že by mohli být ochotni dobrovolně se vzdát svého příjmu.

Výdaje na státní zakázky opět nemá moc lidí pod kontrolou. Pouze zpětně se daří některé předražené a korupcí zasažené odhalovat a (naštěstí již i) trestat. Rozhodnutí jednotlivce, který nemá vyhodnocení výběrových řízení v pravomoci, že se ušetří na předražených zakázkách, také nepřinese kýžený efekt.

Stavební spoření je produkt určený pro střední příjmové kategorie. Lidé s nízkými příjmy si ho dovolit nemohou, nemají peníze na spoření. Pro lidi s vyššími příjmy je produkt nezajímavý pro malé výnosy a malé částky, které jsou státem podporované. Ovšem je to právě středně příjmová skupina obyvatel, která platí nejvíce daně. Lidé s nízkými příjmy daně (z příjmů, např. DPH platí) neplatí a ještě pobírají sociální dávky. Bohatí lidé naopak využívají nejrůznější daňové optimalizace a daním se do značné míry vyhýbají.

Státní příspěvek stavebního spoření tak zjednodušeně funguje tím způsobem, že střední třída peníze odevzdá státu v podobě daní a zaplatí stavebním spořitelnám za otevření stavebního spoření. Stát mezitím zaměstná úředníky na administraci státního příspěvku a část peněz odvede na účet stavebního spoření, o který by bez státní podpory nebyl zájem, jak připouštějí i samy stavební spořitelny. Na vyplacení peněz si daňový poplatník musí počkat až šest let, během kterých leží na účtech úročených často pod úrovní inflace.

Tabulka 2: Čistý zisk po zdanění stavebních spořitelen

2012

2011

ČMSS

1 835 081 000 Kč

2 072 722 000 Kč

MPSS

1 122 737 000 Kč

1 050 659 000 Kč

RSTS

551 000 000 Kč

703 000 000 Kč

SSČS

789 000 000 Kč

1 028 000 000 Kč

WSTS

250 570 000 Kč

244 987 000 Kč

Celkem

4 548 388 000 Kč

5 099 368 000 Kč

Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých stavebních spořitelen

Výsledkem státní podpory stavebního spoření je poměrně zajímavý byznys pro stavební spořitelny. Jejich zisky i na klesajícím trhu v důsledku snížení státního příspěvku dosahují řádově 4,5 mld. Kč, tedy přibližně stejné částky, jakou stát aktuálně vyplácí na státním příspěvku.

You’ll need Skype CreditFree via Skype

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.32 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%

5.57%

5.52%

5.51%

5.49%

5.42%

5.38%

5.34%

5.32%
Historie vývoje

 

 


Související články

spořit na bydlení

Jak si spořit na bydlení, když už nechcete stavební spoření

Podpora stavebního spoření byla omezena na pouhých tisíc korun státní podpory za rok. A to při úložce 20 000 Kč ročně. Pokud vezmeme v úvahu to, že výkonnost stavebního spoření je velmi nízká a v posledních letech nedokázala ani porazit inflaci, tak je možná čas najít si jiný způsob spoření na bydlení.

Text: Hana Bartušková

Foto: Shutterstock

21. 03. 2024

stavební spoření 2024

Vyplatí se stavební spoření v roce 2024?

V rámci konsolidačního balíčku byla opět snížena podpora stavebního spoření. Přítom ale už v minulých letech víceméně platilo, že šlo o velmi konzervativní formu spoření/investice. Která nedokázala porazit ani inflaci a to ani po započtení státní podpory. Jak je to se stavebním spořením nyní? Vyplatí se a pro koho?

Text: Hana Bartušková

Foto: Shutterstock

05. 02. 2024

Další ročník programu Nová zelená úsporám odstartoval

Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) tento týden po letní pauze spustil příjem žádostí o dotaci do nové etapy populárního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Pro žadatele je připraveno mnoho novinek včetně několika podprogramů, které reagují především na růst životních nákladů v podmínkách ekonomické krize.

Text: redakce hypoindex.cz

Foto: Shutterstock

05. 10. 2023


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Michal

    24 dubna, 2014

    Vpodstatě totéž tvrdím už opravdu hodně dlouho. Celé stavební spoření je naprosto nesmyslný produkt (v dnešní době a souvislostech). Ve výsledku jde totiž jen o to že všichni dohromady platíme do systému určité množství peněz, které se pak rozdělí bez jakékoli další podmínky (kdyby to bylo alespoň podmíněno stavbou, rekonstrukcí…) mezi lidi co si stavebko zřídí. Zhodnocení, které dneska stavebko ve výsledku poskytne je srovnatelné s jinými produkty a bez státní podpory by bylo naprosto nekonkurences­chopné. Jediný kdo z toho má ve výsledku zisk jsou stavební spořitelny.

    Odpovědět

  • Zbyněk Prim

    24 dubna, 2014

    Bez pochyby! Obecně je známo, že čím více přerozdělování tím menší efektivita. A tak bychom se postupnými kroky dostali k tomu, že žádný produkt by neměl mít daňové zvýhodnění, státní podporu atd … a tím by se měla zvednout i osobní odpovědnost za finance a svůj život každého z nás. A ne stále na to, že nám někdo něco dá … „zadarmo“. Což je blbost.

    Odpovědět