Úterý 14. července. Svátek má Karolína.

Nový stavební zákon je nutno posunout dále. Ministerstvo se nevyhnulo řadě kompromisů

Nový stavební zákon 2020

Veronika Hejná

Zdárné dokončení rekodifikace stavebního práva je v naší zemi bezesporu třeba. Nutnou podmínkou úspěchu nového stavebního zákona však je, aby návrh stihla projednat stávající Poslanecká sněmovna před uplynutím volebního období. Tento termín může být v ohrožení – rychlý průběh připomínkového řízení se totiž řadě subjektů nelíbí.

Moderní a digitalizovaný stavební proces bude třeba

Nejvýznamnějším přínosem nového stavebního zákona má být zrychlení povolovacích lhůt, a to ze současných několika let na maximálně jeden rok. Mimo redukce počtu nutných razítek to má umožnit digitalizace povolovacího řízení. Digitalizace řízení zlevní, zpřehlední a urychlí.

„Úředníky bude přehledný systém tlačit k dodržování daných termínů. Každý jasně uvidí, který úřad je s vydáním stanoviska v prodlení a jak dlouhém,“ komentuje digitalizaci šéf developerské společnosti EKOSPOL Evžen Korec.

Podle ministryně pro místní rozvoj, do jejíž gesce stavební zákon spadá, máme právě teď historickou šanci pro to vytvořit vhodné podmínky, aby se stavělo.

„Přeregulovaná stavební legislativa nás dostihne v době, kdy se ekonomika zpomalí. A ta doba zřejmě s ohledem na současnou koronavirovou krizi není daleko,“ upozornila ministryně Klára Dostálová.

Stavební zákon má přinést jediné řízení namísto současných deseti typů povolovacích procesů, odvolací řízení pak bude pouze jediné. Doposud dává k záměru stanoviska v některých případech i více než 40 dotčených orgánů, ty navíc spadají pod různé resorty. Reorganizace stavební správy je naprostou nezbytností (aktuálně máme 714 obecních stavebních úřadů, 609 speciálních stavebních úřadů, 9 báňských a 4 vojenské).

„Celkem máme více než 1300 stavebních úřadů a pro srovnání 4x větší Polsko jich má jen 300. Na našich stavebních úřadech pracuje více než 13 tisíc úředníků, kteří si kvůli této roztříštěnosti nemohou pomoci a navzájem se zastoupit,“ uvádí ministerstvo.

To se v průběhu vypořádávání připomínek nevyhnulo nutnosti učinit řadu ústupků. Počet připomínek, jichž bylo zpočátku téměř pět tisíc, se po prvním kole vypořádávání snížil na čtvrtinu.

Připomínkové řízení pod palbou kritiky

Ombudsman Stanislav Křeček zaslal na počátku dubna dopis premiérovi Babišovi. K výzvě k postupu premiéra proti „neprofesionalitě“ Ministerstva pro místní rozvoj se připojila řada připomínkových míst. Veřejnému ochránci se nelíbí proces přípravy zákona.

„Nejenže ministerstvo postupuje netransparentně, nerespektuje legislativní pravidla vlády, ale také mrhá prací desítek odborníků,“ uvedl Křeček, podle kterého může ukvapená práce ministerstva přinést více škody než užitku.

Rozepři způsobila krátká lhůta pro připomínkování upraveného návrhu stavebního zákona, změnového zákona, vypořádacích tabulek a teze prováděcích vyhlášek. „Obzvláště nyní, kdy řada institucí primárně řeší zajištění svého chodu v době nouzového stavu, je takové atypické ‚připomínkové řízení‘ zarážející,“ uvedl ve svém dopise ombudsman.

V reakci na dopis se ministerstvo rozhodlo termín prodloužit do 21. dubna, čímž připomínkovým místům poskytlo k vyjádření 11 pracovních dní. Přitom však také upozornilo, že krátká doba k formulaci připomínek vychází z toho, že úředníci ministerstva průběžné verze návrhu zákona komunikují s připomínkovými místy posledních pět měsíců. Nešlo tedy o zcela nový dokument. Podle Ministerstva pro místní rozvoj se připomínková místa mohla k návrhu a jeho změnám vyjádřit více než jednou.

Dodržíme plánovaný harmonogram, říká ministerstvo

Podle informace z ministerstva aktuálně probíhají jednání na úrovni náměstků se zástupci jednotlivých resortů s cílem odstranit veškeré přetrvávající rozpory a docílit toho, aby stavební zákon v praxi fungoval. „Jednání s rezorty probíhala v minulých týdnech, dále ještě pokračují jednání s dalšími připomínkovými místy,“ uvedl na dotaz serveru Hypoidex.cz mluvčí ministerstva Vilém Frček.

V důsledku vyhlášeného nouzového stavu nebylo možné vést osobní jednání, nezasedala ani Legislativní rada vlády. „I vzhledem k tomu, že moderní stavební zákon bude důležitý pro obnovu hospodářství, se snažíme ze všech sil dodržet i přes všechna omezení, která nouzový stav přinesl, harmonogram tak, aby zákon mohl platit v roce 2021 a účinnosti nabýval postupně do poloviny roku 2023,“ dodává Vilém Frček s tím, že do Legislativní rady vlády by měl nový stavební zákon odejít v průběhu května.

Po schválení vlády poputuje návrh zákona k poslancům. „Obávám se, aby pozměňovací návrhy poslanců přínosy nového stavebního zákona zcela neodbouraly. Stejně tak hrozí, že se kvůli současné situaci na stavební zákon vůbec nedostane,“ varuje Evžen Korec.

Neprojedná-li zákon Sněmovna do konce funkčního obdobní, může totiž spadnout pod stůl s celou řadou jiných neprojednaných a neschválených předpisů, tak jako se to stalo již mnohokrát v minulosti.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *