Potvrzeno. Mladým se od rodičů nechce. Žije s nimi až 50 % mužů do 29 let

Než se mladí rozhodnou založit rodinu, pár let žijí v nesezdaném svazku nebo sami. Podle ČSÚ se od roku 1995 dokonce sedminásobně zvýšil počet žen ve věku od 25 do 29 let žijících single (na 8,5 procenta). Počet samostatně žijících mužů se zvýšil na 12 %.

„Základním demografickým znakem české společnosti se stává odkládání narození prvního dítěte, což je doprovázeno vyšší preferencí alternativních forem soužití,“ říká expert ČSÚ Ondřej Nývlt. „Nadále však lze tvrdit, že se jedná pouze o mezistupeň před vstupem do partnerské domácnosti,“ upřesňuje.

Jak jsou na tom ostatní Evropané?

Ani v cizině není nic neobvyklého, když například 30letý syn nebo dcera žije u svých rodičů. Dokonce důvodem toho, že se „mladí“ lidé stěhovat od rodičů nechtějí, není to, že by neměli práci. Více jak polovina mladých žijících u rodičů je zaměstnaná.

Za posledních sedm let u většiny států narostl podíl lidí, kteří žijí s rodiči. Nejvýraznější nárůst pak byl patrný v Maďarsku, Bulharsku, na Slovensku a v České republice.

Graf: Mladí ve věku 25–34 let žijící s rodiči

^REKLAMA

Dvě strany mince

Na jednu stranu může být soužití potomka a rodičů přínosné. Zvlášť, když mladý člověk vydělává a může rodičům přispět na nájem a na chod domácnosti. Navíc potomek určitě zaplatí měně, než kdyby bydlel sám, ať už v podnájmu nebo ve vlastním. Jenže rodiče už většinou chtějí také svůj klid a ve třiceti se určitě nikomu nechce hlásit, co měl k obědu a kdy přijde domů.

Řešení jsou různá. Někomu takové bydlení může vyhovovat, a pokud ne, dá se sehnat levný podnájem nebo rodiče mohou přispět na tzv. startovací byt. Stále jsou oblíbené byty o velikosti 2+kk nebo ještě menší. Existují i internetové stránky, kde studenti hledají společné bydlení za pár korun. Možností je mnoho, ale člověk musí chtít.

Odkládá se manželství i první potomek

Mladí lidé nejen, že si nejprve zkouší žít tzv. na psí knížku, tedy bez oddacího listu, ale také odkládají narození prvního dítěte. V posledních čtyřech letech žilo v průměru 77,1 % žen ve věku
35–39 let v partnerské domácnosti a podíl nesezdaných soužití činil pouze 13,1 %. Naopak ve věkové skupině 20–24 let žilo v partnerské domácnosti pouze 19,5 % žen, z toho 69,1 % v nesezdaném soužití.

Život v manželství častěji volí vysokoškolsky vzdělaní lidé bez ohledu na pohlaví. Naopak nejnižší podíl tohoto typu soužití je zaznamenán u osob se základním či středním vzděláním bez maturity. V případě partnerského vztahu vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku do 35 let žilo 73,4 % v sezdaném svazku, pouze 26,6 % v nesezdaném svazku. „Neplatí tedy dříve sdílený názor, že nesezdané soužití je ideovou volbou, která je typická pro městské prostředí a osoby s vyšším vzděláním, tedy pro osoby více otevřeným alternativním formám soužití,“ komentuje Ondřej Nývlt.