Komentář: ČNB sazby drží, hypotéky přesto zdražují. Kdo je na vině?
Plyn je mimořádně důležitý pro evropskou inflaci. Nová studie ECB z letošního roku ukazuje, že šoky na trhu s plynem se přelévají nejen do skutečné inflace, ale také do tržních inflačních očekávání. Tudy už vede poměrně přímá cesta k českým hypotékám. Banky totiž jejich sazby neurčují pouze podle aktuální repo sazby České národní banky (ČNB), tady základní úrokové sazby české centrální banky. Pro delší fixace je zásadní cena peněz na finančním trhu, zejména korunové úrokové swapy (IRS).
ČNB odhaduje, že změny pětiletého IRS se do sazeb úvěrů na bydlení přenášejí s vrcholem přibližně po čtyřech měsících a jejich dlouhodobý přenos činí zhruba 60 až 100 procent.
Vývoj ceny zdrojů bank v ČR, jimiž kryjí hypotéky, se vyvíjí v poměrně úzké vazbě na vývoj cen zemního plynu. Cena ropy, jež ovlivňuje ceny plynu, má zprostředkovaný vliv nakonec i na cenu hypoték v ČR. Pokud citelně a trvaleji zdraží ropa, tím pádem i zemní plyn, hypotéky v Česku zdraží, i kdyby ČNB se svoji základní sazbou třeba vůbec nehýbala.
Ostatně hypotéky v Česku na začátku září zdražily již pošesté v řadě, vyplývá ze včera zveřejněného ukazatele Swiss Life Hypoindex. Oproti srpnu přidaly v průměru 0,09 procentního bodu, takže se dostaly na 5,51 procenta, nejvýše od června 2024.
Tím ovšem tedy zdražování hypoték nutně nekončí. I přesto, že v červnu 2024 byla základní sazba ČNB citelně vyšší než dnes. Tehdy činila převážně 5,25 procenta, zatím nyní ji ČNB už od letošního června nastavuje na úrovni 3,75 procenta. Důvodem toho, proč jsou hypotéky v Česku svoji cenou na úrovni června 2024, přestože je dnes základní sazba ČNB výrazně nižší, je právě vývoj tržních úrokových sazeb, v čele se zmíněnými swapy. Tedy zprostředkovaně vyšší ceny ropy a zemního plynu a obecně vyšší inflační rizika a očekávání, než jaká panovala tehdy. Všechny tyto faktory, způsobené primárně válkou v Perském zálivu, se promítají do vyšší ceny swapů.
REKLAMA
Prognóza ČNB stále počítá přibližně se stabilitou krátkodobých tržních sazeb, takže zvýšení její základní sazby už na zasedání 17. září nelze považovat za základní scénář. Jeho pravděpodobnost je ale o něco vyšší než ještě před několika týdny. Jádrová inflace se drží těsně pod třemi procenty, úvěry a mzdy rostou svižně a dražší ropa s plynem představují mocný a sílící proinflační faktor. Někteří členové bankovní rady ČNB ostatně připouštějí možnost ještě jednoho zvýšení sazeb do konce roku.
Pointa je tedy pro hypoteční klienty – a pro českou vládu – nepříjemná: i kdyby ČNB nakrásně už letos sazby nezvýšila, hypotéky mohou dále zdražovat. ČNB určuje cenu krátkodobých peněz, ale cenu peněz dlouhodobých – tedy i cenu hypotéky – z velké části určuje trh. A ten kvůli ropě, plynu a obavám z návratu inflace předkládá bankám stále dražší účet.
Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank
