Platíte ze SJM hypotéku na byt ve výlučném vlastnictví manžela. Jaká máte při rozvodu práva?

Vypořádání vnosu ze společného jmění

Podle § 742 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku platí, že každý z manželů je povinen nahradit druhému manželovi to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho výlučný majetek. Na druhou stranu má ale každý z manželů právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na majetek společný.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3428/2020-287 z ledna 2021 řeší případ dovolání ve věci vyrovnání pro manželku, když manžel za dobu manželství hradil ze společného jmění manželů hypotéku na nemovitost, která byla v jeho výlučném vlastnictvím.

Soud prvního stupně i soud odvolací vyhověli žalobkyni – manželce, která se domáhala úhrady vypořádacího podílu. Manžel splácel hypoteční úvěr na svou nemovitost ze společného jmění částkou 6 791 korun měsíčně, za dobu trvání manželství šlo celkem o 373 505 korun. Bývalá manželka se domáhala vypořádání vnosu ze společného jmění, zatímco manžel to odmítal s tím, že jde o částky vynaložené na bydlení rodiny. Soud prvního stupně přiznal manželce právo na částku 235.594,50 korun, odvolací soud rozhodnutí potvrdil.

Příspěvek na potřeby života rodiny nebo výdaje na výlučný majetek?

Jak upozorňuje manžel v dovolání, v řešené situaci ze společného jmění fakticky nic neušlo. Splátky hypotečního úvěru totiž přináší úsporu oproti běžným nákladům bydlení, například v nájmu.

^REKLAMA

„Výkladem, kterým se výše (…) soudy řídily, je v rozporu se samotným účelem institutu SJM, když ten zásadně nemá plnit funkci jakéhosi vyúčtování všech příjmů a výdajů, ke kterým došlo za trvání manželství. Ustanovení § 960 občanského zákoníku stanoví každému z manželů povinnost přispívat na potřeby života a rodiny a potřeby rodinné domácnosti. Bylo by tedy nesmyslné, aby zákon na jedné straně stanovil takovou povinnost a na druhé straně umožňoval, aby si tyto úhrady na běžný chod rodinné domácnosti při vypořádání SJM jeden z manželů vůči druhému vyfakturoval,“ uvedl dovolatel.

Splátky hypotéky vs. alternativní náklady bydlení

Nejvyšší soud dal za pravdu bývalému manželovi. Připomíná, že může dojít k tomu, že peníze vynaložené ze společného majetku budou sloužit k zajištění potřeb života rodiny a společné domácnosti, a přitom budou zároveň vynakládány na výlučný majetek jednoho z manželů. V takovém případě je pak potřeba zvažovat, jestli vynaložená částka by byla vynaložena i tehdy, kdyby nebyla vynakládána právě na výlučný majetek. Jinými slovy – zda splátka hypotéka byla přiměřená.

„Jestliže by částka vynaložená na splátku hypotéky byla stejná nebo i nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Jestliže by však například měsíční splátky hypotéky byly vyšší než (potenciální) nájemné, bylo by třeba přistoupit k poměrné úhradě toho, co bylo na splátky hypotéky vynaloženo,“ vyslovil Nejvyšší soud v rozsudku.

Zda soud druhému z manželů přizná právo na vypořádání, tak bude v konkrétním případě vždy záležet na tom, jaká je výše hypotéky placené ze společného jmění v porovnání k alternativním nákladům bydlení.