Vinkulace, anuita, domicilace… aneb Vyznáte se v hypotečních pojmech?

Ve spolupráci s finančními poradci Fincentra jsme pro vás připravili několik pojmů, které byste měli znát ve chvíli, kdy se pouštíte do sjednávání hypotečního úvěru.

Anuita – je pravidelná roční splátka při dlouhodobém úvěru neboli stálou platbu hrazenou v pravidelných časových intervalech po dané období. Při hodnocení těchto plateb se uplatňuje koncept časové hodnoty peněz.

Degresivni splacení – i splácení může být různé. U degresivního splácení měsíční splátka hypotéky postupně klesá. Degresivní splácení nejčastěji bývá nastaveno tak, aby byla část splátky určená na snížení jistiny každý měsíc konstantní.

Domicilace – je situace, kdy jsou příjmy klienta převáděny na účet banky poskytující úvěr. U některých bank platí, že v případě domicilace klient může získat výhodnější úrokovou sazbu poskytnutého úvěru. Zjednodušeně řečeno domicilace tedy znamená, že banka poskytující úvěr bude současně domovskou bankou klienta. Příjmy klienta budou chodit na účet v domovské bance.

Kvitance – je v podstatě stvrzenka. Jde o písemné potvrzení, že dlužník splnil svůj dluh.

Lineárni splácení – je více méně opak degresivního splácení. Pohyblivá pravidelná splátka úvěru je vypočtena tak, aby výše splátky jistiny byla neměnná a výše úroků se průběžně měnila v závislosti na již splacené jistině. Lineární splácení je mnohem méně obvyklý způsob splácení hypotečního úvěru. Klient každý měsíc vrací bance stejnou část úvěru a k tomu přidá úroky splatné v daném měsíci.

LTV – z anglického Loan to Value v překladu částka k zapůjčení neboli hodnota zástavy nemovitosti. Poměr mezi hypotečním úvěrem a zástavní hodnotou nemovitosti. Například sedmdesátiprocentní hypotéka.

Refinancování – je splacení stávajícího hypotečního úvěru novým hypotečním úvěrem. Ten má většinou jiné podmínky a úrok. Klienti mohou zůstat buď u své stávající banky, nebo přejít k jiné finanční instituci. Rozdíl mezi refinancováním a refixací je takový, že u refinancování klient vždy přechází k jiné bance, kdežto u refixace může změnit jen podmínky úvěru.

Refixace – máte-li hypoteční úvěr a končí vám fixace, můžete si změnit celý úvěr, nebo třeba jen fixaci. Neznamená to, že ale přejdete k jiné bance. Vše můžete zařídit u své stávající banky, která vám nabídne nový úrok, případně i fixaci před koncem vašeho fixačního období.  Můžete si upravit dobu splácení nebo hypotéku dokonce navýšit či částečně splatit.

Vinkulace – omezení dispozičního práva např. u vkladů, úvěrů, pojistného plnění nebo u cenných papírů. Disponování s nimi může být vázáno na heslo, souhlas třetí osoby, omezeno jen pro určitý účel a podobně. Zrušení (uvolnění) vinkulace se nazývá devinkulace.

Vinkulace se u hypotečního úvěru používá hlavně v souvislosti s pojistným plněním k nemovitosti ve prospěch banky. Pokud dojde k pojistné události na zastavené nemovitosti, pojišťovna nevyplatí pojistnou částku pojištěnému, ale bance. Banka pak klientovi uvolní peněžní prostředky z pojistného plnění formou účelového čerpání na uvedení nemovitosti do původního stavu.