Zrušení superhrubé mzdy. Stát opět ohrožuje nájemníky a výši nájmů

Podle OSMD zavedení dvoupásmové daňové sazby se základní sazbou 15 procent a progresivní sazbou 23 procent povede k čistému navýšení daňové zátěže pronajímatelů. A to až o 40 procent. Žádná jiná skupina poplatníků nebude postižena víc, a především bez jakékoliv kompenzace. Ve vyjádření OSMD se dočteme, že je zjevné, že takto razantní zvýšení daňové zátěže nutně povede k poklesu investic do bytových domů. Vyvolá to také další tlak na růst nájemného z bytů. V obojím případě to může mít negativní dopady na nájemníky.

Majitelé nemovitostí zvyšovat nájmy nechtějí

Drtivá většina pronajímatelů, členů OSMD, každoročně reinvestuje podstatnou část výnosu z nájemného do obnovy svých nemovitostí. Navrhované změny, společně s růstem daně z nemovitosti, neustále se zpřísňujícími technickými normami a v neposlední řadě i inflačním vývojem cen stavebních prací a materiálů nutně vyvolá tlak na valorizaci i na příjmové straně. Tedy nájemného z bytů.

„OSMD reprezentuje majitele nemovitostí, kteří mají korektní vztahy se svými nájemníky. O tom vypovídá i to, jak se naši členové během první vlny koronavirové krize zvládli domluvit se svými nájemníky. Majitelé nemovitostí jsou poslední, kdo by chtěl v této krizové době zvyšovat nájmy. Bohužel stát nám situaci velmi ztěžuje,“ říká předseda sdružení Milan Krček a dodává, že s ohledem na výše uvedené podporuje opoziční návrh na zachování jednotné sazby ve výši 15 procent pro všechny.

Sektor veřejných institucí může přijít o 88 miliard korun

Zastánkyní toho, aby se se superhrubou mzdou nedělalo vůbec, nic je i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Takováto významná úprava zdanění příjmů fyzických osob by podle ní měla značné dopady na příjmovou stranu veřejných rozpočtů a míru progresivity českého daňového systému. Odhady fiskálních a distribučních dopadů navrhované změny přináší nová informační studie Úřadu Národní rozpočtové rad.
Podle ní by sektor veřejných institucí v takovém případě v příštím roce přišel na příjmech z této daně až o 88 miliard korun. Na státní rozpočet by připadaly zhruba dvě třetiny této částky. Zbylý výpadek by šel na vrub rozpočtům obcí a krajů.

„Pokud by nedošlo ke kompenzaci zvýšením jiných daní, nebo redukcí výdajů, znamenalo by to od roku 2021 (po započtení očekávaného dodatečného výnosu DPH a selektivních spotřebních daní) zhoršení strukturálního salda hospodaření veřejných rozpočtů o cca 1,3 % HDP,“ dočteme se ve studii.

^REKLAMA

Daňový balíček byl schválen minulý týden

Kromě fiskálních dopadů však materiál upozorňuje také na redistribuční důsledky navrhované změny v podobě snížení progresivity daně z příjmů a nárůstu nerovnosti čistých disponibilních příjmů. „Regresivita by se projevila i v rozložení daňové úspory mezi jednotlivé domácnosti. V případě domácností s nízkými příjmy by se průměrná měsíční daňová úspora pohybovala kolem 180 Kč, zatímco u 10 % domácností s nejvyššími příjmy by to bylo 5 600 korun. Také pokles průměrné daňové sazby by byl u domácností s vyššími příjmy vyšší než u domácností s nízkými příjmy,“ konstatují na základě simulací autoři studie.
Podobný návrh podal i vicepremiér Hamáček. Připomeňme, že návrh na zrušení superhrubé mzdy předložil Babiš formou poslaneckého pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku pro příští rok. Poslanci ho schválili minulý týden, také spolu se zvýšením daňové slevy na poplatníka. Návrh byl nyní podstoupen k hlasování do Senátu.