Text: Veronika Hejná
26. 01. 2022
Analýzy ze Spořky: Skutečně je ve stavebnictví málo lidí?
Podle čerstvě zveřejněného čtvrtletního průzkumu ČSÚ bariér růstu je ve stavebnictví největším problémem nedostatek zaměstnanců:
Během koronakrize jsme si zvykli hlad stavebních firem po pracovní síle svádět na to, že mnozí ze zahraničních pracovníků, v tomto odvětví tolik oblíbených, se vrátili do svých domovských zemí a prozatím se ještě nemohli nebo nechtěli vydat zpět za prací do Česka (už se objevují i obavy, že nedostatek lidí z Ukrajiny by se mohl ještě zhoršit v souvislosti s přípravou Ukrajiny na ozbrojený konflikt s Ruskem). A že Čechům se k lopatám a míchačkám nechce.
Nuže, tak to (už) není. Co se týče počtu cizích zaměstnanců v českém stavebnictví, ten se už koncem roku 2020 dostal nad úroveň cca 58 tisíc, na které byl před příchodem covidu, a v polovině loňského roku už byl výše dokonce o 10 tisíc, tj. o dobrých 16 % (celkově se počet zaměstnanců ze zahraničí v Česku od prosince 2019 do června 2021 zvýšil o téměř 60 tisíc):
Tato data se týkají jen zaměstnanců. Zrovna ve stavebnictví je ale docela vysoký podíl podnikatelů (sice jde často nejspíš o podnikatele švarcsystémového typu, ale z hlediska faktického objemu pracovní síly ve stavebnictví toto není podstatné):
Nelze tedy vyloučit, že zatímco cizinců-zaměstnanců přibylo, cizinců-podnikatelů (o nichž data nejsou k dispozici) ubylo, neboli že mnozí dřívější cizinci-podnikatelé překlopili z nějakých důvodů své postavení z podnikání do zaměstnání, takže celkově cizinců ve stavebnictví nepřibylo, nebo třeba i ubylo. Ať už je to s cizinci a podnikateli ve stavebnictví jakkoli, celkový objem pracovní síly měřené odpracovanými hodinami byl ve stavebnictví v 3q21 po sezónním očištění větší než kdykoli v průběhu roku 2019:
REKLAMA
Jinak řečeno, stavebnictví aktuálně touží po lidech už ne proto, že by jich mělo oproti dobám před covidem míň (tak tomu bylo jen do 2q2021), nýbrž proto, že tomuto odvětví oproti oněm dobám přibyla poptávka.
Vzhledem k loňskému boomu hypoték by nebylo divu. A bude divu ještě méně, až (tedy pokud) se letos bude chtít rozjet zároveň vlna post-pandemických firemních investic a zároveň i vlna veřejných investic financovaná v rámci dobíhajícího programového období EU fondů 2014-2020 a v rámci nedávno schváleného Národního plánu obnovy.
Michal Skořepa
Ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické
