Nemovitosti v zahraničí přitahují flipování

Investiční byty podle loňských statistik tvoří více než čtvrtinu všech pořízených nemovitostí, ještě více jim pak přisuzuje říjnový ČSOB Index bydlení. Podle něj investiční byty tvoří dokonce 40 procent trhu, přičemž u mikrobytů dosahuje podíl investičních nákupů až tři čtvrtiny z celkových prodejů. Pokud už si přitom tuzemští investoři nemovitost pořizují, tak je to v drtivě většině v Česku. Průzkum společnosti Ipsos ukázal, že objekt v zahraničí si pořídilo pět procent investorů, další pětina přitom o jeho koupi uvažuje.

Pokud přitom člověk vnímá zahraniční nemovitost primárně jako investici, zpravidla ji dále pronajímá, než aby ji využíval například pro vlastní rekreaci. Tato ochota pak ještě dále klesá s rostoucí vzdáleností nemovitosti od Česka. Například v exotických asijských zemích není výjimkou ani to, že lidé objekt nenavštíví ani v průběhu jeho koupě a vnímají ho čistě jako finanční nástroj. Nemovitost tak výhodně koupí a následně se snaží využít růstu cen na tamním trhu.

„V těchto atraktivních lokalitách je typické, že zejména mladší investoři nemovitosti flipují. Velmi dobře to vidíme na některých ostrovech v Indonésii, kde objekty stavíme. Jejich hodnota tam v posledních 3 letech vzrostla zhruba trojnásobně. To, že lidé objekt koupí a poměrně záhy ho prodají i za násobek původní ceny, se podle našich statistik stává zhruba ve 27 procentech případů,“ řekl generální ředitel společnosti Arya Properties Petr Hemerka.

Předpokládaný růst cen podpoří další snahy o flipování

Pokračování tohoto trendu v uvedených exotických destinacích lze přitom podle Hemerky očekávat i v následujících minimálně 3 letech. „Souvisí to primárně s dalším rozvojem infrastruktury, například na ostrovech Lombok nebo Sumba teď tamní vláda výrazně investuje. Cílem je nabízet potřebný komfort pro dlouhodobý pobyt jako na známějším Bali,“ zmínil Hemerka. Právě díky této skutečnosti budou podle něj ceny tamních nemovitostí nadále stoupat, a s tím i snaha zejména mladších investorů objekty flipovat.

^REKLAMA

Platit by to přitom mělo i pro zmíněné Bali, které se i přes značný overturismus snaží najít způsoby, jak přilákat další návštěvníky. Nemovitosti zde tak každým rokem zdražují o 20-30 procent. Výška budov však na tomto ostrově aktuálně nemůže přesáhnout 15 metrů, což znamená absenci jakýchkoliv mrakodrapů. Výrazně se zde proto rozšiřuje zastavěná plocha. „Počítáme, že zhruba za 20 let může být Bali teoreticky z větší části zastavěné. Ostatně dnes už je téměř nemožné postavit nebo koupit objekt přímo na pláži. I přesto ale ceny nemovitostí dále porostou, což bude dále vzbuzovat část investorů k flipování“ sdělil generální ředitel Arya Properties.

Klíčová role sociálních sítí při nákupu nemovitosti

Kromě snahy o flipování lze u mladších investorů do zahraničních nemovitostí sledovat i jiný trend, a to razantní vzestup role sociálních sítí. „Možná to zní bláznivě, ale velká část prodejů začíná na Instagramu. Lidé už tam nehledají pouze inspiraci, ale také investiční příležitosti,“ uvedl Petr Hemerka s tím, že právě tento kanál je pro potenciální zájemce o nemovitosti často úvodní vstupní branou na zahraniční trhy. „V Česku lidé primárně míří na specializované realitní portály. Ty často hrají důležitou roli i v jiných zemích, nicméně zorientovat se v tamní nabídce může být pro člověka z jiného prostředí opravdu složité, volí proto jiné způsoby získávání informací,“ doplnil Hemerka.

Sociální sítě umožňují investorům často přímý kontakt s potenciálním partnerem, lidé si zároveň mohou podle generálního ředitele Arya Properties udělat bližší představu o tom, kdo za nemovitostí stojí. „Asie bývá v developerském odvětví méně regulovaná, objevuje se zde řada nespolehlivých subjektů, a sociální sítě jsou často jediným kanálem, odkud může člověk vidět, kdo je konkrétně za projekt zodpovědný,“ řekl Hemerka.

Podle něj přitom na nabídku na sociálních sítích v 80 procentech reagují ženy, smlouvy však v drtivé většině uzavírají muži. „Často jde o emoční záležitost, lidem se líbí vidina nemovitosti v exotice jako druhého domova či místa pro cestování, v reálu se však častěji setkáváme s tím, že nemovitost kvůli větší vzdálenosti začnou vnímat primárně jako investici a objekt spíše dále pronajímají nebo dále prodají,“ uzavřel Petr Hemerka.