Pondělí 19. dubna. Svátek má Rostislav.

V důsledku nesplácených hypoték se na trh dostane mezi lety 2021 – 2023 až 2 140 bytů

Podle ČNB činil objem nesplacených hypotečních úvěrů k 30. listopadu 2020 přibližně 1,3 bilionu Kč. Pouze 0,86 %[1] z něj pak představovaly nevýkonné hypoteční úvěry (tzv. v prodlení), u nichž hrozilo propadnutí bance, případně jejich umoření formou přímého prodeje bytu.

Tak malý podíl, jenž vzrostl za prosinec 2020 pouze o 0,02 %, patřil k jednomu z nejnižších v Evropě. Daný stav lze přičítat nejen dřívější ekonomické konjuktuře, ale také limitům úvěrových ukazatelů DTI, DSTI a LTV, odkladům splátek a finanční rezervě řady domácností. Ideální podmínky, které přispívaly k nízkému podílu nevýkonných hypotečních úvěrů, nemusí ovšem v letošním roce pokračovat (řada domácností například vyčerpá své rezervy). Při predikci vývoje je proto vždy nutné vycházet z aktuální situace, protože ji může ovlivnit každá významnější změna ve společnosti nebo v ekonomice, např. prudký nárůst nezaměstnanosti.

Prozatím ale z výsledků zátěžového testu domácností s hypotečním úvěrem[2], který využívá ČNB k analýzám odolnosti sektoru, vyplývá značná odolnost vůči nepříznivým vnějším vlivům. Podíl hypotečních úvěrů v selhání (tedy u dlužníků vykazujících zápornou finanční rezervu, kdy nejsou více než 90 dní schopni hradit sjednané splátky) je zde odhadnut na přibližně 1 % z celkového objemu nesplacených hypotečních úvěrů v letech 2021 a 2022. Analytické oddělení JRD ale zatím předpokládá – na základě podrobné analýzy dostupných dat a modelových výpočtů, že to bude méně. V selhání by mohlo skončit pouze kolem 20 % z celkového objemu nevýkonných hypotečních úvěrů, tedy přibližně 0,18 % z celkového objemu nesplacených hypotečních úvěrů.

Zpět na trh by se tak mohlo dostat od konce roku 2021 do konce roku 2023 přibližně 2 140 bytů. Na první pohled se může zdát, že se tím obohatí nabídka tuzemských nemovitostí, jež stále významně pokulhává za poptávkou, a ceny bytů proto začnou alespoň stagnovat. Je ale třeba brát v potaz, že se daný počet bytových jednotek vztahuje na celé území České republiky. Přitom samotná Praha potřebuje až 10 000 nových bytů ročně. Byty z nesplácených hypoték tak budou jen malou kapkou v moři potřebných nových bytů. Selhávající hypoteční úvěry proto budou mít tíživý dopad spíše na samotné dlužníky než na realitní trh.

Je samozřejmě možné, že nastane mnohem závažnější situace, než nyní předvídáme. Pokud by ovšem došlo k stabilitě ohrožujícímu otřesu na hypotečním trhu, vyvolalo by to jistě společenskou i politickou odezvu. Ta by následně mohla přispět k tomu, aby dlužníci získali větší prostor pro záchranu svého bydlení nebo investice vyjednáním příznivějších podmínek. Ten ostatně mají již nyní. Před úplným selháním hypotečního úvěru se totiž mohou ochránit formou snížení či odkladu splátek a prodloužení doby splatnosti nebo využití vlastní finanční rezervy (z účtu, prodeje movitého majetku, případně z bezúročné rodinné půjčky).

Vyjádření Pavla Krumpára, obchodního ředitele JRD

[1]https://cbaonline.cz/komentar-cba-k-statistice-cnb-vyvoj-nevykonnych-uveru-11-2020

[2]https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/financni-stabilita/.galleries/tematicke-clanky-o-financni-stabilite/tcfs_2020_04_cz.pdf

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *