Václav Skoblík: Výměnu moderního plynového kotle za tepelné čerpadlo rozhodně nedoporučuji

Investici do obnovitelných zdrojů bych přirovnal k té do kvalitního a účinného zateplení rodinného domu. Ta musí být vždy primární, minimalizuje úniky tepla a snižuje tak výdaje na energie. Pokud energii pro vytápění uspořím, nemusím ji prostě platit. Až potom dává smysl pořízení například tepelného čerpadla.

Ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že zájem o tepelná čerpadla každým rokem roste. Faktem je, že spotřeba energie na výrobu tepla v tepelných čerpadlech je oproti využití plynových nebo elektrických kotlů zhruba poloviční. Pořizovací náklady na tepelná čerpadla jsou však poměrně vysoké. Velké jsou i roční provozní výdaje na nákup elektřiny, protože v současné době se její ceny odvíjí od vysokých cen povolenek a zejména zemního plynu.

Lidé dnes často uvažují o výměně moderního plynového kotle za tepelné čerpadlo. To rozhodně nedoporučuji. Pokud se člověk rozhodne nahradit existující vysokoúčinný plynový kotel tepelným čerpadlem, v podstatě nezmění zdroj vytápění. Návratnost investice bude v takovém případě určitě delší než 20 let.

Pokud jde o teploty, kvalitní tepelné čerpadlo od renomovaného výrobce, by mělo spolehlivě pracovat i při mrazech až do –25 °C. Při takto nízkých teplotách ale samozřejmě jeho účinnost klesá a blíží se provozu jednouchého a levného elektrokotle. To si lidé při plánech na modernizaci způsobu vytápění často neuvědomují. K nejistotě o budoucích cenách elektřiny přispívá i fakt, že současné náklady na její distribuci plně nepokrývají výdaje spojené s její dopravou. Proto nevylučuji během několika let změnu struktury plateb za distribuci v neprospěch tepelných čerpadel.

Zvyšuje se také zájem o kombinaci tepelného čerpadla s fotovoltaikou a baterií. Je to celkem logická úvaha kombinující výhody tepelných čerpadel a fotovoltaických panelů s ukládáním lokálně vyrobené elektřiny do baterií.

^REKLAMA

Kombinace fotovoltaiky a baterie zapojené do hybridního systému přináší domácnostem jistotou elektřiny i v případě rozsáhlých výpadků dodávek, takzvaných blackoutů. I tady má ale fotovoltaika své meze. V zimě, kdy na panelech leží sníh, je výroba minimální až nulová. Pro zajištění bezpečnosti dodávek se do technologických řešení mnoha zákazníků zařazují i náhradní zdroje na naftu. Je třeba říct, že bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny nepůjde ještě dlouho zajistit bez fosilních zdrojů. Platí to pro bázi lokální i centrální národní.

Autor: Václav Skoblík, odborník na novou energetiku a obchodní ředitel UCED