Jakékoliv tajnosti jsou přitom u takto zásadního dokumentu zcela nevhodné a pouze nahrávají nejrůznějším spekulacím a nepodloženým fámám. Přípravě Metropolitního plánu měla přecházet široká diskuze s odbornou veřejností i samotnými Pražany o prioritách rozvoje města. Teprve po ujasnění, jak chce Praha v následujících desetiletích vypadat, měla následovat tvorba Metropolitního plánu, který by tyto cíle reflektoval. Takový postup je běžný ve většině velkých měst západní Evropy, kde do přípravy územních plánů zapojují co nejvíce lidí. Jen tak lze zajistit, že lidé budou ve městě žít spokojeně.
Praha však v souladu s cimrmanovským hledáním slepých uliček zvolila vlastní postup, kterým osvědčené metody obrátila na hlavu. Místo široké diskuze a pečlivého vysvětlování každého kroku vznikal Metropolitní plán na půdě institutu bez veřejné kontroly. Výsledkem je to, že Metropolitní plán odráží pouze to, jak budoucnost Prahy vidí omezená skupinka autorů tohoto dokumentu. Otázkou proto je, co s plánem udělají pražští politici, kteří mohou mít ohledně budoucího rozvoje hlavního města odlišné představy. Jakékoliv jejich zásahy však jen navýší už nyní nabrané zpoždění přípravy a schvalování tohoto strategického dokumentu. Definitivně schválen by měl být nejpozději na konci roku 2020.
Stávající územní plán, který je nejdůležitějším strategickým dokumentem každého města, přitom v Praze platí už 15 let. Původně byl přitom v roce 2000 schválen na deset let, což je vzhledem k demografickému vývoji maximální možná doba platnosti. Nejpozději po uplynutí jednoho desetiletí by se měl plán přehodnotit a připravit nové plochy pro další rozvoj. Bez toho se z města stane mrtvé místo. To se nyní v Praze bohužel pomalu stává, protože vhodných pozemků pro přirozený rozvoj Prahy velmi rychle ubývá. Někteří majitelé pozemků se toho nyní snaží zneužít a požadují nepřiměřené ceny, které neodpovídají možnostem využití jejich pozemku. Pokud se bude příprava nového územního plánu stále prodlužovat, budou se tyto problémy stupňovat. Nakonec by to mohlo vést až k tomu, že se zcela zastaví jakákoliv výstavba na území hlavního města. Na to doplatí nejen developeři a zájemci o nové bydlení, ale také město jako veřejný investor, protože to zkomplikuje i jeho stavby, například infrastrukturu či školy.
RNDr. Evžen Korec, CSc., generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
